Výhoda slovního hodnocení? Žáci jsou prý odpovědnější

Praha - Slovní hodnocení místo klasických známek si učitelé pochvalují, děti jsou prý odpovědnější samy k sobě a nestávají se z nich sběratelé známek. Slovní hodnocení navíc kantorům umožňuje postihnout přednosti a nedostatky každého dítěte a posiluje vazbu mezi rodiči a školou. Na dnešním setkání Stálé konference asociací ve vzdělávání se na tom shodli zástupci škol, které toto hodnocení už zavedly. Tento způsob hodnocení ale zatím není příliš častý, běžně se vyskytuje jen na školách alternativního směru.

Při slovním hodnocení se na vysvědčení popisuje třeba charakteristika žáka. Kromě toho pak školák dostane krátké hodnocení z každého předmětu. Kromě vysvědčení se však děti mohou se slovním hodnocením setkávat také v rámci týdenních nebo měsíčních hodnocení. Podle Kateřiny Dvořákové z Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity nepopisuje hodnocení krátkodobé znalosti žáka, tak jako známka, ale celkový vývoj a úroveň myšlení každého dítěte. „Výsledky práce žáků nelze zařadit do omezeného počtu klasifikačních stupňů,“ myslí si Dvořáková.

„Informace jsou tou nejméně podstatnou hodnotou,“ uvedl také ředitel waldorfské střední školy v Ostravě Břetislav Kožušník. Naučené znalosti se prý nejrychleji ztrácejí, a proto by měly školy hodnotit spíš postoje a dovednosti žáků. Tento přístup ke vzdělání je navíc v souladu se školskou reformou, kdy je velký důraz kladen právě na rozvoj komunikace, schopnost samostatně vyhledávat informace a kriticky o nich uvažovat.

Znalosti českých žáků klesají

Zároveň se však ozývají hlasy, že dnešním dětem často chybí základní znalosti a jsou líné tvrdě ve škole pracovat. Na klesající úroveň znalostí dětí si stěžují také střední a vysoké školy s tím, že kvůli stále horším znalostem dětí musely snížit kritéria pro přijímací zkoušky. Čeští žáci se také propadli v posledních mezinárodních srovnáních znalostí. Zhoršily se jejich znalosti z přírodních věd a matematiky, ale klesla také jejich schopnost porozumět psanému textu. Čtenářská gramotnost je proto právě jednou z dovedností, kterou se nyní pedagogové snaží u dětí rozvíjet.