Nabírání zaměstnanců komplikuje přílišná byrokracie

Praha - Propustit pracovníka jen proto, aby ho firma mohla zase přijmout. I takovým způsobem fungují státní programy, které mají podnikům pomoci sehnat vhodné lidi. Nezaměstnanost přitom atakuje rekordy, ovšem byrokracie mnohdy nábor nových sil znesnadňuje.

Zdroj: ISIFA/Thinkstock Autor: iStock/BartekSzewczyk

Například oslovený podnikatel, který kvůli sporu s úřadem práce nechtěl být jmenován, zaměstnává více než stovku lidí. Rád by teď přijal osm nových a získal na ně státní dotaci. Ale není to tak jednoduché. „V okamžiku, kdy zasedá komise úřadu práce, která schválí, nebo neschválí dotaci, ten člověk musí být ve stavu nezaměstnaných a nesmí u nás pracovat ani na brigádě,“ vysvětluje spolumajitel firmy. 

Jenže firma se nejdříve potřebuje přesvědčit, jestli se uchazeč vůbec na práci hodí, a minimálně brigáda je tak nutností. Pak ale opět zamíří na úřad práce. „Je to problém pro toho člověka, protože by si mohl vydělávat peníze, ale i pro nás, protože my toho člověka v pracovním procesu potřebujeme,“ dodává spolumajitel. 

Přitom počet žádostí, které zpracovávají úřady práce, je rekordní. Zaměstnání v současnosti hledá více než 600 000 Čechů.

Dotační programy mají podle Jaroslavy Rezlerové, prezidentky Asociaci poskytovatelů personálních služeb, několik nevýhod. Celé řízení nejprve trvá několik měsíců (přitom firma mnohdy pracovníka potřebuje hned) a navíc není jasné, zda úřad práce nakonec vybere člověka, kterého si daná firma našla.

Dotační programy trápí i samotné úředníky v obcích

Navíc spory o dotace na nová pracovní místa nevedou jen firmy, ale i úřady mezi sebou. Třeba chrudimský starosta přišel o dvacetitisícový příspěvek na nového strážníka. Kvůli neshodám, kdo ho může poslat na rekvalifikaci. „Byrokracie mnohdy komplikuje život nejenom samotným úředníkům, ale i těm, kteří jsou na ní závislí,“ myslí si starosta Chrudimi Petr Řezníček. 

Úřad práce se ale v takových případech hájí, že mu zákon jiné jednání neumožňuje. A třeba v případě nabírání brigádníků podle něj cesta existuje: Nesmějí si před nástupem na hlavní pracovní poměr vydělat více než 4 250 korun měsíčně.