Curych - Bývalý švýcarský bankéř Rudolf Elmer dostal u soudu v Curychu podmínečnou pokutu 7 200 švýcarských franků za porušení tajemství a zastrašování svého bývalého zaměstnavatele. Státní zástupci pro Elmera žádali osm měsíců vězení a pokutu 2 000 švýcarských franků (38 000 korun). Obvinění nesouvisí se zveřejněním informací o daňových únicích v rámci kauzy WikiLeaks, v níž Elmer rovněž figuruje. Ještě večer byl ale Elmer znovu zadržen a bylo proti němu zahájeno řízení právě za předání údajů serveru WikiLeaks, které vyšetřovatelé hodnotí také jako porušení bankovního tajemství.
Exbankéř Elmer dostal podmínečnou pokutu, po procesu byl znovu zadržen
Jako bývalý šéf pobočky švýcarské banky Julius Baer na Kajmanských ostrovech Elmer údajně svého zaměstnavatele zastrašoval, mimo jiné i bombovou hrozbou, a nabízel za úplatu tajné bankovní údaje. Čelí i obvinění z porušení firemního a bankovního tajemství. Soud přilákal širokou pozornost švýcarských médií. Před soudní budovou se sešli protestující z levicové Alternativní strany, kteří přišli Elmerovi vyjádřit podporu. „Domníváme se, že lidé, kteří odkrývají nechutné stránky švýcarských financí, si zaslouží podporu“, uvedl jeden z protestujících.
Rudolf Elmer, švýcarský bankéř:
„Chci ukázat na chyby systému. Vím, jak to v bankách chodí, a nelíbí se mi to. Současný systém ničí naši společnost.“
Reportáž Hany Scharffové (zdroj: ČT24)
Elmer naopak obviňuje svého bývalého zaměstnavatele z kampaně, která je vedena proti němu a jeho rodině. Za mlčenlivost požaduje 500 000 franků (9,5 milionu korun). Banka Julius Baer uvedla, že Elmer proti ní vedl zastrašovací kampaň a snažil se pošpinit jméno banky i jejích zákazníků.
Elmer se dostal do médií již v pondělí, když předal serveru WikiLeaks data, která podle něj dokumentují, že se asi 2 000 obchodníků, politiků a korporací vyhýbalo placení daní přes bankovní konta v daňových rájích. „Jedná v dobré víře. Naprosto ho podporuji,“ řekl Julian Assange, zakladatel WikiLeaks.
Dokumenty, které předal Elmer WikiLeaks, pokrývají údajně období mezi lety 1990 až 2009 a zahrnují i informace z dalších bankovních zdrojů. Švýcarské bankovní tajemství se stalo předmětem kritiky v minulých letech, když sousední Německo nakupovalo tajná data od tamních informátorů, aby vypátralo daňové úniky.
V roce 2010 bylo Švýcarsko přinuceno předat americkým úřadům detaily o asi 4 450 kontech. Prověření se týkalo daňových odvodů amerických klientů největší švýcarské banky UBS. Bývalý zaměstnanec UBS Bradley Birkenfeld, který zveřejnil údaje o zámožných amerických klientech banky spojených s daňovými úniky, si nyní odpykává čtyřicetiměsíční trest vězení v Pensylvánii.