Až pětina u nás prodávaného vína pochází z černého trhu

Jižní Morava – Češi ročně vypijí dva miliony hektolitrů vína. Tak to alespoň uvádí oficiální statistiky. Podle analýzy, kterou si nechal zpracovat Svaz vinařů ČR, se ale zhruba dalšího půl milionu hektolitrů doveze načerno. A vývoz tuzemského vína na Slovensko dává ještě zajímavější čísla – zatímco hranice České republiky opouští 200 tisíc hektolitrů vína, Slováci ho od nás ročně dovezou více než dvojnásobek.

„Pokud je dobrý rok, jsme schopni vyrobit 700 tisíc hektolitrů vína. Spotřeba, která se oficiálně udává, se blíží ke dvěma milionům hektolitrů. Takže 1,3 milionu hektolitrů vína musíme dovézt tak jako tak,“ vypočítal prezident Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray. Tady ale matematická pravidla přestávají platit. Podle analýzy, kterou si vinaři nechali zpracovat, se totiž výsledek nerovná dvěma milionům, ale dvěma a půl - kvůli černému trhu. „Oficiální trh je někde kolem dvou milionů hektolitrů a ten neoficiální bude ještě čtvrtina k tomu,“ uvedl Nyitray.

Počty nevychází ani v případě vývozu tuzemského vína na Slovensko. „Podle statistiky tam vyvážíme 200 tisíc hektolitrů vína a přitom na Slovensku jejich správa vykazuje 500 tisíc hektolitrů vína dovezeného z Česka. Takže zejména obchod se Slovenskem je zralý k tomu, abychom ho prověřili,“ upozornil Nyitray.

Video Tibor Nyitray o černém trhu s vínem
video

Tibor Nyitray o černém trhu s vínem

Vinaři proto upozorňují, že lihová mafie nebyla jedinou skupinou, která si v republice přivydělává nelegálním prodejem alkoholu. „Jednoduchým propočtem 500 tisíc hektolitrů krát 40 až 50 korun nezdaněného zisku na litr se dostáváme na částku dvě a půl miliardy korun zisku. A příslušným daňovým zatížením se dostáváme někde k miliardě až miliardě a půl na odvodech, které by měl stát dostat, a nedostane,“ upřesnil Nyitray.

Černý trh s vínem pak kazí obchody poctivým vinařům, kteří mu cenou mohou jen těžko konkurovat. Podle Tibora Nyitraye se ale problém týká i zákazníků, černý trh totiž znamená nulovou kontrolu kvality. „Přidává se tam voda, do zředěného nápoje pak alkohol, cukr, který není z moštu, glycerol, který šálí smysly, a samozřejmě barviva. Kromě toho, že člověka bude bolet hlava a dostane do těla nadměrné množství syntetických látek, nikdy nevíte, kdo se pančování zúčastnil a jaké materiály použil,“ varoval Nyitray.

Že na českém trhu přibývá pančovaných vín, ukazují i statistiky Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). Vína patří k produktům, které se velmi často objevují na internetovém portálu Potraviny na pranýři. „V loňském roce inspekce prověřila 725 vzorků vín z vinoték, přičemž přibližně 350 bylo víno sudové. Z tohoto polovina vzorků byla shledána jako nevyhovující. Máme i vína, která porušila zákon hned ve čtyřech parametrech najednou,“ upřesnil mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Vína na pranýři

Kontrola kvality vínaMezi nevyhovujícími potravinami, které od roku 2012 zveřejňuje SZPI na webu Potraviny na pranýři, figurují mezi víny skutečné sommeliérské skvosty. Například Müller-Thurgau z Velkých Pavlovic byl z 53 % tvořen vodou. Dornfelder z Blatničky, prodávaný jako tuzemský produkt, byl ve skutečnosti z hroznů ze zahraničí. A Tramín červený z Němčiček byl rovnou označen jako nebezpečná potravina, kontrola v něm odhalila více než dvojnásobné překročení limitu pro konzervační látku kyselinu sorbovou.

Špatně dopadla i dovozová vína. Bulharský Cabernet Sauvignon měl přídavek syntetického glycerolu a nadlimitní množství etanolu z přidaného cukru. Víno Veselý Verbíř vyrobené ze španělských hroznů, obsahovalo kromě etanolu z přidaného cukru i 44 % vody.

Zdroj: Potraviny na pranýři


Vinaři upozorňují i na to, že státní kontrolu vína komplikuje fakt, že tzv. sudové neboli stáčené víno dnes lze koupit téměř kdekoliv. Právě prodejní místo může být pro zákazníka jistým ukazatelem kvality. „Zákazník by se měl řídit hlavně vlastním rozumem. Maso chodíme kupovat do masny, a ne do mototechny. Bohužel jsme se naučili, že čepované víno se dá koupit v prodejně tabáku, v květinářství i ve stáncích na ulici,“ povzdechl si Nyitray, podle kterého víno z podobných výčepů nemusí být zákonitě nekvalitní, ale zákazník by se měl zajímat i o to, zda prodejna věnuje vínu dostatečnou péči. „Když se člověk rozhodne jít si koupit sudové víno, ať už do vinotéky, nebo do trafiky, měla by tam určitě být možnost ochutnání, aby věděl, co kupuje,“ poradila na závěr degustátorka Dominika Černohorská.