Praha - Rozpočtové provizorium, na které může kvůli rozpuštění Poslanecké sněmovny dojít, by neohrozilo ekonomické zájmy České republiky. Podle ekonoma VŠE Lukáše Kovandy jsou globální investoři zvyklí na různé situace v různých zemích, tudíž rozpočtové provizorium by z hlediska investic v Česku nepředstavovalo žádný zásadní problém. I kdyby kvůli tomu nakonec na několik měsíců přestaly do Česka proudit evropské peníze, „tak to rozhodně není katastrofa“, míní hlavní ekonom BH Securities Vojtěch Benda.
Rozpočtové provizorium není katastrofa, shodují se ekonomové
„Provizorium by někdy už v zimních měsících příštího roku pravděpodobně skončilo, takže to není zase tak dlouhá doba, aby to globální investory jakkoliv vylekalo,“ dodal ekonom z Vysoké školy ekonomické v Praze.
Podle Bendy navíc zhruba 80 procent státního rozpočtu tvoří zákonné mandatorní výdaje a na volný pohyb tak zbývá asi 120 miliard korun, které vesměs pohltí investice na opravu silnic, dálnic a železnic. „Vláda stejně nemá moc prostoru, jak si může s těmi penězi hrát,“ míní.
Provizorium = utažený kohoutek v Bruselu
S rozpočtovým provizoriem má už Česko zkušenost z konce 90. let. Oproti té době je však dnes větší objem prostředků vázán na spolufinancování v rámci dotačních programů Evropské unie. A právě tyto peníze by podle Kovandy byly v případě rozpočtového provizora zmrazeny.
Vojtěch Benda, hlavní ekonom BH Securities:
"Jak vláda, tak regiony většinou neumí nic jiného než rozlévat beton a asfalt po krajině. Tyto věci se nedají dělat v zimních měsících, ale musí se čekat, až rozmrzne půda, takže i kdyby došlo k rozpočtovému provizoriu a ty peníze se dva až tři měsíce neproplácely, tak to rozhodně není katastrofa."
Benda nicméně neshledává zásadní problém v riziku rozpočtového provizoria, nýbrž v dlouhodobé kritice z Bruselu ohledně neprůhledného a neefektivního rozdělování evropských peněz a neschopnosti regionů přicházet se smysluplnými projekty.
Rozpočtové provizorium tématem Ekonomiky ČT24 (zdroj: ČT24)