Češi začínají věřit v budoucnost, ekonomický růst se vrací

Praha - Česká ekonomika se vrací k růstu, ukazují předstihové indikátory. Lidé navíc začínají věřit v budoucnost. V Otázkách Václava Moravce to uvedl generální ředitel České spořitelny (ČS) Pavel Kysilka s tím, že nadměrný růst cen v Česku nehrozí. Dlouhodobá nedůvěra Čechů v pozitivní vývoj do budoucna podle Kysilky souvisí zejména s nestabilním politickým prostředím a mírou korupce. České ekonomice se ve 3. kvartálu nedařilo - propadla se o 1,6 procenta a dopadla hůře než ta protugalská nebo španělská. Exministr financí Miroslav Kalousek v OVM obhajoval úspory prosazované Nečasovým kabinetem. „Růst si nelze koupit za peníze na dluh,“ řekl Kalousek.

V letošním roce zůstanou v regionu střední, jižní a východní Evropy v hospodářské recesi jen tři země: Česko, Slovinsko a Chorvatsko. Loni to přitom bylo zemí devět. Levice a odbory tvrdí, že za rekordním poklesem tuzemské ekonomiky jsou chybné kroky dvou pravicových vlád – tedy Topolánkovy a Nečasovy. Kalousek na to zareagoval v OVM: Nikdy prý netvrdil, že rozpočtová politika Nečasovy vlády je prorůstová. „Hlavní prioritou bylo dostat Česko do makroekonomické rovnováhy relativně zdravých veřejných financí, aby budoucí růst stál na zdravých základech,“ konstatoval exministr. I přes určité náklady byl tento cíl prý splněn.

ČNB varuje před recesí

  • Česká národní banka v posledních dvou týdnech sráží kurz české měny kvůli obavám z deflace a návratu recese. Centrální banka zároveň odmítá, že by devizové intervence českou ekonomiku dál poškodily. „Stále platí, že exportní otevřená ekonomika na uvolnění měnové politiky získává,“ míní guvernér ČNB Miroslav Singer.
  • Podle Singera ukazují data o tuzemském HDP ve 3. čtvrtletí na pohyb na dně ekonomiky.

HDP ve 3. kvartálu meziročně poklesl o 1,6 procenta. Česko dopadlo hůř než Portugalsko nebo Španělsko. Sousední Německo přitom hlásí nárůst o 0,6 procenta – podobně jako Slovensko. „Nevěřím, že je možné kupovat si hrubý domácí produkt za peníze na dluh,“ konstatoval Kalousek. „Země, které se snažily koupit si svůj HDP na dluh, platí násobkovitě vyšší úroky ze svých státních dluhopisů,“ podotkl bývalý ministr financí s odkazem třeba na Polsko. V takových zemích je nyní mnohem vyšší míra nezaměstnanosti a chudoby.

Miroslav Kalousek
Zdroj: ČTK
Autor: Ondřej Deml

Růst přijde, říká Kalousek

A kde je slibovaný růst? Podle Kalouska jarní predikce ukázaly, že oživení přijde až koncem roku. Křehký růst by měl přijít i v roce 2014. „Myslím si, že ty predikce to předpokládají stále,“ řekl Kalousek s tím, že 3. kvartál byl sice „nepříjemným překvapením“, 2. kvartál ale naopak spíš tím „příjemným“. Právě ve druhém čtvrtletí se totiž ekonomika vymanila z recese, přestože se oživení očekávalo o dost později.

Budoucí růst by měl podle Kalouska stát na pevných základech, pokud bude nová vláda pokračovat v alespoň minimálně odpovědné rozpočtové politice. „Nečasova vláda dokázala dostat deficit bezpečně pod tři procenta. Pro budoucí růst položila velmi pevné základy,“ podotkl Kalousek.

Vývoj HDP ve 3. čtvrtletí 2013
Zdroj: ČSÚ

Proč se české ekonomice nedaří? Není to jen o špatné práci vlády

Podle Kysilky je v první řadě třeba se ptát, proč je Česko ostrůvkem „nerůstu“ mezi zeměmi, které jsou na tom o dost lépe. „Vláda úspornými opatřeními ubrala z HDP v roce 2012 jen asi jeden procentní bod, v letošním roce asi 0,5 procenta,“ poznamenal generální ředitel ČS. Českou ekonomiku táhne dolů především špatná domácí spotřeba a malé investice firem. „V mezinárodním srovnání je přitom finanční situace domácností v ČR mimořádně dobrá. A u firem je to stejné,“ konstatoval Kysilka s tím, že celý problém je v psychice. Lidé ani firmy totiž dlouhodobě nevěřili v pozitivní budoucnost - to se ale prý postupně mění.

S tímto tvrzením souhlasí i Juříček. Podle něj se ale není čemu divit: „Dvacet let jsme tu pracovali na něčem, čemu přestáváme věřit. Politici k tomu hodně přispěli. Lidé už nerozumí tomu, co se v Česku děje,“ konstatoval a jako příklad uvedl důchodovou reformu. Naopak reforma zdravotnictví nebo Českých drah nikde. „Lidem nejvíc vadí, že se politické strany navzájem negují, v takovém prostředí se těžko dělají spotřební plány,“ podotkl Kysilka.

Miroslav Kalousek v OVM

„Nevěřím, že úkolem odpovědného politika je lakovat situaci na růžovo. Myslím si, že by mělo být poctivě řečeno, jak na tom z hlediska budoucnosti jsme.“


Konkurenceschopnost ČR se zhoršuje

Vysoké sociální odvody, byrokracie, korupce – to vše strhává Česko níž a níž v žebříčku konkurenceschopnosti. V nejnovějším žebříčku skončilo až na 35. místě. Řada firem ze země odchází do zahraničí nebo se jí vyhýbá. „Je třeba dívat se do budoucna na to, co táhne Česko dopředu – průmysl kupříkladu potřebuje techniky,“ zmínil Juříček s tím, že akce by to měla být rychlá. Kalousek si ovšem myslí, že ke strukturálním reformám je zapotřebí také více individuální spoluúčasti. „Stát to neufinancuje celé,“ prohlásil bývalý ministr financí. Čas na reformy byl podle něj promarněn v dobách velkého růstu.

Video Miroslav Kalousek (TOP09), místopředseda strany; Pavel Kysilka, předseda představenstva a generální ředitel, Česká spořitelna; Pavel Juříček, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR
video

Miroslav Kalousek (TOP09), místopředseda strany; Pavel Kysilka, předseda představenstva a generální ředitel, Česká spořitelna; Pavel Juříček, viceprezident, Svaz průmyslu a dopravy ČR