Praha - Ministr zdravotnictví by rád uvedl do ostrého provozu armádní centrum pro léčbu nebezpečných infekcí v Těchoníně. V Událostech, komentářích zmínil, že v případě možných příštích podezření na virus ebola - včetně izolace blízkých - je kapacita osmi speciálních lůžek v Těchoníně klíčová. Centrum běžně v provozu není a jeho aktivace trvá tři dny. Po tu dobu musí stačit pracoviště v Praze na Bulovce. Právě tam se teď léčí muž, u kterého měli včera lékaři podezření na ebolu. Doručené testy z Německa ho ale vyvrátily.
Ministr Němeček chce nechat prověřit kapacity centra v Těchoníně
Němeček: U Těchonína nám zatím chybělo ostré prověření (zdroj: ČT24)
Na návrhu aktivizovat těchonínské pracoviště se dnes ministr dohodl při schůzce se zdravotníky. Těchonín se podle Němečka musí včas prověřit. „Tentokrát se stalo, že bylo podezření u jednoho pacienta, ale mohli bychom mít příště pacienta, který by byl v kontaktu s více lidmi, kde by se třeba objevily příznaky nákazy. Pak ta dvě speciální místa na Bulovce samozřejmě nestačí. Těchonín disponuje osmi intenzivními lůžky. To je právě důvod, proč bychom rádi prověřili i tuto mnohem větší kapacitu,“ zmínil ministr.
O možnosti bude v pondělí jednat Národní epidemiologická rada, ve středu pak Bezpečnostní rada státu. „Já se domnívám, že by Těchonín v těchto dobách měl být možná už ve stavu aktivace. Že by měl být připraven dříve. Ale nechám se o tom od odborníků epidemiologů poučit. Možná se ukáže, že je to tak v pořádku,“ doplnil Němeček.
GALERIE
Centrum biologické ochrany v Těchoníně
Tzv. Centrum biologické obrany bylo dosud součástí armády a sloužilo hlavně jako přechodná karanténa pro vojáky po návratu ze zahraničních misí. V centru nyní pracuje 30 zaměstnanců, provádí se tam výcvik lékařů a specializovaný výzkum. Kromě vojáků v karanténě po zahraničních misích tam dosud nikdo neležel. Ministerstvo obrany stojí běžný provoz 130 milionů korun ročně.
Centrum vzniklo v reakci na teroristické útoky ze září 2001. Aby se zabránilo úniku infekce do okolí, pracuje v podtlakovém režimu. Je vybaveno dekontaminačními oplachovými komorami, personál používá přetlakové obleky. Znečištěný odpad se spaluje v místní spalovně, zařízení je vybaveno záložním zdrojem energie, má svůj heliport a disponuje i několika mobilními jednotkami. Ještě před několika měsíci se uvažovalo o zrušení centra.
Biobox nemocnice Na Bulovce
Podezření na ebolu se nepotvrdilo, muž má zřejmě malárii
Pacientem je český podnikatel, který se před 23 dny vrátil z Monrovie v Libérii. Trpěl vysokými horečkami. Může mít malárii či horečku Dengue. Muž začal pociťovat zdravotní potíže 17 dnů po návratu z Afriky.
„Tentokrát to byl záchyt ve zdravotnickém zařízení, které s pacientem zacházelo tak, jak mělo. Okamžitě byl informován jak hlavní hygienik, tak hygienik hlavního města Prahy. Ti pak na základě vyhodnocení rizika rozhodli, že s mužem bude zacházeno jako s vysoce rizikovým z hlediska eboly. Byl předepsaným způsobem transportován do nemocnice na Bulovce,“ popsal Valenta.
- „Epidemiologická práce proběhla tak, jak měla proběhnout,“ shrnul Valenta, který pochválil i spolupráci s německou stranu.
