Proč neplatíme oranžovým plátkem – aneb jak vzniká platební karta

Praha – Hnědě zabarvený papírek s portrétem Boženy Němcové anebo dvojici podobizen Jana Ámose Komenského a spolu s nimi několik platebních karet nalezne zloděj, který ukradne průměrnou českou peněženku. Ačkoli je podle průzkumu Uni Credit Bank hotovost v Česku stále potřeba, postačí čím dále tím menší částky. Platby kartou zažívají velký vzestup zejména po zavedení bezkontaktního placení. Karty, kterých je v Česku již více než obyvatel, se přitom vyrábějí v pouhých dvou závodech. 

Prázdné oranžové plastové kartičky se mění v potištěné embosované platební karty rychlostí 1 500 kusů za hodinu a 4 miliony za rok.

Z oranžového plátku nosičem desetitisíců i milionů korun

Proměna probíhá na lince obsluhované dvěma lidmi. Nejprve se do kartového „polotovaru“, kterým je oranžový plastový plátek, nahrají data zaslaná bankou. „Jak stroj postupuje: Magnetický proužek, kde se nahrávají se data do magnetického proužku, čipové stanice, kde se nahrávají čipy, průměrná doba nahrávání je kolem deseti, dvanácti sekund,“ přiblížil manažer výrobce karet Global Payments Europe Miroslav Immer. V závěrečné fázi potom přichází na řadu tzv. embosér, který na kartu tiskne jméno držitele nebo číslo karty.

Karty před zahájením výroby
Zdroj: ČT24

Prostory, kde se karty vyrábějí, ale i rovnají a vkládají do obálek, v nichž potom putují k novým držitelům, jsou bedlivě střežené. Bezpečnostní opatření se zaměřují na zaměstnance – u výrobní linky jsou pouze dva, ale i ti ostatní musí být oděni v zástěrách bez kapes a navíc na ně nepřetržitě míří kamery.

Jedna je málo

Výroba nových platebních karet v milionech za rok je potřeba. V celém Česku je dnes 10,3 milionu karet a každá z nich přestane platit po třech letech. Ty, kdo karty nepoužívají, potom „suplují“ držitelé vyššího počtu platebních karet. „Někteří mají tři čtyři karty,“ podotkl ředitel Sdružení pro bankovní karty Roman Kotlán.

Podle průzkumu UniCredit Bank lidé používají karty nejčastěji k výběrům bankomatů, ale stále častěji jimi i přímo platí. Přispívá k tomu především přibývající počet karet umožňujících bezkontaktní platby. „Bezkontaktní placení se tady neuvěřitelně rozmohlo,“ upozornil Marcel Gajdoš z Visa Europe. Bezkontaktních karet je dnes třetina celkového počtu, do tří let by ale již měly trhu dominovat.

Díky jednoduchému placení, kdy při nákupech do 500 Kč není ani nutné zadávat osobní identifikační číslo, se staly realitou i sny bankovních společností – karty se častěji využívají i pro platby malých částek. Nejčastěji si tak lidé u pokladen „pípají“ za 205 korun.

Video Téma Událostí: Jak se vyrábějí platební karty
video

Téma Událostí: Jak se vyrábějí platební karty