Europoslanci seškrtali bankéřům jejich štědré bonusy

Štrasburk - Bonusy bankéřů v rámci Evropské unie budou mít od příštího roku strop. Propříště totiž mají být omezeny výší jejich ročního základního platu. Kompromisní návrh členských zemí sedmadvacítky a Evropského parlamentu (EP) nakonec podpořila většina evropských poslanců. Současně také přijali další opatření, která mají posílit bankovní sektor a učinit jej odolnější vůči nejrůznějším turbulencím.

Jedná se přitom o nejpřísnější omezení platů finančníků na světě. Evropa tak vychází vstříc rozhořčení politiků a veřejnosti nad praktikami finančního sektoru od finanční krize roku 2008. Prémie budou podle BBC ohraničeny od 1. ledna příštího roku. Akcionáři bank přitom budou moci rozhodnout, jestli odměny navýší až na dvojnásobek základního ročního platu.

Ovšem valné části zaměstnanců bank, jejichž odměny obvykle nepřesahují 30 procent jejich platu, se opatření nedotkne. Zaměřeno je především na nejvyšší vedení institucí a na obchodníky s cennými papíry, u nichž by měl nový limit omezit rizikové obchody. Jen v Londýně by se podle předběžných odhadů nová pravidla mohla týkat asi pěti tisíc bankéřů.

Opatření, které omezuje bonusy bankéřů, je součástí směrnice o kapitálových požadavcích CRD4 (Capital Requirements Directive 4). Jde o reakci na pravidla Basel III přijatá Basilejským výborem pro bankovní dohled.


Podle zpravodaje návrhu, Rakušana Othmara Karase, přinesou změny v bonusech bankéřů „spravedlnost a transparentnost a přispějí ke změně bankovní kultury.“ 

Strop také pro evropské pobočky zaoceánských bank a vice versa

S pravidly nesouhlasila především Británie, v níž hraje bankovní sektor významnou ekonomickou úlohu. Opatření budou platit pro všechny banky působící v EU, ať mají ústředí kdekoli, stejně jako pro pobočky evropských bank v zahraničí.

Kromě omezení bonusů má legislativní balík usnadnit i poskytování úvěrů malým firmám a zvýšení kapitálových požadavků na banky. Ty by podle něj měly vyčlenit rezervu ve výši alespoň osmi procent svého kapitálu, systémově důležité banky pak ještě o jedno až tři procenta svého jmění více. Finanční instituce by tak měly být lépe schopné vypořádat se s ekonomickými problémy.

Rakouský europoslanec Othmar Karas, který normu pomáhal vypracovat:

„Chceme, aby byly banky stabilnější, tak abychom již nemuseli používat peníze daňových poplatníků na jejich podporu. Hlavním úkolem bank je financovat reálnou ekonomiku. Proto je nový bankovní zákon nejen bankovní regulací, ale také podporou financování reálné ekonomiky.“


Nová pravidla také ukládají, aby banky zveřejňovaly výši dosažených zisků, zaplacených daní a případných dotací získaných v jednotlivých členských státech. Normu musí ještě definitivně potvrdit členské státy unie, které s ní však již v březnu vyjádřily většinový souhlas.