Brusel – Fiskální pakt, který vstupuje v platnost, je pouhou symbolickou třešničkou na dortu. Důležitější jsou mechanismy, které unie zavedla během posledních dvou let. Tvrdí to státní tajemník pro EU Vojtěch Belling. Jako jediné dvě země EU se k paktu odmítly připojit Británie a Česká republika. Podle Bellinga česká vláda nyní čeká, zda bude pakt účinný. Smlouva má vést k tomu, že země zakotví do svého práva pravidlo vyrovnaných nebo přebytkových rozpočtů v dobrých časech. Zavedeny mají být přísnější sankce.
Belling: Fiskální pakt? Jen symbolická třešnička na dortu
Česko vyčkává, jaký efekt bude pakt mít
Fiskální pakt podepsalo v březnu 25 vlád států EU. Zda dojde díky paktu ke zlepšení situace, se zjistí až po řadě měsíců nebo i let. „Česká vláda si jasně řekla, že než by učinila takový krok, potřebuje zanalyzovat, jaké důsledky bude mít tato smlouva pro ČR v případě připojení k paktu a v případě budoucího vstupu Česka do eurozóny,“ řekl Belling. Pro Česko by pakt nabyl účinnosti ale i v případě jeho přijetí až poté, co by v tuzemsku bylo zavedeno euro.
Rozpočtový schodek může být podle paktu maximálně půl procenta HDP, pro splnění maastrichtských kritérií bylo přitom třeba držet schodek pod třemi procenty.
„Měli bychom si hledět toho, abychom jednali v souladu s tím, co je přímo v právu Evropské unie, a abychom hledali cesty uvnitř EU, jak dosáhnout nějakých odpovídajících řešení. Daleko přísnější mechanismy máme už nyní v rámci EU, třeba v rámci takzvaného sixpacku,“ poznamenal Belling. Jedná se o balík šesti legislativních aktů vedoucích ke zpřísnění fiskální disciplíny. Podle Bellinga je proto rozpočtový pakt spíše symbolickou třešničkou na dortu.
Rozhovor s Vojtěchem Bellingem (zdroj: ČT24)
Z hlediska faktického dopadu je podle něj důležitější to, co bylo domluveno během posledních dvou let v rámci práva EU, a to hlavně z hlediska způsobu vymáhání pravidel. „Týká se to již známého dluhového kritéria 60 procent zadlužení vůči HDP, pak kritéria 3procentních schodků, v tom paktu je pak trochu přísnější kritérium strukturálního deficitu 0,5 procenta, zatímco v právu EU je jedno procento strukturálního deficitu,“ konstatoval Belling.
Z hlediska sankcí unie přitvrdila
Státy ale kritéria často neplnily. „V tuto chvíli existuje téměř automatický proces vymáhání sankcí. Ty jsou natolik tvrdé, že všechny státy budou mít vůli se těm pravidlům podřídit,“ míní Belling. Návrh na uvalení sankcí, který Evropská komise vydá, je totiž automaticky přijat Radou EU, pokud se kvalifikovaná většina jejích členů nevysloví proti. „Je to vlastně obrácení situace, která tu byla dosud – stačil malý počet států, které byly proti sankcím, a nebylo ji možné uvalit,“ řekl Belling.
Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v Hospodářské a měnové unii neboli fiskální pakt platí pro země eurozóny. Jeho ustanovení pro ostatní státy, které se k němu přidaly, začnou platit ve chvíli, kdy přijmou společnou evropskou měnu. Ke smlouvě lze kdykoli v budoucnu přistoupit. Je tak možné, že Česká republika svůj nynější odmítavý postoj přehodnotí.