Slovinsko musí ozdravit banky, jinak mu hrozí kyperský scénář

Lublaň  - Slovinsko je další evropskou zemí, která se snaží zachránit svou ekonomiku před krachem. Nutně potřebuje ozdravit zejména zadlužené banky. I přesto, že se Evropské unie obává, že malá země bude potřebovat záchranný balíček, slovinská vláda podle svých slov mezinárodní pomoc nepotřebuje.

Slovinskou euforii z ekonomických úspěchů a následného přijetí eura vystřídalo vystřízlivění. Nezaměstnanost je ve Slovinsku nejvyšší za 14 let a rychle rostoucí státní dluh děsí zadlužené banky i obyvatele. „Podle mě 80 procent obyvatel žije v chudobě. Neviděl jsem větší krizi, a to jsem tu od roku 1960,“ domnívá se důchodce Mico Pavic.

Nechceme být druhý Kypr, vzkazuje vláda

Slovinsko je jediným postkomunistickým státem unie, který odmítl zprivatizovat většinu sektoru. Banky tak roky půjčovaly státním společnostem, které ale nikdy nedosáhly zisku. Velká část z nich teď zkrachovala. Nová vláda se snaží dělat všechno pro to, aby svět zemi přestal označovat jako druhý Kypr. Jenže problémy bank ji táhnou dolů. „Hlavní prioritou vlády je stabilizace bankovního systému. Ale to samo ekonomice nepomůže, protože potřebujeme i pomoct zadluženým společnostem,“ podotkla slovinská premiérka Alenka Bratušeková.

Jiří Čáslavka, analytik Glopolis

„Slovinsko nemá problém se zadlužením veřejného ani soukromého sektoru, ale má problém se zadlužením korporátního sektoru. Problémem jsou slovinské banky, které jsou stále převážně ve státních rukou a mají velké množství špatných úvěrů, se kterými si teď neví rady.“

Banky tak budou v nejbližší době potřebovat alespoň 400 milionů eur. Na celkové oddlužení by ale potřebovaly miliardy. „Ještě je možné, že Slovinsko pomoc nebude potřebovat. Ale velmi to záleží na tom, co teď vláda udělá,“ míní Joze P. Damjan. Slovinsko chce své finanční domy ozdravit tak, že nesplácené úvěry převede na jednu - takzvanou špatnou banku. Podobnou roli měla v Česku Konsolidační banka. První nesplácené půjčky by se mohly začít převádět v červnu.