Brusel - Evropští zemědělci mají prozatím s kompenzacemi utrum. Unii totiž zaplavilo v souvislosti s ruskými sankcemi „nepřiměřené množství“ žádostí o podporu, píše AFP. Evropská komise posvětila pomoc v celkové výši 125 milionů eur (téměř 3,5 miliardy korun) 18. srpna. Unie mezitím s novými sankcemi vůči Moskvě vyčkává. Podle Reuters se týkají hlavně výrobců bojové techniky a letadel.
Unie vystavila kompenzacím stopku, Poláci chtěli příliš
Evropská komise pozastavila kompenzace pro zemědělce (zdroj: ČT24)
Podle nejmenovaného bruselského zdroje jsou důvodem přerušení podpory „vážné pochybnosti“ o pravdivosti dat, které předložilo Polsko. Za tři týdny si prý nárokovalo kompenzace odpovídající dvojnásobku až pětinásobku ročního unijního vývozu okurek, zelí a
květáku do Ruska.
Evropská komise v příštích dnech představí nový mechanismus podpory, která má být adresnější. „Komise se nadále zasazuje o podporu producentů, kteří náhle přišli o důležitý trh,“ řekl eurokomisař pro zemědělství Dacian Ciolos.
Moskva počátkem srpna zakázala veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z EU, USA a z několika dalších západních zemí. Reagovala tak na západní sankce uvalené kvůli krizi na Ukrajině na vybrané ruské podniky, činitele a některá odvětví ruské ekonomiky.
Ruské embargo sráží výkupní ceny potravin o desítky procent
Embargo se projevilo především propadem výkupních cen letních jablek a zeleniny. Obchodní řetězce dnes například za jablka nabízejí zhruba polovinu toho, co před rokem. Z českých potravinářů se embargo nejvíc dotklo zpracovatelů mléka, kteří do Ruska vozí především sušené mléko, syrovátku, sýry a mražené máslo. Výkupní cena klesla v srpnu o 2,2 procenta. Obchodní řetězce prý s mlékárnami jednají o snížení cen výrobků až o pětinu. Méně utrží i vývozci drůbežího a králičího masa, masných konzerv, paštik či zmrzliny.
„Pozastavení dotací bude mít velký dopad na české ovocnáře a zelináře, ale musíme říci, že ti, kteří si o to požádali, jsou zaregistrovaní a měli by být vyplacení podle starých pravidel. Nemělo by se jich to nijak dotknout,“ řekl k nejnovějším komplikacím prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman.
Česko by ale podle odborníků nemělo spoléhat jen na dotace a hledat nové možnosti, kam vyvážet. „Rusko představuje trh, který má kapacitu něco přes 140 milionů spotřebitelů, ale vedle Ruska jsou daleko potenciálnější trhy, na které je potřeba se zaměřit,“ konstatoval Luboš Smutka z České zemědělské univerzity. Těmito trhy jsou hlavně Asie nebo Afrika s několika miliardami spotřebitelů.
Agrární export do Ruska má na celkovém českém vývozu zemědělských produktů podíl v řádu jednotek procent. Největší část tohoto vývozu (90 procent) totiž míří do zemí EU. Mezi nejvýznamnější české vývozní položky do Ruska patří pivo, nečokoládové cukrovinky a mák. Od roku 2009 se ve větším množství vyváží také produkty k výživě zvířat a potravinové přípravky, od roku 2010 narůstá vývoz sušenek a vajec.
Nové sankce? Terčem tři důležité ruské strojírenské podniky
Chystanými finančními sankcemi Evropské unie mají být podle Reuters postiženy tři velké státem kontrolované strojírenské podniky v Rusku. Jedním z nich obří ruská zbrojovka Uralvagonzavod, výrobce těžké bitevní techniky. Postiženy mají být i dva z hlavních ruských výrobců letadel. Jde údajně o koncern OAK (anglická zkratka UAC), který v roce 2006 založil prezident Vladimir Putin jako ruské národní centrum pro vývoj a výrobu nových civilních a vojenských letadel.
Dalším podnikem, na který mají mířit sankce EU, je podle Reuters firma Oboronprom, velký ruský výrobce civilních a vojenských vrtulníků. Tyto tři firmy podle sankčního návrhu nebudou mít možnost čerpat na evropských finančních trzích úvěry se splatností delší než 30 dnů.
S vyhlášením sankcí chce ale Brusel několik dní vyčkat s ohledem na příměří na východě Ukrajiny. Klid zbraní obě bojující strany dodržují až na výjimky pátý den.