Šest let po pádu Lehman Brothers krize končí, ale ne zcela

Praha - Když před šesti lety zbankrotovala americká investiční banka Lehman Brothers - ještě na počátku roku 2008 jedna z pěti, které tvořily jádro newyorské Wall Street - vypukla nejhorší ekonomická krize za posledních 60 let. Zcela zamrzly úvěrové trhy, následovalo období plné bankrotů i propadů akciových trhů. „Můžeme rozhodně říci, že skončila ta horká část krize. Teď je otázkou, jak dlouho bude trvat oživení,“ hodnotí ekonomický redaktor ČT Miloš Minařík proces posledních šesti let, který v Evropě oproti Americe probíhal zdlouhavěji. Zatímco banky jsou dnes díky přísnějším pravidlům zdravější, krizi pocítily výrazně automobilky a pomaleji oživuje třeba stavebnictví.

Kolaps Lehman Brothers se stal symbolem finanční krize, ovšem nebyl jeho příčinou. Jedním z důvodů vypuknutí vleklé ekonomické recese byly nesplácené hypotéky. Banky příliš dlouho nabízely nízké úrokové sazby. Lidé si tedy půjčovali a půjčovali. A nikdo se příliš nezabýval tím, zda budou klienti vůbec schopní úvěry splácet. Pak ale bublina praskla a lidé zjistili, že si nabrali úvěry, které nejsou schopni platit. „Investoři si uvědomili, že už nemohou věřit jen ratingu,“ upozornil investiční specialista Brokerjetu ČS Mikuláš Splítek.

Počet nesplácených hypoték v USA se už na jaře 2007 dostal na nový rekord a desítky poskytovatelů úvěrů zkrachovaly. A protože trh amerických hypoték je díky převádění hypotečních úvěrů na obchodovatelné cenné papíry těsně propojen s finančními trhy v USA i v dalších zemích, vypukla panika.

Za pád Lehman Brothers mohly riskantní obchody s cennými papíry, jejichž cena se odvíjela právě od hodnoty podřadných hypoték. Když vyšlo najevo, že tato aktiva jsou bezcenná, šla banka ke dnu. Od jara 2008 do bankrotu Lehman Brothers ztratila na tržní hodnotě přes 40 miliard dolarů, akcie klesly o 80 procent.

Už během roku 2007 začala banka ztrácet na tržní hodnotě a její akcie klesaly o desítky procent. V září 2008 se ocitla banka na dně. Bance, která měla v účetnictví špatné realitní úvěry za zhruba 60 miliard dolarů, snaha najít kupce nevyšla a po 158 letech od založení se rozhodla snahu o svou záchranu vzdát - 15. září 2008 požádala o bankrotovou ochranu před věřiteli.

Několik dní se jednalo o tom, jak Lehman Brothers zachránit. V newyorské pobočce Fedu o tom rokovali představitelé státních institucí s šéfy největších bank. Na rozdíl ale třeba od hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac, kterým stát pomocnou ruku nabídl jen několik dní předtím, do Lehman Brothers americká vláda další peníze daňových poplatníků pumpovat odmítla.

Koncem září tehdejší prezident George Bush prohlásil, že USA jsou uprostřed vážné finanční krize. V USA zkrachovalo od jejího počátku celkem 473 bank. Byla to největší vlna bankovních bankrotů od krize hypotečních spořitelen na přelomu 80. a 90. let. „Ekonomové teď mluví o posmrtném životě banky,“ připomněl Minařík další osud banky, která v roce 2011 vstoupila do likvidace a jejímž věřitelům bylo dodnes vyplaceno 110 miliard dolarů.

Akciové trhy v Americe jsou opět v mánii, tvrdí ekonom Tomáš Sedláček

„Kopec na akciových trzích v Americe nejenže přerostl úroveň v roce 2008, která nám už tehdy připadala neuvěřitelná, ale v té své mánii pokračuje,“ upozornil v Událostech, komentářích Tomáš Sedláček. Podle jeho slov se mezi ekonomy stále dokola hovoří o depresích, nakonec se ale zjišťuje, že ekonomika trpí spíše maniodepresí. „To znamená, že máme tendenci přehánět pozitivní období do mánií, jako je třeba nyní, a špatná období do sebevražedných depresí. Jak známo z medicíny, kolapsy přicházejí i v mánii,“ dodal.

Má za to, že kompenzační tlak proti přehnané aktivitě ekonomického sektoru by měl zajišťovat stát. V současnosti stát ale spíše přilévá energii nízkými úrokovými sazbami a zároveň nutí ekonomiku spotřebovávat více, než by měla, přidáváním státních peněz. Státy by se podle Sedláčka měly v současnosti soustředit na splácení svých dluhů. „Role státu tkví v tom, že když se něco podobného (ekonomická krize) stane, a to se bude dít, neboť od nepaměti se hospodářské cykly střídají, mít jakýsi polštář, do kterého ekonomiku chytí. Ten polštář je dnes prázdný, protože my příliš velké rezervy, jak zvyšovat státní dluh, už nemáme,“ dodává ekonom.