Naděje pro lidi bez práce: úřady pomáhají v rozjezdu podnikání

Praha – Počáteční kapitál – klíčová věc, bez které se každý začínající podnikatel neobejde. Vrhnout se do nového záměru a investovat přitom vyžaduje nejen peníze, ale hlavně odvahu. Oboje se nyní úřady práce snaží vzbudit u nezaměstnaných. Stovkám lidí poskytují finanční příspěvky na založení vlastního podnikání. Od začátku roku rozdaly 149 milionů a odrazit tak ode dna k vlastnímu byznysu pomohly skoro 1 500 lidí.

Průměrný příspěvek jednotlivci tvoří 40 až 80 tisíc. Nejde sice o závratnou částku, do začátku se ale neztratí. O peníze přitom může požádat každý, kdo je v evidenci nezaměstnaných nejméně čtvrt roku, je starší 50 let nebo čerstvě po mateřské. Zejména však musí mít podnikatelský plán. „Jednoduše řečeno, aby se nezaměstnaný tou živností skutečně uživil,“ uvedla mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková.

I kvůli tomu volí zájemci většinou praktické obory, jako je účetnictví, pohostinství nebo třeba kosmetické služby. Příkladem je Markéta Krajčovičová z Jablonce. Jako vyučená sklářka by nyní zřejmě stála ve frontě jabloneckého úřadu práce. Místo toho nyní jako majitelka úspěšné cukrářské firmy plánuje přibrat další pracovní sílu – například právě z úřadu práce. Sice stačily jen na novou ledničku a rozvody vody, „ale díky bohu i za tyhle peníze,“ říká Krajčovičová.

Ne každý nezaměstnaný má ale odvahu vrhnout se do podnikání. Někdo sbírá kuráž i k tomu, aby se po práci poptal v okolí. Přitom na osobní setkání dá řada zaměstnavatelů nejvíc. „Hodně dáme na první dojem, co ty lidi vyzařují,“ tvrdí majitel kavárny Roman Hanzlík.

Preference Čechů při formě hledání práce
Preference Čechů při formě hledání práce

Nejčastěji hledají lidé zaměstnání u ranní kávy. Zajímavé inzeráty v novinách si ale kroužkuje jen málokdo. V dnešní době vítězí internet a jeho výhody – nejúplnější i nejdostupnější nabídka. Online hledá práci naprostá většina lidí. Méně kvalifikovaní to zkoušejí přes úřady práce. Velmi často pak práci najde ten, kdo shání přes známé. Téměř všichni zájemci o uplatnění se ale shodují: hledání práce je prací na plný úvazek.

Nejobtížněji hledají práci lidé na severu Čech a v Moravskoslezském regionu. Nejvíce nezaměstnaných, více než 13 procent, je na Mostecku. Hned v závěsu jsou okresy Bruntál, Ústí nad Labem nebo Karviná. Štáby ČT natáčely ve dvou obcích, kde tahle čísla důvěrně znají. Hlinka na Bruntálsku a Bečov u Mostu - vzdálené jsou od sebe asi 350 kilometrů. Při bližším pohledu si jsou ale obě obce podobnější, než se zdá.

„Troufnu si říct, že z padesáti procent je tady nezaměstnaných,“ říká starostka Bečova Jitka Sadovská. Mnoho lidí už se proto ze vsi odstěhovalo. Jak obec chudne, řeší čím dál větší problém s kriminalitou. V okolí navíc krachují další firmy. Pro starostku je jedinou nadějí základní škola. Aby udržela mladé rodiny, platí za ni desetinu rozpočtu.

Podmínky vydání příspěvku
Podmínky vydání příspěvku

Podobné je to i v Hlince, kde mají pro změnu jen mateřskou školu, přihlášeno je deset dětí, v měsících, kdy jejich rodiče nepracují, je školka prázdná, stejně jako dnes. Vylidněná obec, rozpadlé domy, místy nepořádek – to je první dojem, který si tady návštěvník udělá. Nyní je tu volné jen jedno pracovní místo, nezaměstnaných 36. Ostatní dojíždějí za prací desítky kilometrů.

Do Hlinky se lidé stěhovali v 70. letech za vidinou bydlení a práce v zemědělství. Největší zaměstnavatel je stále místní zemědělec, který ale během sezony zaměstná jen 16 lidí - pokud se povede úroda. „V podstatě tady už zůstávají jenom patrioti, kdo tady jenom proběhl, tak odešel dál,“ říká starosta Marcel Chovančák. Stejně jako v Bečově i tady starosta věří, že se sem jednou nová generace vrátí. Už teď mají první naději. Po letech se totiž přistěhovala mladá rodina z Opavy.

Jednou ze skupin, která v poslední době shání práci velmi těžko, jsou čerství absolventi. V půlce léta jich úřad práce evidoval přes 29 tisíc, tedy o třetinu více než loni. Studentská unie se i proto ptala v posledním ročníku univerzit na představy lidí o budoucím zaměstnání. Naprostá většina očekává plat minimálně 20 tisíc korun. Počítá přitom s tím, že u svého prvního zaměstnavatele zůstane tři až pět let.


Video Dříve nezaměstnaní, dnes podnikatelé
video

Dříve nezaměstnaní, dnes podnikatelé