Česká města se za své systémy veřejné dopravy bezpochyby nemusí stydět. V posledních letech však řada radnic hledá způsob, jak ji ještě více zatraktivnit. Důvodem není pouze snaha mít obsazené spoje, za jejichž provoz města platí miliony korun, ale také ulevit ulicím od aut. Zejména poslední léta se stále častěji diskutuje o MHD zdarma. Zabývali se jím také dopravci z evropských měst na mezinárodní konferenci v Plzni. Statistiky z měst, kde je jízdné nulové či pouze symbolické, ukazují, že počet cestujících roste, množství aut v ulicích ale přesto významně neklesá. Právě tím přitom radnice při zlevňování či zavádění MHD zdarma argumentují.
Má být MHD zdarma? Na cestující je to magnet, od aut ale nepomáhá
Téměř zadarmo cestují lidé ve Frýdku-Místku a jeho blízkém okolí čtyři roky. Fakticky platí korunu za rok, musí si také pořídit čipovou kartu za 300 korun a nic nedlužit městu. Pokud jde o počet cestujících, opatření se bezesporu vyplatilo. Zatímco jiná města – včetně těch z největších – bojují s poklesem zájmu o MHD, ve Frýdku-Místku vzrostl počet zájemců téměř dvojnásobně.
Zkušenost z Hasseltu: Aut neubylo
Impulsem k zavedení cestování zdarma však nevedl frýdecko-místeckou radnici ani tak nezájem cestujících o městské autobusy, jako snaha o omezení automobilové dopravy ve městě, které nemá obchvat, dopravu do něj přivádějí dvě rychlostní silnice a několik frekventovaných komunikací druhé třídy – denně tak městem projede na 45 tisíc aut. Že k omezení automobilové dopravy MHD zdarma příliš nefunguje, však ukazují výsledky, které měla obdobná opatření v zahraničí. V belgickém Hasseltu jezdili lidé zdarma šestnáct let (1997–2013). Přestože počet přepravených cestujících vzrostl za prvních deset let třináctinásobně, aut se město nezbavilo – používá ho přes 91 procent obyvatel. „Provoz aut nezeslábl. Zůstává na stejné úrovni,“ shrnul Artur Perchel z Mezinárodní unie veřejné dopravy.
Doprava v Tallinnu
Sedmdestátitisícový Hasselt je podobně velké město jako Frýdek-Místek, jeho dlouhodobá zkušenost tedy naznačuje, že k omezení automobilové dopravy MHD zdarma nevede. Zda by takové opatření nefungovalo ve městech se stovkami tisíc obyvatel, by po několika letech mohla ukázat estonská metropole Tallin. Půlmilionové město zavedlo MHD zdarma před dvěma lety. Městští dopravci, jejichž představitelé se nyní setkali v Plzni, jsou však skeptičtí a nevěří tomu, že by výsledek byl výrazně odlišný od Hasseltu. Ve velkoměstech stojí v cestě zrušení jízdného i výše nákladů, kterými by radnice musely nahradit výpadek příjmů. „Tenhle koncept má smysl, ve městech o velikosti 50 až 80 tisíc obyvatel,“ míní ředitel Plzeňských městských dopravních podniků Michal Kraus.
Téma Událostí: Frýdek-Místek je v ČR průkopníkem MHD zdarma (zdroj: ČT24)
MHD zdarma není zadarmo, radnice hledají levnější možnosti
I ve Frýdku-Místku není MHD zdarma přijímána bezvýhradně. Podle opozičních zastupitelů stojí deset milionů korun, které by jinak zaplatili cestující. „Ani nebylo definováno, z čeho je to financováno. Je to financováno z daní občanů Frýdku-Místku,“ řekl zastupitel Radim Vrbata (ANO). Poukázal přitom na zdvojnásobení daně z nemovitosti. To však odmítl starosta Karel Deutscher (ČSSD), podle kterého zvýšení daně z nemovitosti s MHD zdarma nesouvisí.
