Hlavním zdrojem nadměrného hluku je silniční doprava. O něco méně působí vlaky a průmyslové podniky. Uvádí to nové části strategických hlukových map, které zpracoval Státní zdravotní ústav. Měly by pomoci vytipovat, kde se nachází kritická místa, která potřebují úpravy.
Nadměrný hluk vytváří hlavně silniční doprava, méně vlaky
Z map vyplývá, že nadlimitní hluk z dopravy obtěžuje ve vybraných lokalitách desítky tisíc lidí. Mezní hodnotě hluku ze silniční dopravy je ve dne vystaveno na sledovaném území zhruba 50 tisíc lidí, v noci o 10,5 tisíce více. „Na mapách se ukázala místa, která jsou kritická, kde je hluk silný a působí na lidské zdraví a psychiku. Cílem map je vytipovat tato kritická místa, aby v nich pomocí akčních plánů mohla být vytvořena opatření na zlepšení,“ řekla Zdeňka Vandasová ze Státního zdravotního ústavu.
Hluk kolem všech hlavních železničních tahů, kudy ročně projede více než 30 tisíc vlaků, zatěžuje podle studie ve dne zhruba 9,6 tisíce osob, v noci však až 20 tisíc lidí. Mezním hlukovým hodnotám jsou vystaveni také lidé žijící kolem průmyslových podniků. Jde o zhruba 4,4 tisíce osob, v noci však musí snášet hluk více než deset tisíc lidí.
Nákladní železniční doprava
Dokončují se mapy i pro Prahu a Brno
Mapovaly se aglomerace Plzeň, Ostrava, Ústí nad Labem-Teplice, Liberec-Jablonec nad Nisou a Olomouc a také hlavní železniční trati a silnice a letiště Václava Havla. Mapy se v současnosti dokončují i pro Prahu a Brno, všechny by měly být hotové do konce června, pak poputují na ministerstvo zdravotnictví. Projekt vyšel na 14 milionů korun, původně se očekávalo, že bude třikrát dražší. Úřady mapy předají také krajským úřadům a ministerstvu dopravy, které musejí do 12 měsíců zpracovat akční plány opatření.
Mapy nyní zůstávají neveřejné. Dana Potužníková z ministerstva zdravotnictví doufá, že do map bude moct veřejnost nahlédnout co nejdříve. „Není to o tom, že bychom něco tajili, musí se pořádně graficky upravit a udělat komentář, aby obyvatelé dobře chápali, co je v mapě schováno,“ vysvětluje.
Dlouhodobý silný hluk se projevuje i na civilizačních chorobách
Podle studií dlouhodobé vystavování nadměrnému hluku způsobuje hypertenzi, poškození srdce včetně zvýšení rizika infarktu, snížení imunity organismu, chronickou únavu a nespavost. Výskyt civilizačních chorob přímo vzrůstá s hlučností daného prostředí. Za hlavní příčinu sluchové ztráty není již v dnešní době považováno stárnutí, ale hluková zátěž. Dosavadní mapování prokázalo obtěžování hlukem téměř 300 tisíc obyvatel Česka. Nejedná se ale o číslo konečné, protože dříve nebyla mapována celá republika.
Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) dlouhodobá expozice hlukem nad 55 dB znamená vážné obtěžování a může nastartovat vznik řady onemocnění. Hluk nad 65 dB je pak lékaři uváděn jako dlouhodobě nesnesitelný, prokazatelné poškozující zdraví lidí, kteří jsou takové hodnotě vystaveni.