Praha – Před deseti lety začala česká energetická firma ČEZ expandovat do zahraničí. Navzdory problémům, s kterými se na cizích trzích potýkala, ale neztrácí chuť na další investice. Jak uvedl člen představenstva a ředitel divize zahraničí Tomáš Pleskač, ve hře jsou Slovensko, Německo a Polsko. Přístup k investicím je však podle něj konzervativnější než v předchozích letech.
ČEZ deset let v zahraničí: Vydělané miliardy a problémy na Balkáně
Strategii zahraniční expanze schválil ČEZ v roce 2004. Po Bulharsku se postupně zabydlel v Rumunsku, Polsku, Albánii, Turecku a Německu. Sečteno a podtrženo, za investice utratil v minulé dekádě 68 miliard. „ČEZ teď potřebuje ukázat, že to nebyly vyhozené peníze. Protože na politické scéně jsou lidé, kteří si to myslí,“ poukázal analytik týdeníku Ekonom David Tramba.
Zahraniční společnosti ČEZ v posledních pěti letech stabilně vytvářely 8 až 12 procent provozního zisku skupiny. Podíl zahraničních aktiv na celkových aktivech skupiny nicméně klesl z 25 na 17 procent.
Podle Pleskače ČEZ stále sleduje všechny potenciální investiční příležitosti v cizině. „Dovedeme si přestavit i investici do některých obnovitelných zdrojů, ale spíš na západ od České republiky,“ prozradil manažer. Zároveň potvrdil, že investoři mají zájem o část větrného parku v Rumunsku, do kterého energetický gigant nalil asi 30 miliard korun.
ČEZ investuje v zahraničí už deset let (zdroj: ČT24)
Potíže na Balkáně: Protesty a arbitráž
V Rumunsku, Bulharsku a Albánii se ovšem ČEZ v posledních dvou letech potýká s problémy. V první jmenované zemi je to kvůli dotacím na obnovitelné zdroje. ČEZ je proto připraven prodat větrný park třeba i celý. „Několikrát se nám v Rumunsku v poslední době změnilo schéma podpory obnovitelných zdrojů. Vidíme tam potenciální rizika, nicméně si myslíme, že pro některé druhy a typy investorů to může být stále ještě atraktivní investice,“ podotkl Pleskač. O elektrárnu se prý zajímaly zahraniční penzijní fondy.
V Bulharsku a Albánii se proti české firmě dokonce masově protestovalo. Lidé se bránili vysokým účtům za elektřinu a nelíbilo se jim, že cizí společnost má miliardové zisky. Zatímco v Bulharsku hrozí ČEZu ztráta licence na distribuci elektřiny, v Albánii o ni už přišel a nad svou dceřinou firmou postupně ztratil kontrolu. Nyní se s tamní vládou soudí v arbitráži o náhradu škody. „Albánci nás v závěru loňského roku požádali, jestli bychom s nimi nehledali kompenzační schéma, kterým bychom se vyhnuli arbitrážnímu řízení,“ uvedl Pleskač. Doplnil, že tato jednání pokračují paralelně vedle arbitráže. Obě možnosti jsou tedy otevřené.
S bulharským kabinetem se ČEZ pře o to, jestli dluží za faktury státních společností, nebo naopak státní společnosti dluží jemu. „Výsledek to zatím nemá, čeká nás veřejné slyšení, které bude příští týden, a následně bude rozhodovat regulační komise,“ upřesnil Pleskač.
Majoritním akcionářem ČEZu je stát, který drží prostřednictvím ministerstva financí zhruba 70 procent akcií. Čistý zisk firmy se loni meziročně snížil o 12,3 procenta na 35,2 miliardy korun. Zahraniční aktivity vydělaly asi sedm miliard. K návrhu ministra financí Andreje Babiše (ANO) vyplatit celý zisk akcionářům místo dalších nákupů (čtěte víc) se podnik zatím nevyjádřil.