Kromě Frýdku-Místku mají MHD zdarma některá malá města, kde jezdí pouze jedna linka – v Hořovicích či Třeboni. Ve větších městech by mohlo být alternativou k celoplošné MHD zdarma cestování bez poplatku na vybraných linkách či v určeném úseku. V Hradci Králové již existuje možnost takto jezdit v krátkém úseku od nádraží na terminál hromadné dopravy, kde je autobusové nádraží, výhledově by se ale bezplatná zóna mohla rozšířit dále do centra města. Radnice je přesvědčena, že nalezne způsob, kterým nezatíží rozpočet. Ušetřit chce na tisku jízdenek nebo revizorech.
MHD v Hradci Králové
Povolební zlevňování
Ačkoli je MHD zcela zdarma v řadě měst kontroverzní a politicky neprůchodné téma, po loňských volbách se mnoho městských koalic dohodlo na zlevnění předplatného jízdného. Nejvíce se hovořilo o zlevnění roční předplatní jízdenky v Praze, kde cestující zaplatí od poloviny roku 3650 korun namísto současných 4750 korun. Na některých místech byli politici tišší, zato však rychlejší. V Karlových Varech již zlevnilo jízdné pro seniory a nově i studenty na 365 korun za rok, tj. korunu za den. Ve Strakonicích potom jezdí senioři od 65 let nově zdarma. Změny chystá také brněnský magistrát, podle koaliční smlouvy se tak má stát do dvou let. Náměstek primátora Richard Mrázek ale nedávno termín zpochybnil.
Zlevníme MHD, přitáhneme cestující… Ale parkoviště nepostavíme
Před volbami se o MHD zdarma diskutovalo i v Praze, některé strany slibovaly alespoň zlevnění. To by mělo v létě skutečně nastat u ročních jízdenek. V Praze však dnes hlavní otázkou není, jak přilákat lidi do MHD, ale jak jim umožnit s ní jezdit. Stále více vychází najevo, že mnoho řidičů z okrajových částí Prahy a dojíždějících z regionu by veřejnou dopravu využívalo způsobem, jaký je běžný v západní Evropě – tj. dojet autem z domova ke stanici metra nebo k nádraží příměstské železnice a odtud pokračovat rychle po kolejích. Znemožňuje to nedostatek záchytných parkovišť. Ve městě na nich je pouze zhruba 2 700 míst a většina z nich bývá obsazena již brzy ráno. Kdo přijíždí na osmou hodinu, nemá na zaparkování u metra takřka žádnou naději.
Parkoviště P + R
Přístup města k parkovištím P+R přitom jasně ukázala nedávná stavba metra v západní části Prahy. U nádraží Veleslavín mělo vzniknout velkokapacitní parkoviště, městská rada ale při hledání úspor zredukovala počet míst z 600 na 90. Redukce přitom nalezla podporu napříč politickým spektrem – radu tehdy tvořily ODS a TOP 09, pro snížení počtu míst na parkovišti se ale tehdy vyjádřila dnešní zastupitelka Prahy 6 Petra Kolínská (SZ). „Park and ride tam nemá význam ani funkčně. Když srovnáte množství aut, která jezdí po Evropské a která by zachytil, efekt by byl minimální,“ uvedla.
Lepší situace panuje ve Středočeském kraji. Český Brod staví u nádraží již třetí záchytné parkoviště, zbylá dvě totiž bývají obsazená už v sedm ráno. „Celková plánovaná kapacita je 260 stání a doufáme, že to bude na nějakou dobu stačit. Uvidíme, jak se to osvědčí,“ řekl brodský starosta Jakub Nekolný (ODS).
Kolik stojí základní roční jízdenka ve vybraných městech:
- Liberec: 5520 Kč
- Ústí nad Labem: 4845 Kč
- Brno: 4750 Kč
- Praha: 4750 Kč (schváleno zlevnění na 3650 Kč)
- Ostrava: 4702 Kč (pro celé město – 4 zóny)
- Pardubice: 3990 Kč
- Jihlava: 3750 Kč
- České Budějovice: 3630 Kč
- Hradec Králové: 3460 Kč
- Zlín: 3260 Kč (součet dvou půlročních pro zónu A)
- Karlovy Vary: 3200 Kč