Praha – S vojenskými poctami přistál na pražském ruzyňském letišti armádní speciál, který z Ukrajiny přivezl ostatky neznámého vojína padlého v bitvě u Zborova. Ostatky se na Den vítězství 8. května uloží do opraveného Hrobu Neznámého vojína v Národním památníku na Vítkově, kde spočinou po boku ostatků neznámého bojovníka z bitvy na Dukle v roce 1944. Znovu se tak obnoví prvorepubliková tradice, kdy se Hrob Neznámého vojína stal symbolem vojáků, kteří za vznik republiky položili život.
Armádní speciál přivezl ostatky neznámého vojína z bitvy u Zborova
„Naše dnešní svoboda a demokracie stojí i na hrdinství vojáků od Zborova. Žádný stát nevznikne bez ochoty za něj bojovat, žádný stát se neudrží bez vůle jej bránit,“ řekl na letišti po přistání speciálu premiér Jan Fischer. Podle ministra obrany Martina Bartáka nebyla oběť vojáků u Zborova marná: „Hrdinný boj brigády položil jeden ze základních kamenů československé státnosti.“
Výročí Zborova bylo druhým nejvýznamnějším státním svátkem
GALERIE
videogallery_00070559
Po vzniku samostatné Československé republiky patřil 2. červenec, tedy den slavného vítězství, k nejvýznamnějším svátkům státnosti. Význam bitvy podtrhovalo zřízení Hrobu Neznámého vojína, jenž byl vybrán z padlých u Zborova. Od roku 1922 bylo tělo zabitého vystaveno v panteonu Národního muzea a v předvečer výročí bitvy uloženo v kapli Staroměstské radnice. Roku 1928 se oslava Zborova stala svátkem československé armády a po 28. říjnu druhým nejvýznamnějším státním svátkem.
Po nacistické okupaci byly zborovské svátky zakázány a v roce 1941 gestapo Hrob Neznámého vojína zlikvidovalo. Po skončení druhé světové války se o jeho obnovení, tentokrát už na Vítkově, uvažovalo. Představitelé sovětského velvyslanectví ale žádost o převezení ostatků zamítli. V hrobě nakonec spočinuly ostatky jednoho z příslušníků československého vojska v Sovětském svazu, který bojoval za druhé světové války v Dukelském průsmyku.
Vláda letos v červenci rozhodla, že na na dokončení oprav a úprav hrobu na Vítkově přispěje 18 miliony korun. Celkové náklady na rekonstrukci jsou do roku 2010 vyčísleny na 20 milionů. Národní památník na pražském Vítkově se v neděli otevře vernisáží o historii české a československé státnosti, zachycující významné zlomy v dějinách 20. století. V expozici budou například i poslední dopisy Milady Horákové a Heliodora Píky z vězení, osobní předměty spjaté s Janem Palachem a psací stroj Pavla Tigrida.
Bitva u Zborova byla prvním významným vystoupením československých legií na východní frontě. 2. července 1917 došlo v rámci ruské Kerenského ofenzivy u haličského městečka Zborov k bitvě, která měla pro další osudy našeho národa zásadní význam. 3500 příslušníků československé střelecké brigády, kteří bojovali na straně Rusů proti rakousko-uherským jednotkám, dosáhlo výjimečného vítězství. Proti brigádě stály divize 5500 dobře vystrojených a výborně vyzbrojených mužů. Ztráty československé brigády se vyšplhaly na 185 padlých a asi 700 zraněných. Zborovské vítězství podpořilo myšlenku československého zahraničního odboje a tehdejším politickým představitelům v čele s Masarykem a Benešem dalo pádný argument pro uznání nároků Čechů a Slováků na svobodný společný stát.