Moskva dává Ukrajině měsíc na splacení dluhu za plyn

Moskva - Pro Evropu není možné, aby přestala nakupovat ruský plyn, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Ukrajinu také varoval, že od ní Moskva začne vyžadovat zálohy za plyn. Uvedl také, že Kyjev má měsíc na splacení svého účtu za plyn. Šéf Kremlu už dříve pohrozil, že Moskva jinak dodávky odstřihne. Brusel v reakci na to uvedl, že je ochotný s Ruskem a Ukrajinou o zemním plynu jednat.

Kolik má Ukrajina platit za plyn z Ruska? To je jádrem sporu mezi oběma zeměmi. Moskva už není ochotná dodávat plyn se slevou a ten je tak pro Kyjev příliš drahý. Ukrajinský státní podnik Naftogaz proto přestal platit. Dluh už se vyšplhal přes dvě miliardy dolarů a Rusko hrozí uzavřením kohoutů. To by znamenalo méně plynu i pro zbytek Evropy. 

„Prodáváme plyn v evropských zemích, které dodávkami z Ruska pokrývají kolem 30 až 35 procent své rovnováhy (na trhu s plynem). Mohou přestat kupovat ruský plyn? Podle mého názoru to je nemožné,“ řekl Putin. 

Zástupci Unie chtějí proto vyjednávat. „Evropská unie souhlasí s vaším návrhem na konzultace s Ruskou federací a Ukrajinou s ohledem na bezpečnost dodávek a tranzitu plynu,“ stojí v dopisu šéfa Evropské komise Josého Barrosa ruskému prezidentovi. 

I Putin stále doufá, že bude možné dosáhnout dohody s Ukrajinou ohledně dodávek plynu. Moskva prý bude na uhrazení ukrajinského účtu za plyn čekat měsíc. Pak by mohla začít vyžadovat od Ukrajiny platby za plyn předem. 

EU píše Rusku: Dodržujte závazky. Jak plyn dodáte, je vaše věc

Evropská unie ohledně plynu poslala do Kremlu dokonce dopis. Píše v něm, že Rusko může ztratit důvěryhodnost jako bezpečný dodavatel zemního plynu. Text dopisu má k dispozici Český rozhlas. Český velvyslanec při Unii Martin Povejšil uvedl, že ruský energetický gigant Gazprom musí dodržet své smlouvy s evropskými odběrateli. „Je tedy závazkem Gazpromu, aby plyn firmám dodával. Jakým způsobem se to bude dít, je v zásadě věcí Gazpromu,“ řekl Povejšil.

Moskva 1. dubna Kyjevu vypověděla smlouvy a zvýšila cenu plynu o cca 40 %, což vláda v Kyjevě označuje za nezákonné a za neodpovídající uzavřeným smlouvám. Ukrajinská vláda tvrdí, že dostojí všem svým závazkům, ale žádnému umělému nátlaku se podvolovat nehodlá. 

Přerušení dodávek by přitom mělo negativní dopad jak na Evropu, tak i na samotné Rusko. Ruská ekonomika je na exportu zemního plynu a ropy do evropských zemí závislá. Jeho příjmy ze zahraničí by se proto výrazně snížily.

Pokud se tedy Evropa s Ruskem nedohodnou, bude Západ usilovat o větší nezávislost na ruském plynu. Alternativní zdroje plynu jsou podle odborníků jedinou cestou, jak omezit možnosti Ruska tlačit přes plyn politicky na Evropu. „Evropa nastartuje investice, bez ohledu na budoucí vývoj situace mezi Ruskem a Evropou, bude víc investovat do infrastruktury, co se týká do ropovodů, plynovodů a terminálů na zkapalněný plyn,“ říká ekonomka Raiffeisen Bank Helena Horská.