Praha – Prezident Miloš Zeman jde do sněmovny předložit poslancům vlastní postoje k zákonu o státní službě. Novelu připravilo po kompromisní dohodě koalice s opozicí ministerstvo vnitra a měla by putovat do závěrečného schvalování v příštích dvou týdnech. Prvotní služební zákon připravila vláda Miloše Zemana v roce 2002 v souvislosti se vstupem ČR do Evropské unie a v platnost měl vejít od roku 2004. Od té doby byl ale několikrát odložen. K tématu spustila vláda samostatné webové stránky.
Zeman znovu ve sněmovně – na srdci má služební zákon
Téma služebního zákona vmanévroval prezident na politickou scénu začátkem prosince 2013, když nabídl premiérovi Bohuslavu Sobotkovi možnost jmenovat Andreje Babiše ministrem financí i bez lustračního osvědčení. Za podmínku tehdy ustanovil přijetí služebního zákona v prvním čtení. „Přijmeme tedy tento služební zákon. A já jako gesto dobré vůle vůči panu Babišovi v případě, když v prosinci tento zákon projde prvním čtením, to budu považovat za dostatečnou garanci, abych jmenoval pana Babiše ministrem financí,“ řekl tehdy Zeman.
V prosinci ani v lednu vláda návrh do dolní parlamentní komory nepředložila, po řadě debat se jí až v červenci podařilo shodnout i s částí opozice na kompromisní podobě. Ta mimo jiné počítá se dvěma typy náměstků – politickými a odbornými. Zároveň ruší autonomní Generální ředitelství státní služby a ponechá centrálu úřednictva na ministerstvu vnitra.
A právě těchto dvou bodů se týkají Zemanovy výtky, s nimiž vystoupil v nedávném Interview ČT24. Vypuštění generálního ředitelství ještě dokáže přijmout i přes otevřený nesouhlas, ostře ale zkritizoval zachování politických náměstků na ministerstvech – podle něj jde o politické trafikanty a „budižkničemy“, kteří si jen budou „česat pěšinku“, protože nebudou mít jinou pracovní náplň. Kvůli tomu dokonce pohrozil, že zákon vetuje.
„Prezidentům se občas stává, že jsou přehlasováni, ale pokud to nejsou třtiny klátící se ve větru a mají pevný a argumentovaný názor, tak by se neměli bát tento názor vyjádřit a já ho včetně těch argumentů vyjádřím,“ avizoval Miloš Zeman.
GALERIE
videogallery_468172
Protože je na nynějším celkovém pozměňovacím návrhu v dolní komoře poměrně široká shoda, Sněmovna by patrně neměla problém případné veto přehlasovat. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tento týden uvedl, že veto by nemělo ohrozit účinnost normy od ledna 2015.
„Pan prezident má jistě právo, aby se k zákonu o státní službě vyjádřil, ale pevně věřím, že podpoří snahu koalice, aby ten zákon už konečně začal platit,“ prohlásil Sobotka. Kompletně přepracovaná novela služebního zákona bude jediným bodem dnešní mimořádné schůze.
Předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek věří, že k řešení, které po letech dohadů kolem služebního zákona nyní přichází, přistoupí prezident konstruktivně. Chápe Zemanovy výtky, ale současná podoba novely je kompromisní řešení. „Političtí náměstci jsou podle mého soudu v tuto chvíli příliš démonizováni,“ uvedl pro ČT24 Faltýnek. Cíl novely, kterým je odpolitizování státní správy, zůstává podle něj naplněn.
Předseda ODS Petr Fiala vyzdvihl, že jednání vyústila ke kompromisnímu návrhu. Dohoda povede podle něj k lepšímu fungování státní správy, nejprve si hodlá poslechnout, s čím prezident přijde. Už při jednání o služebním zákoně souhlasila ODS s některými jeho výhradami, shody s koalicí si ale cení.
Některé body nového znění novely služebního zákona:
- Na ministerstvu vnitra vznikne sekce pro státní službu, v jejímž čele bude stát náměstek pro státní službu. Náměstka jmenuje na základě výběrového řízení a na návrh premiéra vláda na šest let, nikdo nemůže být jmenován víc než jednou.
- Ministerstvo vnitra bude připravovat systemizaci státní správy (návrh bude zpracovávat v dohodě s ministerstvem financí), bude koordinovat systém hodnocení státních zaměstnanců a jejich vzdělávání, pro které bude připravovat programy a pravidla.
- Na ministerstvech a na Úřadu vlády budou působit státní tajemníci, v ostatních institucích vedoucí služebního úřadu. Budou mj. řídit organizační věci služby a odměňování úředníků. Státní tajemníci budou jmenováni vládou na návrh příslušných ministrů na pět let na základě výběrového řízení.
- Členové vlády budou moci mít nejvýše dva takzvané politické náměstky, budou určovat jejich platový tarif. K úkolům těchto náměstků bude patřit například zastupování ministrů na schůzích výborů a komisí parlamentních komor.
- Vedoucí státní zaměstnanci se budou nově nazývat představenými. Budou se, s výjimkou vedoucích zastupitelských úřadů v zahraničí, vybírat v konkurzech. Představení nebudou moci zastávat po dobu služebního poměru žádné funkce v politických stranách a hnutích, nebudou mít právo na stávku.
- Státní službu budou vykonávat úředníci na dobu neurčitou, na určitou dobu se budou přijímat lidé, kteří zatím nevykonali úřednickou zkoušku, a náhradníci za dočasně nepřítomné úředníky.
- Mezi povinnosti státních zaměstnanců bude patřit dodržování zákazu přijímání darů nebo jiných výhod v souvislosti s jejich prací v hodnotě nad 300 korun.
- Státní zaměstnanci budou podléhat pravidelnému hodnocení. Oceněním za příkladnou službu bude písemná pochvala nebo věcný dar, jehož hodnota nebude smět přesáhnout pět tisíc korun ročně.
- V některých případech ukončení služebního poměru bude mít státní zaměstnanec nárok na odbytné ve výši až 12násobku měsíčního platu; odbytné se bude vypočítávat podle délky služby.
- Za vysokoškolské zákon neuzná vzdělání na Vysoké škole politické ÚV KSČ, Vojenské politické akademii Klementa Gottwalda a na vysokých politických a bezpečnostních školách a učilištích bývalého Sovětského svazu kromě Státního institutu mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO).