Ekonomové ke Kalouskovi: Neškrtejte prorůstové výdaje

Praha – V reakci na pokračující vzdor části ODS ministr financí Miroslav Kalousek dnes oznámil, že předělá návrh rozpočtu na příští rok. Rozpočet by měl být hubenější, počítá se se škrty okolo 20 miliard korun. Kalousek pohrozil, že osekat se budou muset také výdaje, které mají pomoci české ekonomice dostat se z nynější recese. Přední ekonomové oslovení portálem ČT24 však před tímto krokem důrazně varují.

Zvýšení efektivity hospodaření státu a důkladný výdajový audit jsou doporučení, která mají přední čeští ekonomové pro ministerstvo financí. „Škrtat se dají desítky miliard, protože se neustále utrácí za zbytečné zakázky. Na silnici, která má ještě solidní vozovku, tam se dělá frézování, protože se ten rok ještě musí vydat nějaké peníze. Státní rozpočet má ten problém, že má příliš mnoho peněz, ne naopak,“ zdůraznil člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Pavel Kohout. Po zefektivnění hospodaření volá i další člen NERVu Petr Zahradník: „Největší rezerva je ve veřejných výdajích, efektivnost veřejné správy stále není dost důkladná.“  

Bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer soudí, že nejlepší by bylo škrtat v provozních výdajích státu, které nevytváří žádnou dodatečnou hodnotu. „Typicky náklady na údržbu armádní techniky, které se počítají ve stovkách milionů ročně,“ uvedl příklad ekonom. Zvýšit by se také mohly majetkové daně, to by ale vzhledem ke krátkému času, který na změny zbývá, mohlo ještě zvýšit nestabilitu ekonomiky.

Pavel Kohout

„Pokud se bude škrtat, tak jenom dobře. Státní rozpočet potřebuje škrty.“

Petr Zahradník

„Pokud by se ovšem ministr Kalousek, ať už z nedostatku času, či dokonce na truc rebelům, uchýlil k plošným škrtům, mohlo by se to mnohonásobně vymstít, především podvázáním výběru daní v příštím roce.“

Naopak na prorůstové kapitoly by podle Niedermayera Kalousek sahat neměl. „Nejhorší by bylo nyní škrtat v prorůstových kapitolách, například v infrastruktuře. Třeba stavebnictví má vysoký multiplikátor do ekonomiky, výrazně ji oživuje, a přiškrcovat ho teď v době recese by bylo hrubou chybou,“ upozornil Niedermayer. Podle Zahradníka by stát neměl v žádném případě sahat také na podporu inovací nebo podporu celoživotního vzdělávání.

Ministerstvo financí tlačí čas

Otázkou však je, zda se v šibeničním termínu, který na schválení rozpočtu zbývá, podaří ministerstvu hledat prostor pro úspory opravdu efektivně. Navíc řadu kontraktů nelze vypovědět bez sankcí ze dne na den.

„Jestliže rozpočet je tisíc miliard a ministr Kalousek chce během měsíce seškrtat 20 miliard, což jsou 2 procenta, obávám se, že se to vyřeší indexací jednotlivých kapitol – zkrátka účetní hrou s čísly,“ míní Niedermayer. Peníze se v rámci rozpočtu jenom přeskupí tak, aby se opticky dosáhlo 100miliardového schodku.

Tomu nahrává také to, že není jisté, kolik peněz vlastně neschválení balíčku z rozpočtu ukousne. Podle Kohouta je pravděpodobné, že by to mohlo být víc než zmíněných 20 miliard. „Je to odhad ministerstva financí a ty jsou vždycky hodně na vodě, pokud se jedná o očekávané příjmy. Já bych to bral s celkovou rezervou,“ obává se.

Nejasnosti kolem rozpočtu komplikují život státu i firmám

Současná situace komplikuje život státu i podnikům. Nejasnosti panující například ohledně výše DPH znemožňují podnikům se včas na změny připravit. Nemohou je tak například zapracovat do svých ceníků, což jim může v budoucnu způsobit ztráty.

Luděk Niedermayer

„Z hlediska předvídatelnosti české ekonomiky a její stability se nyní nacházíme v naprosto katastrofickém stavu,“ poznamenal Niedermayer.

A ještě horší situace by mohla nastat, pokud by zákonodárci včas neschválili rozpočet a došlo na rozpočtové provizorium. V takovém případě by totiž stát mohl každý měsíc vynaložit jen dvanáctinu loňských nákladů. To by mohlo způsobit problémy například se spolufinancováním projektů podporovaných Evropskou unií, a podniky tak připravit o další zakázky.

Rozhovor s profesorem Jaroslavem Vostatkem z VŠFS (zdroj: ČT24)