Praha - Už 18 let trvá tahanice státu s farmářkou Ludmilou Havránkovou. Přes její pole má vést dálnice D11, která tudy nevede kvůli neschopnosti se domluvit. Stát na farmářku zkusil všechny možné zbraně, jenže nic. Farmářka má ke svému majetku opravdu úzký vztah. „Jejím rodičům ten statek sebrali v 50. letech komunisti a jejího otce poslali do Jáchymova,“ vysvětluje její advokát Pavel Černohous.
Havránková: Nikdy neudělám ze svých dětí nádeníky
Buď prodáte, nebo vyvlastníme
Stát od začátku nabízel peníze, nicméně farmářka chtěla jiné pozemky, aby na nich mohla hospodařit. Stát je ale nebyl schopen najít a místo toho opakovaně rukoval s právní kličkou. „Oni sami aktivně nabízeli nějaké řešení, na které kdyby stát přistoupil, tak pozemky mohl mít dávno. Stát to roky ignoroval a trval si na tom svém silovém řešení: Buď to prodáte za nějakou vyhláškovou cenu, anebo vyvlastníme,“ tvrdí advokát Černohous.
Reportáž Nory Fridrichové (zdroj: ČT24)
V zemi, kde před 60 lety totalitní režim zabíral před očima občanů jejich majetky, hraje fenomén vyvlastnění roli přízraku temné minulosti. A to i přesto, že i dnes je vykoupení v případě veřejného zájmu zcela zákonným prostředkem. „Vychází se z toho, že vlastnictví zavazuje a nesmí být zneužito na úkor jiných práv nebo veřejného zájmu,“ vysvětluje Aleš Gerloch, děkan Právnické fakulty UK s tím, že vyvlastnění se bere v každém případě až jako krajní varianta.
Je Havránková hrdinka, nebo se musí podřídit zájmům ostatních?
Existuje dvojí pohled na věc. Za prvé - Havránková je hrdinka bojující s arogantním státem, který ignoruje pravidla důstojného jednání. Nebo za druhé – je příkladem občana, který se musí podřídit zájmům ostatních, protože dálnice je potřeba. Politická scéna v tomto dilematu stojí na značkách přesně podle stranické příslušnosti.
Politici podle stranické příslušnosti
Pavel Kováčik (KSČM): „Já bych v jejím případě byl pro vyvlastnění za náhradu. Protože ta dálnice je zapotřebí, potřebuje ji daleko víc lidí.“
Stanislav Křeček (ČSSD): „Já samozřejmě chápu stanovisko lidí, kteří léta pracují na nějaké půdě zděděné po otcích… ale takovýmto způsobem bychom přece nepostavili vůbec nic.“
Cyril Svoboda (KDU-ČSL): „Někdy je veřejný zájem vážnější a důležitější než soukromé vlastnictví. Když se staví dálnice nebo železnice, tak je to veřejný zájem.“
Ondřej Liška (SZ): „Stát namísto toho, aby s tím občanem vyjednával jako rovný s rovným, tak jde přes nátlak, šikanu, manipulaci, arogantní jednání.“
Pavel Severa (TOP09): „Já jsem na straně těch, kteří hájí svůj majetek, který je mnohdy rodový, který je mnohdy historický a stát by si měl tohle vždycky uvědomovat. Že nejde mnohdy jen o peníze.“
Ivan Langer (ODS): „Pořád si někdo myslí, že stát je víc než člověk, než občan. Ale v tomto smyslu mají všichni stejná práva a stejné povinnosti bez ohledu na to, jestli je někdo farmář nebo státní úředník.“
Až nyní stát poprvé nabídl hezčí tvář
S farmářkou Havránkovou sedl ke stolu a domluvil výměnu 3 hektarů pole za jiné stejně velké plus dalších 130 hektarů do dlouhodobého pronájmu. Dálnice D11 končí 3 kilometry před Hradcem Králové. A na jejím dokončení uvízne pachuť zpackaného sporu, který si stát zavinil sám. Mylně se totiž domníval, že když občanovi něco nařídí, tak ten prostě poslechne. „Nikdy neudělám ze svých dětí nádeníky,“ uzavírá příběh Havránková.
GALERIE
Chybějící úsek dálnice D11