Brusel - Blíží se konec eurocentů, podle Evropské komise je stejně většina Evropanů nepoužívá. Přitom jejich výroba stojí miliardy. Z oběhu by se proto mohly stáhnout jedno a dvoucentové mince. Podle jiného scénáře by se jen mohly začít vyrábět z levnějších materiálů.
Eurocenty zřejmě potká stejný osud jako české haléře
Přestože se s eurocenty v obchodech platit dá, na spropitné to nestačí a kdo by se jich chtěl zbavit třeba v automatu na parkování nebo jízdenky MHD, neuspěje. Eurocenty se teď dostaly i pod drobnohled Evropské komise, která zjistila, že výroba stojí více, než kolik je pak jejich hodnota. Eurozóna tak od roku 2002 přišla o 1,4 miliardy eur.
Eurocenty do šrotu
Nejdrobnější mince se už přestaly používat třeba ve Švédsku nebo v Kanadě. Takhle tam oslavili poslední vyraženou penci. Teď už ale pence zůstávají jen v kasičkách sběratelů. Podobně jako česká obdoba eurocentů, haléře.
Jaroslav Moravec, hlavní metodik ochrany platidel ČNB, o českých haléřích:
„V roce 1993 byla výrobní cena jednoho desetihaléře těsně nad jeho nominální hodnotou. Po deseti letech už byla výroba dvojnásobná, než byla jeho nominální hodnota.“
GALERIE
videogallery_000234406
České desetníky a dvacetníky se v mincovně znehodnotily a byly prodány jako kovový šrot do sběru. Stejně skončí i padesátníky, které je možné ještě do konce srpna příštího roku vrátit. Obchodníkům se ale po haléřích nestýská, neradi je například počítali. Mince mají jednu nespornou výhodu, v oběhu vydrží i desítky let. Tedy podstatně déle než papírové bankovky, jež se mění každé tři roky.