Paříž - Nepopulární reforma důchodového systému ve Francii, proti níž se vedou v zemi protesty a stávky, se přiblížila konečnému přijetí ve schvalovací proceduře v parlamentu poté, co ji dnes odsouhlasil Senát. Dolní komora parlamentu, kde má vládní pravice většinu, ji odhlasovala již v polovině září. Ve středu by normu měly přijmout obě parlamentní komory na společném zasedání. Policie dnes časně ráno ukončila blokádu jedné z dvanácti francouzských rafinerií, jejichž provoz ochromili zaměstnanci stávkující kvůli chystané reformě důchodového systému. Jedná se o rafinerii Grandpuits, která se nachází asi 50 kilometrů východně od Paříže a je klíčová pro zásobování oblasti kolem metropole. Při srážkách s policisty byli dva stávkující zraněni.
Francouzská důchodová reforma dostala od Senátu zelenou
„To, co se právě stalo, je velmi vážné,“ okomentoval policejní zásah Charles Foulard, zástupce největší odborové ústředny CGT na tiskové konferenci v areálu rafinerie Grandpuits patřící koncernu Total a dodal: „Je to bránění v právu na stávku a bude to znamenat elektrošok.“ Kvůli celostátním stávkám a protestům byl narušen chod země, především v důsledku nedostatku pohonných hmot. Jen stávky v rafineriích už trvají 11 dní.
Dle ministra Jeana-Louise Borlooa, který má na starosti energetiku, se s nedostatkem benzinu potýká 20 až 21 procent čerpacích stanic v zemi. To je sice méně než v předchozích dnech, přesto se před benzinkami tvoří dlouhé fronty. Návrat k normálu nejspíš ještě chvíli potrvá. Premiér François Fillon podle serveru Le Figaro uvedl, že odblokovávání rafinerií a skladů paliva zabere ještě několik dní.
Dodatečné hlasování všech zákonodárců si vyžádalo přijetí dodatků k původnímu textu v Senátu, jimiž se Národní shromáždění nezabývalo. Šlo minimálně o ty změny, podle nichž matky tří a více dětí a rodiče postižených dětí budou moci nadále odcházet do důchodu s plnou penzí v 65 letech místo 67, jak to stanoví reforma. Dřívější odchod do důchodu je možný i o pět let dříve, ale zaručuje penzi značně okleštěnou. I tak je ale podle dosavadní praxe pro mnoho Francouzů lákavá.
Vláda prezidenta Nicolase Sarkozyho dodatky přidala do textu, aby získala hlasy centristů, kteří v Senátu výměnou za určité ústupky návrhy zákonů z dílny vládní pravice zpravidla podporují. Dnes nakonec pro reformu hlasovalo 177 senátorů, přičemž 153 jich bylo proti.
Sarkozy nemůže couvnout
„Nemá jinou možnost, to mu řeknou ratingové agentury i rozpočtoví experti zleva i zprava. Musí tuhle reformu udělat. Není velká, je to nutné minimum,“ míní analytička Francouzského institutu pro výzkum veřejné zprávy Agnés Verdier-Molinieová.
Pořádkové síly hodlají i nadále uvolňovat rovněž blokované sklady pohonných hmot, jak jim to nařídil prezident Nicolas Sarkozy. Ten považuje důchodovou reformu za klíčovou součást reformního programu, s nímž v roce 2007 nastupoval do funkce. Protesty proti ní jsou pro něj zatím největší výzvou. A zdá se, že jen tak neutichnou. Odbory už vyzvaly k dalším demonstracím a stávkám, konat by se měly 28. října a 6. listopadu.
Stávky a studentské revoluce zažívá ve Francii každá generace. Mnozí ze studentů, kteří vyšli do ulic velkých měst a blokují své školy, dělají prakticky totéž, co jejich rodiče v roce 1968. Používají i stejné slogany. Jen jména prezidentů se mění.