Rozpočtové provizorium není katastrofa, shodují se ekonomové

Praha - Rozpočtové provizorium, na které může kvůli rozpuštění Poslanecké sněmovny dojít, by neohrozilo ekonomické zájmy České republiky. Podle ekonoma VŠE Lukáše Kovandy jsou globální investoři zvyklí na různé situace v různých zemích, tudíž rozpočtové provizorium by z hlediska investic v Česku nepředstavovalo žádný zásadní problém. I kdyby kvůli tomu nakonec na několik měsíců přestaly do Česka proudit evropské peníze, „tak to rozhodně není katastrofa“, míní hlavní ekonom BH Securities Vojtěch Benda.

„Provizorium by někdy už v zimních měsících příštího roku pravděpodobně skončilo, takže to není zase tak dlouhá doba, aby to globální investory jakkoliv vylekalo,“ dodal ekonom z Vysoké školy ekonomické v Praze.

Podle Bendy navíc zhruba 80 procent státního rozpočtu tvoří zákonné mandatorní výdaje a na volný pohyb tak zbývá asi 120 miliard korun, které vesměs pohltí investice na opravu silnic, dálnic a železnic. „Vláda stejně nemá moc prostoru, jak si může s těmi penězi hrát,“ míní.

Provizorium = utažený kohoutek v Bruselu

S rozpočtovým provizoriem má už Česko zkušenost z konce 90. let. Oproti té době je však dnes větší objem prostředků vázán na spolufinancování v rámci dotačních programů Evropské unie. A právě tyto peníze by podle Kovandy byly v případě rozpočtového provizora zmrazeny.

Vojtěch Benda, hlavní ekonom BH Securities:

Vojtěch Benda, hlavní ekonom BH Securities"Jak vláda, tak regiony většinou neumí nic jiného než rozlévat beton a asfalt po krajině. Tyto věci se nedají dělat v zimních měsících, ale musí se čekat, až rozmrzne půda, takže i kdyby došlo k rozpočtovému provizoriu a ty peníze se dva až tři měsíce neproplácely, tak to rozhodně není katastrofa."


Benda nicméně neshledává zásadní problém v riziku rozpočtového provizoria, nýbrž v dlouhodobé kritice z Bruselu ohledně neprůhledného a neefektivního rozdělování evropských peněz a neschopnosti regionů přicházet se smysluplnými projekty.