Praha – V souvislosti s novým služebním zákonem mohou vzrůst platy úředníků až o čtvrtinu. Odměňování by ale podle ministerstva práce mělo mít jasné mantinely, určovat se bude na základě individuálního hodnocení jejich práce. Vláda pak doufá, že nový způsob uspokojí i Brusel. Právě netransparentní platy ve státní správě teď Evropská komise kritizuje a blokuje kvůli tomu čerpání nových eurodotací. Podle nově zvoleného „superúředníka“ Josefa Postráneckého je ale zvýšení platů o 25 % příliš, sám by byl pro desetiprocentní navýšení.
Vyšší platy pro úředníky: Služební zákon je prý na ně přísný
Průměrný plat úředníků teď lehce přesahuje 29 tisíc korun. Koalice už ale dostala na stůl propočty na růst platů od pěti procent až do 25 %, což požadují odbory. Důvodem pro zvýšení platů je podle ministerstva větší náročnost práce. „Budeme předkládat přesnou tabulku o tom, proč se domníváme, že ta náročnost lidí, kteří budou pod státní službou, je vyšší,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).
S tím souhlasí také nový náměstek pro státní službu, čili „superúředník“, Josef Postránecký. „Když se podíváme na jejich povinnosti, tak svým počtem výrazně převyšují práva úředníků. I z Ústavy vyplývá, že pokud na někoho přeneseme vyšší odpovědnost, tak to znamená, že by to mělo být zohledněno i v jeho platu.“
Otázkou prý ale je, jak vysoké navýšení by unesl státní rozpočet. Odbory přicházejí s požadavkem na zvýšení platů o 25 procent. „Myslím si, že toto je příliš vysoké číslo, já bych tu hranici viděl někde kolem deseti procent,“ dodal Postránecký v rozhovoru pro Týden v politice.
Pokud by platy skutečně vzrosty o čtvrtinu, pak to státní rozpočet vyjde na 6,5 miliardy. Zvýšení platů o 15 % by znamenalo náklady ve výši 3,9 mld. a pětiprocentní zvýšení vyjde státní kasu na 1,3 mld.
Jenomže hnutí ANO ani lidovci zatím nevidí k růstu platů důvod. „Evropská komise nechce navyšování platů. My jsme je zvedli o pět procent a další debata o tom bude až při sestavování rozpočtu na příští rok,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO).
GALERIE
videogallery_504730
Jednání s Evropskou komisí by mohlo skončit v řádu týdnů
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) po zvolení Postráneckého v tomto týdnu uvedl, že mezi prvními úkoly bude diskuze s Evropskou komisí: „Čeká ho také příprava implementace 16 předpisů, které potřebujeme k tomu, abychom obhájili svoji pozici před Evropskou komisí v rámci čerpání evropských peněz.“ Podle Postráneckého už jednání s EK probíhají: „V řádu několika týdnů bychom mohli požadavky Evropské komise uspokojit.“
Komise prý nepožaduje a ani nemůže požadovat pro úředníky vyšší platy, ale chce znát kritéria pro jejich odměňování. „Ani ne tak u základních platů, ale zejména u nadtarifních složek platu – jde zejména o osobní ohodnocení, ale také o otázku mimořádných odměn,“ vysvětloval Postránecký. U osobního ohodnocení každého úředníka má být základem služební hodnocení. „První služební ohodnocení u státních úředníků bude provedeno za rok, ale Evropská komise chce znát pravidla již v letošním roce. Proto se snažíme maximálně urychlit přípravu příslušného právního předpisu,“ dodal náměstek pro státní službu.
Náměstek pro státní správu
Zákon počítá u služebního hodnocení se čtyřmi stupni: vynikající, dobré, dostačující a nedostatečné. V případě, že poslední hodnocení obdrží vedoucí – v terminologii zákona představený – pak je to důvod pro odvolání z funkce. Pokud dostane nedostatečné hodnocení řadový úředník, má šest měsíců na to, aby si hodnocení vylepšil. Na základě těchto známek pak bude nastaveno i osobní ohodnocení.
Nejlépe placeným úředníkům může hodnocení klesnout
Letos v červenci dojde k překlopení do režimu státní služby. O tom, zda úředníkovi zůstane jeho osobní ohodnocení, bude rozhodovat jeho nadřízený – tedy představený. „Pokud budou státní úředníci pracovat kvalitně, nemusí se bát, že by se jim osobní ohodnocení snižovalo,“ uklidňoval Postránecký.
Zatím ale ještě nejsou stanoveny mantinely, ve kterých se může osobní ohodnocení pohybovat. Ještě o tom jedná koalice. U nejlépe placených úředníků hrozí, že by se jim plat snížil. „Pokud by někteří státní úředníci měli tak vysoké ohodnocení, že by z těchto mantinelů vybočovali, pak by k určitému snížení došlo,“ dodává Postránecký.