Odbory doporučují vyjednat nárůst mezd o pět procent

Praha - Firmy by v příštím roce mohly svým zaměstnancům navýšit platy - odboroví předáci doporučují vyjednávat o růstu mezd o 5 %. Podle nich ekonomika oživuje a podniky přidání zvládnou. Státní zaměstnanci si polepší o 3,5 % už od letošního listopadu.

V Česku je zaměstnaných přes 5,5 milionu lidí - zbytek populace je ekonomicky neaktivní. Skoro polovinu pracujících přitom chrání kolektivní smlouvy. Podle nejnovějšího návrhu odborů by tak měl dostat přidáno zhruba každý čtvrtý Čech. „Zvýšení mezd v žádném případě není neskromným požadavkem odtrženým od reality, naopak je to jenom logickým vyústěním současné hospodářské politiky,“ myslí si předseda odborové centrály Josef Středula.

S tím souhlasí i odborníci. Hlavní ekonomka Reiffeisenbank Helena Horská považuje pětiprocentní nárůst mezd za průměrný, upozorňuje ale, že bude selektivní. „Ekonomika roste, ale dávejme si pozor. Nejsou to zatím všechny sektory. Některé firmy mohou zvyšovat mzdy, ale některé firmy musí zvyšovat mzdy obezřetně,“ upozornila Horská.

Wiesner: Situace se liší podle oborů

Jan Wiesner, prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, si ale myslí, že pětiprocentní nárůst mezd pro většinu zaměstnavatelů přijatelný není. „Situace se vyvíjí samozřejmě příznivě, to jsme rádi, ale ne rovnoměrně. U jednotlivých oborů je to jiné,“ upozornil. Mezi obory, které v současnosti vykazují růst, patří třeba automobilový průmysl, chemický průmysl, stavebnictví nebo textilní průmysl.

Zaměstnavatelé se budou podle něj snažit navýšit mzdy tam, kde to půjde. „Každý slušný podnikatel má zájem na tom, aby jeho zaměstnanci byli odměňováni co možná nejlépe,“ poznamenal Wiesner.

Odbory poukazují na to, že ekonomika postupně oživuje v řadě odvětví. Podle předsedy ČMKOS Josefa Středuly má i stavebnictví nejvíc nových zakázek za poslední tři roky. Krizi prý odnesli nejvíc právě pracovníci, jimž klesala reálná mzda. „Zaplatili to snížením životní úrovně,“ podotkl předák.

Podle loňské analýzy ČMKOS byla ve firmách a institucích, kde se tyto dohody uzavřely, téměř o 2 900 korun vyšší průměrná mzda než celorepublikový průměr. Průměrný výdělek tam dosahoval téměř 27 400 korun. Podle analýzy se ale vždy nepodařilo v krizi dřívější standard udržet, klíčové bylo hlavně zachování pracovních míst.