Na záchranu bank už nebudou střádat daňoví poplatníci, ale samy banky

Brusel - Europoslanci schválili vznik fondu na záchranu bank eurozóny. Za vklady teď budou místo daňových poplatníků ručit samy banky. Ty by měly do osmi let nasypat do záchranného fondu celkem 55 miliard eur.

Během ekonomické krize na ztráty řady bank doplatili nakonec daňoví poplatníci. Škody se tak samotných bank nijak výrazněji nedotkly. To teď chce Evropský parlament změnit. Ze zákona pojištěná částka, na níž má klient banky v případě jejího krachu nárok, byla již dříve stanovena na 100 tisíc eur (2,75 milionů korun). Nově ale budou za tyto vklady ručit banky, a nikoli daňoví poplatníci. 

Vznikne rezervní fond, který budou banky povinně financovat. Z peněz by se pak měly pokrýt případné ztráty. V průběhu osmi let by měly banky přispět do tohoto fondu celkem 55 miliardami eur. Státy mimo bankovní unii zřídí v průběhu deseti let své vlastní fondy, financované bankami, a to v hodnotě 1 % objemu pokrytých vkladů. 

Peníze do 7 dnů

Europoslanci také odsouhlasili, že lidé by v případě problémů měli dostat své peníze z bank rychleji. Jejich finance by měly být k dispozici do 7 pracovních dnů. Poslanci chtěli pojistit peníze i lidem, kteří mají dočasně na účtech vysoké sumy (nad 100 tisíc eur), například po prodeji nemovitosti. Pokud budou mít lidé v bance vyšší zůstatek, bude celá nebo část této vyšší částky zajištěna alespoň po dobu 3 měsíců. 

„Tato historická dohoda přispěje k oživení ekonomiky EU. Bankovní unie daňové poplatníky lépe ochrání před bankovními krizemi a pomůže bankám, aby byly opět prospěšné pro reálnou ekonomiku,“ uvedla europoslankyně a jedna z autorek schváleného návrhu Corien Wortmannová-Koolová.

Záchranný bankovní fond a pojištění vkladů jsou dvěma ze tří pilířů připravované bankovní unie. Tím třetím je dohled nad asi 130 největšími evropskými bankami, které představují 85 procent unijního bankovního sektoru. Toho se ještě letos ujme Evropská centrální banka (ECB).


Česká vláda o vstupu do bankovní unie před očekávaným přijetím eura zatím neuvažuje, a proto se českých bank dnešní rozhodnutí europoslanců příliš nedotkne. 

Někteří europoslanci ale upozornili na problém, který přece jen může bankovní unie způsobit v bankách nečlenských zemí eurozóny včetně Česka. Podle kritiků se po zavedení záchranného fondu zvýší tlak na finance dceřiných bank, které vlastní banky v eurozóně.

„Po provedení navrhovaných změn se dceřiné společnosti stanou nástrojem vysávání likvidity do země mateřské společnosti. Zakládá se prostor pro finanční manipulace s vážnými celospolečenskými důsledky,“ tvrdí jeden z polských europoslanců, jejichž země rovněž nepatří do eurozóny.  

Bankovní účet kdekoli v EU 

Evropský parlament dnes rovněž schválil směrnici, podle které všichni obyvatelé Evropské unie mají právo otevřít si svůj vlastní základní bankovní účet kdekoli v EU. Nařízení musí ještě schválit Rada EU a poté budou mít členské země dva roky na to, aby jej zapracovaly do svých právních předpisů. „Zajištění přístupu všech spotřebitelů, včetně imigrantů a migrujících občanů, k základním účtům bude stimulem modernizace ekonomiky, usnadní volný pohyb a pomůže nejvíce znevýhodněným členům našich společností,“ věří německý europoslanec a zpravodaj návrhu Jürgen Klute.