Radikálně pravicová Národní strana na sebe umí upozornit

Praha - Radikálně pravicová Národní strana, jejíž protiromský volební spot opět upozornil na xenofobní naladění českého obyvatelstva a možná i uspíší zásah vlády proti rasisticky orientovaným politickým uskupením, vznikla již v roce 2000. Poslední snaha vlády zakázat podobně orientovanou Dělnickou stranou skončila neúspěchem. Nejvyšší správní soud ale vládní návrh začátkem března zamítl. Cílem těchto politických uskupení je především snaha na sebe upozornit.

Zrod Národní strany doprovázely potíže. Přípravný výbor, který měl za cíl zaregistrovat stranu u ministerstva vnitra, se rozštěpil. Žádost o registraci nakonec podaly hned dva výbory, ministerstvo ale obě zamítlo. Obrat nastal až v roce 2002, kdy soud rozhodnutí ministerstva zrušil, a Národní strana tak musela být registrována. „Zpočátku se Národní strana snažila chovat jako seriózní politické uskupení. Záhy však na sebe její představitelé začali upozorňovat extrémně pravicovými projevy,“ říká politolog Miroslav Mareš.

V čele Národní strany stojí bankovní analytička Petra Edelmannová. „Národní strana má propracovanou mediální taktiku. Na rozdíl od celé řady malých extrémně pravicových uskupení se jí podařilo na sebe upoutat pozornost široké veřejnosti. Tvář Edelmannové lidé znají a spojují ji s konkrétní stranou, a to je svým způsobem úspěch,“ tvrdí Miroslav Mareš. V posledních parlamentních volbách Národní strana neuspěla, získala 0,17 procenta hlasů. 

Národní strana: V Letech u Písku byl jen pracovní tábor

Strana Petry Edelmannové se neustále snaží na sebe upozornit. Naposledy se jí to podařilo loni, kdy nabídla svůj internetový server pro zveřejnění kontroverzního nizozemského filmu Fitna. Pravděpodobně nejvýrazněji upoutala pozornost médií v lednu 2006. Tehdy rozvířili dění v Letech u Písku, kde za druhé světové války zahynuly stovky Romů ve sběrném táboře. Nacionalisté chtěli původně u bývalého romského tábora odhalit pomník válečným obětem. Tvrdili, že protektorátní tábor byl jen pracovní a Romové v něm nebyli mučeni, ale umírali na běžné nemoci kvůli svým špatným hygienickým návykům. Obec nakonec nechala kámen s nápisem „Obětem,“ který sem Národní strana umístila, odstranit. Výroky prošetřovala policie. Z hanobení rasy, národa a přesvědčení ale nakonec nikoho neobvinila.

Kontroverzní reakce vyvolalo i zřízení polovojenské organizace Národní garda v lednu 2008. Národní strana o něm informovala na internetových stránkách s tím, že jde o neozbrojenou složku, která je založena na „přísném vojenském principu.“