Jako dostatečná zatím vidí opatření proti nákaze premiér Bohuslav Sobotka. „Dva poslední případy s podezřením na ebolu ukázaly, že náš zdravotní systém funguje a umí si s takovými případy poradit. Rychle se dozvíme výsledek a nešíří se panika,“ řekl Sobotka. Doplnil, že systém bude stejným způsobem fungovat i nadále. „Rizikem zavlečení eboly do Evropy se budeme zabývat ve středu na Bezpečnostní radě státu. Budeme postupovat tak, abychom ochránili občany země před nákazou,“ uvedl předseda vlády.
Ebola se v Česku nepotvrdila (zdroj: ČT24)
Biobox je něco jako dokonale izolovaná garsonka
Nemocný muž byl umístěn v tzv. bioboxu, který Nemocnice Na Bulovce připravila právě pro případy podezření na ebolu. Podle mluvčího nemocnice Martina Šalka lze hovořit o nemocniční garsonce, která je však pečlivě neprodyšně izolována. „Infekční klinika, kde je pacient hospitalizován, a ten sektor, kde jsou bioboxy, je uzavřen, je oddělen, nemocniční personál má pro svojí práci speciální ochranné obleky a k pacientovi přistupuje přes biobox, má k tomu speciální vstupy, takové gumové rukávy,“ popsal mluvčí Nemocnice Na Bulovce Martin Šálek. „Garantujeme, že krizový scénář byl beze zbytku naplněn,“ dodal.
Nemocnice Na Bulovce je pro sledování pacientů s možnou nákazou a jejich léčbu přímo určena; pracovníci zdejšího infekčního oddělení při pravidelných cvičeních ověřují postupy v péči, jež šíření nemoci zcela vyloučí. Součástí nemocničního vybavení je i speciální „vnitřní stan“ pro karanténu pacienta; ta se týká i aktuálního případu. Národní centrum pro izolaci a léčbu nebezpečných nákaz má dva bioboxy, osm izolačních lůžek a dvě lůžka na jednotce intenzivní péče.
Lékaři se snaží zmírnit příznaky, které podle Šalka nemocný pociťoval velmi intenzivně. „Vše, co pacienta trápí, se dá tišit: Můžete snižovat teplotu, řešit pitný režim, snižovat bolest. To je to, co se právě teď děje,“ řekl mluvčí.
Planý poplach nastal před měsícem v Pardubicích
Již v polovině září hygienici a zdravotníci prověřovali možný výskyt eboly v Česku u afrického studenta v Pardubicích. U mladíka se totiž po návratu od přítelkyně z Konga, kde se virus šíří, objevily horečky. Ebolu ale následně hygienici vyloučili.
Výskyt viru ebola v nejvíce zasažené oblasti
Ebola se letos začala rychle šířit v Africe. Onemocnění má vysokou úmrtnost, v průměru 60 procent nakažených zemře. Podle informací Světové zdravotnické organizace činil k 5. říjnu počet obětí ve třech nejhůře zasažených zemích, tedy Libérii, Sieře Leone a Guineji, 3 879 lidí, přičemž nakaženo jich bylo celkem 8 033.
EBOLA (též krvácivá horečka) je jednou z nejobávanějších chorob na světě; Světová zdravotnická organizace zahrnuje její virus do čtvrté (tedy nejvyšší) rizikové skupiny patogenů. Infekce z této skupiny představují pro člověka extrémní nebezpečí a jsou lehce přenosné. Pro většinu zástupců této skupiny také platí, že zatím není k dispozici efektivní léčba nebo bezpečná prevence.
Jedním z léků, jenž vzbuzuje větší naději, je ZMapp, po jehož podání se několik lidí z eboly uzdravilo, není ale potvrzeno, zda to bylo díky němu. Úmrtnost na ebolu dosahuje až 90 %, u současné epidemie činí zatím průměrná úmrtnost asi 50 %. Mezi patogeny čtvrté rizikové skupiny patří také:
- filovirus Marburg (podobné projevy i úmrtnost jako v případě eboly)
- horečka Lassa (taktéž patří mezi krvácivé horečky. Je zákeřná tím, že ve většině případů má velmi nenápadný průběh)
- nebo vir Herpes B (napadá zejména nervovou soustavu)