Praha - Lidé, kteří z politických důvodů přišli o práci v době komunismu, by se mohli dočkat odškodnění. Sněmovna v prvním čtení podpořila poslanecký návrh zákona, podle něhož by tito lidé mohli mít nárok až na 2 500 korun měsíčně. Norma, kterou předložili poslanci ODS a ČSSD, počítá s dopady na státní rozpočet ve výši asi 100 milionů korun. Během nadcházejících dvou týdnů ji projedná sněmovní rozpočtový výbor, dolní komora by ji tak mohla schvalovat už na příští říjnové schůzi, tedy ještě před 20. výročím 17. listopadu 1989. Sněmovna v prvním čtení podpořila i návrh Strany zelených, aby se 30. červen 1991 stal Dnem odchodu sovětských vojsk z ČR. Šanci dostal i návrh na dotace SOS dětským vesničkám.
Lidi, kteří přišli v komunismu o práci, možná čeká odškodné
Poslankyně ČSSD Anna Čurdová už dříve uvedla, že návrh by mohl parlament schválit, protože v tomto bodě existuje dostatečná politická shoda. O příspěvek k důchodu by si mohl požádat člověk, který přišel o práci v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 z důvodu politické perzekuce. Podmínkou je ověřený opis osvědčení o mimosoudních rehabilitacích. Na příspěvek by podle návrhu měli mít nárok také vdovci či vdovy po lidech postižených minulým režimem. O žádostech by měla rozhodovat Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
„Náš návrh počítá se vznikem nároku na zvláštní příspěvek k důchodu u vojáků, civilních zaměstnanců ministerstva obrany a dalších mimosoudně rehabilitovaných osob, které v období let 1948 až 1989 ztratily zaměstnání z politických důvodů a staly se občany druhé kategorie s dnes už dobře známými formami omezení jejich občanských a lidských práv,“ zdůvodnil návrh jeho další předkladatel Robin Böhnisch (ČSSD). Podotkl, že se dosud zejména rehabilitované vojáky, kteří byli propuštěni z armády ve 40. a 50. letech nebo kvůli nesouhlasu s okupací Československa, nepodařilo důstojně ocenit. Mají kvůli tomu nižší důchody v porovnání s ostatními vojáky, z nichž někteří se na jejich perzekuci podíleli, dodal Böhnisch s tím, že děti takto pronásledovaných často nemohly studovat na vyšších typech škol.
Reportáž Jany Čermákové (zdroj: ČT24)
Příspěvky by mohla ČSSZ začít vyplácet od 1. ledna 2010
Kompenzace by se měla vypočítat z částky 15 korun za každý kalendářní měsíc od konce pracovního poměru do doby nároku na důchod, nejdéle však do ledna 1990, popřípadě do doby, než postižený získal práci u stejné organizace zpět. Nejvyšší možná výše by měla činit 2 500 korun měsíčně, u vdov a vdovců pak polovinu. Příspěvek by se měl valorizovat stejně jako důchody.
Zákon by měl začít platit dnem vyhlášení. Příspěvky by mohla ČSSZ začít vyplácet od 1. ledna 2010. Podle důvodové zprávy žije v Česku v současné době asi 3 100 držitelů osvědčení nutného pro výplatu příspěvku a přibližně 500 vdov a vdovců po držitelích tohoto osvědčení.
Den odchodu sovětských vojsk z ČR by se mohl stát významným dnem
Třicátý červen by se mohl na návrh Strany zelených stát Dnem odchodu okupačních armád z území někdejšího Československa. Připomínal by okamžiky před 18 lety, kdy opustil republiku poslední sovětský voják. Před dalším schvalováním novelu projedná sněmovní kulturní výbor. Významný den zůstane pracovním, dopad novely na státní rozpočet tak bude nulový. Zelení novelu vypracovali na popud dětského zastupitelstva obce Milovice na Nymbursku. K nápadu se připojili zástupci všech sněmovních frakcí s výjimkou KSČM.
Odsun sovětských vojsk byl prvním výrazným polistopadovým úspěchem československé zahraniční politiky. K 30. červnu 1991 opustilo Československo 73 500 sovětských vojáků a 39 tisíc jejich rodinných příslušníků, 1 220 tanků, 2 500 bojových vozidel pěchoty a obrněných transportérů, 105 letadel, 175 vrtulníků a 95 tisíc tun munice.
SOS vesničky by mohly mít nárok na státní dotaci jako dětské domovy
Zařízení pěstounské péče, například SOS dětské vesničky, by mohly mít nárok na státní dotaci jako dětské domovy. Pokud by byla předloha levicových poslanců schválena, podle předkladatelů by si vyžádala ze státního rozpočtu ročně nejvýše 90 milionů korun. Obdobná zařízení jsou podle poslankyně Lenky Mazuchové (ČSSD) financována ze státního rozpočtu: „Zařízení pro výkon pěstounské péče představují výjimku, nemají zákonem od státu garantovánu žádnou podporu.“ Asi 17 milionů korun ročně, tedy zhruba 40 procent rozpočtu, získávají SOS vesničky od mezinárodní zastřešující organizace. V souvislosti s ekonomickým rozvojem ČR ale dotace od roku 2011 skončí.
GALERIE
Noviny z února 1948