Praha - Pokud byste žili například v Americe, mohl by váš věrný pes Azor po vás třeba i dědit. Jenže v Česku je podle platné legislativy zvíře považováno za věc. A jako věc je mimo jiné možné zvíře reklamovat. Přesto ale reklamace psa nemusí být úplně jednoduchou záležitostí. Přesvědčil se o tom i čtenář Poradny portálu ČT24.
Je možné vrátit štěně kvůli chybějícímu očkování?
Pan Pavel se svou přítelkyní se rozhodli, že si koupí psa. A protože nechtěli naletět, chtěli zvíře kvalitní a zdravé, obrátili se na chovnou stanici. Nakonec si vybrali štěně německé dogy s rodokmenem. Zaplatili deset tisíc a štěňátko si přivezli domů.
Hned první den ale pospíchali na veterinu, pejsek měl totiž průjem. Vyšetření odhalilo, že pes měl škrkavky a zánět střev a vůbec neměl základní očkování. Na veterině pak pan Pavel se štěnětem strávil téměř každý den skoro měsíc a léčení stálo přes dva tisíce korun. Nakonec se rozhodl psa raději vrátit, bál se, jaké nemoci ještě má. Majitel chovné stanice psa sice přijal, peníze ale nevrátil, a dokonce účtuje za každý den pobytu psa v chovné stanici osmdesát korun. „Prodávající mi dluží deset tisíc, za co bych měl platit já jemu?“ zlobí se čtenář naší Poradny.
Podle advokáta Pavla Nastise je špatný zdravotní stav zvířete skutečně vadou, pro kterou jej lze reklamovat. Reklamaci je v tomto případě nutné uplatnit do šesti týdnů od jeho převzetí. „V tomto případě prodávající evidentně reklamaci neuznal, a proto odmítá vrátit kupní cenu,“ zhodnotil advokát problém pana Pavla. „Je ale nepochybné, že zvíře trpělo vadou a že kupujícímu vznikl nárok na slevu,“ dodal.
S tím souhlasí i veterinář Josef Polák: „Už jen přítomnost škrkavek je zcela jistě závažným pochybením ze strany chovatele a indikátorem špatných zoohygienických podmínek konkrétní chovné stanice.“
Už tak jednoznačné ale není, zda měl pan Pavel právo odstoupit od kupní smlouvy. To by totiž podle Nastise mohl pouze v případě, že pes trpěl neodstranitelnou vadou, což škrkavka ani chybějící očkování zřejmě není. „Doporučuji tedy, aby se kupující pokusil s prodávajícím dohodnout na mimosoudním vyřešení této sporné záležitosti například tak, že prodávající nebude po kupujícím požadovat náhradu za opatrování psa a kupující nebude požadovat slevu z kupní ceny,“ radí Nastis.
Mnohem skeptičtější je k případu pana Pavla Českomoravská kynologická unie. Celý případ je podle ní zvláštní. „Určitě je velmi důležité, zda mezi chovatelem a nabyvatelem štěněte byla uzavřena nějaká smlouva, a to jak při převzetí štěněte, tak při jeho vrácení, nicméně se obávám, že tento případ je možné řešit pouze cestou občansko-právní,“ uvedla mluvčí unie Vladimíra Tichá.
Zároveň však připomněla, že tím, že nenechal štěně očkovat, chovatel žádný zákon neporušil. „Požadavky na odčervení nebo očkování štěňat zatím naše předpisy neobsahují a vztahy mezi chovatelem a nabyvatelem štěněte neupravují, pouze doporučují, aby mezi nimi byla uzavřena smlouva,“ upřesnila Tichá. Pravidelné odčervování štěňat ale patří k běžnému postupu a většina chovatelů předává štěňata se základní vakcinací.
Ze zákona je majitel, nikoli však nutně chovatel, který zvíře prodává, psa povinen očkovat pouze proti vzteklině, a to do půl roku věku zvířete. Dále je doporučováno takzvané základní očkování štěněte, což je očkování proti psince, parvovirose, parainfluenze, leptospiroze, infekční hepatitidě, laryngotracheitidě, někdy dle nákazové situace i koronaviroze.
A kdy se takové očkování běžně provádí? Podle veterináře Josefa Poláka je obvyklé, že se štěňata očkují již mezi šestým až osmým týdnem života, ve stáří dvanácti týdnů pak následuje přeočkování ve stejném rozsahu. A tady je, zdá se, problém. Pan Pavel štěně z chovné stanice přebíral ve věku tři a půl měsíce.
„V tomto věku by štěně již mělo být naočkované proti všem výše uvedeným nemocem, které tvoří běžná základní očkování každého malého pejska,“ tvrdí Polák a dodává: „Pokud chovná stanice očkování neprovedla, svědčí to jen o její špatné reputaci, je totiž zcela běžným pravidlem, že chovatelé nepustí ze svého chovu štěně, u kterého by neproběhlo odčervení a zároveň i očkování.“ Každý pes by tedy již při prodeji měl být minimálně jedenkrát naočkován a také by měl mít svůj očkovací průkaz.
Jak postupovat při nákupu psa?
- Dejte si pozor na to, od koho pejska kupujete, určitě je vhodné vybírat si chovatele na základě referencí jiných majitelů.
- Pokud máte zájem o konkrétní plemeno, je dobré navštívit výstavy, seznámit se s jinými chovateli, získat informace od zasvěcených odborníků.
- Při koupi nespěchejte, vše je dobré v klidu zvážit a koupi detailně probrat s majitelem či chovnou stanicí. Již při výběru se ptejte na případné zdravotní problémy rodičů a buďte s chovatelem v kontaktu.
- Důkladně si přečtěte kupní smlouvu, jej nedílnou součástí bývají také chovatelská upozornění, průběh očkování či informace o způsobu krmení. Při prodeji by měl mít pes již očkovací průkaz.
- Ihned po koupi pejska navštivte veterináře kvůli preventivní prohlídce, může včas pomoci s případnými utajenými vadami.
Na závěr je třeba připomenout, že od ledna příštího roku bude platit nový občanský zákoník, který zvířeti přiznává zvláštní význam a hodnotu a označuje ho za smysly nadaného živého tvora. V praxi se ale příliš nezmění. „Kupující bude mít možnost podobně jako doposud zvíře reklamovat, pokud bude mít vady. Bude jen nutné dbát na to, aby nedocházelo k neúměrnému stresování či týrání zvířete. Například nebude možné dát do zástavy zástavnímu věřiteli psa, který je citově fixován na svého pána,“ upřesnil advokát Aleš Nytra.
A ani americké praxi nás nový občanský zákoník nepřiblíží. Věrnému Azorovi nebudete moci ani nadále svůj majetek darovat ani odkázat, zvíře totiž není způsobilé k právním úkonům.