Praha - Koaliční smlouva je podepsána, ale vyhráno zatím není. Na řadě je totiž prezident a podle ústavy je to on, kdo jmenuje předsedu vlády i ministry. Andrej Babiš a Pavel Bělobrádek tak nyní spoléhají na šéfa sociální demokracie, že prezidenta o správnosti nominace přesvědčí. Dokdy se ale má vyjádřit, není dle ústavy jasné, nicméně Bohuslav Sobotka již nevidí důvod vyčkávat. Stejného názoru je i ústavní právník Jan Kysela: ani on nevidí žádný - ani politický - důvod k odkládání rozhodnutí. Jakékoli odložení podle něj totiž musí mít nějaký účel: „To není tak, když prezident republiky nemá lhůty, tak to znamená, že ve chvíli, když se mu nechce, tak nic nedělá,“ řekl v rozhovoru pro ČT24.
Střídání stráží ve Strakově akademii. Kdy?
Fakt, že prezident není svázán žádným termínem, znamená, že vznik nového kabinetu i jmenování Bohuslava Sobotky premiérem tak klidně může ještě nějaký čas trvat. Sobotka po podpisu koaliční smlouvy řekl, že by prezident měl neprodleně konat a jmenovat premiéra. Než se ale prezident k nastalé situaci vyjádří, chce si kromě seznamu ministerských kandidátů, který má již od pátku, prostudovat koaliční smlouvu. Právě tu mu chce Sobotka osobně předat co nejdřív; podle mluvčího prezidenta ale zatím žádný termín schůzky není znám - více o podpisu koaliční smlouvy.
Podle šéfa poslaneckého klubu ANO Jaroslava Faltýnka by pak koaliční strany mohly připravit programové prohlášení vlády zhruba do 14 dnů: „Koaliční smlouva je poměrně detailní, je tady udělán velký kus práce ve vztahu k programovému prohlášení, kdy se dá vyjít z této smlouvy,“ uvedl v Událostech, komentářích. Podle něj ale nejdříve musí prezident Zeman jmenovat premiéra a ministry.
Jiří Přibáň, teoretik práva a filozof, Cardiff Law School
„V případě, že v ústavě není dána lhůta, má se za to, že prezident rozhodne bezodkladně, tedy v řádu dní, maximálně týdne. Nedovedu si představit, že by prezident zcela ignoroval většinovou vůli parlamentu, která vzešla z demokratických voleb.“
Odklad rozhodnutí může sloužit například k vytváření prostoru pro jednání, ale ten v této chvíli už byl podle Kysely vyčerpán. „Ústava se musí přece vykládat i s přihlédnutím k nějakému zdravému rozumu,“ dodává Kysela.
Ústavní právník Jan Kysela:
„Ústava vytváří nějaký soubor pravidel, nějaký řád vládnutí a vy se musíte dopídit kontextu, co ta jednotlivá slova znamenají. A uvážíme-li, jak je koncipováno zvláště slabší postavení prezidenta a spíše silnější postavení premiéra, neboť je evidentní, že premiér má možnost zbavovat se ministrů tím, že navrhuje prezidentovi, aby je odvolal, a prezident je musí odvolat, takže přinejmenším z tohoto hlediska platí: pokud premiér může nechtít mít někoho ve své vládě, tak by bylo vcelku logické, aby také mohl chtít mít někoho ve své vládě.“
Jmenovat či nejmenovat?
Prezident na takové zásahy má podle většiny právníků právo ale jen ve velmi výjimečných případech: patří mezi ně střet zájmů, hrozící trestní stíhání, negramotnost, špionáž v zájmu cizího státu nebo závažné morální nedostatky.
Podle Kysely by mohla prezidenta opravňovat k odmítnutí některého ministerského kandidáta například absence čistého lustračního osvědčení - pokud se shodneme na tom, že ministr by čisté lustrační osvědčení měl mít - neslučitelnost funkcí - v případě, že někdo podniká a nedaří se mu v dohledné době ukončit podnikatelskou aktivitu, což jako člen vlády nemůže - nebo bezpečnostní riziko. Například, kdyby měla BIS podezření, že kandidát by mohl být agentem cizí moci.
Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek při podpisu koaliční smlouvy
Právě chybějící čisté lustrační osvědčení by mohlo sehrát svou úlohu při jmenování Andreje Babiše. Nicméně prezident Zeman se již nechal slyšet, že jej jmenuje, pokud sněmovnou projde v prvním čtení zákon o státní službě. To se v prosinci nezdařilo, nicméně místopředseda ČSSD a kandidát na post ministra zahraničí Lubomír Zaorálek v Interview Daniely Drtinové řekl, že koaliční poslanci plánují svolat ještě na leden mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, na níž by se tento zákon začal projednávat.
Jiří Přibáň, teoretik práva a filozof, Cardiff Law School:
„Prezident rozhodně není člověkem, který by měl posuzovat odbornost, jak se o tom stále více mluví. Ministr je funkce politická, nikoliv správní. Lustrační osvědčení se vztahuje na správní funkce. Takže se domnívám, že ani tady to není důvodem nejmenování.“
Babiš, kvůli němuž se stále častěji skloňuje sousloví „střet zájmu“, svůj Agrofert neprodává, ale přesto se nejspíš do vlády dostane. A podle politologa Lukáše Jelínka bude nejen on, ale i všichni ministři za hnutí ANO daleko více pod drobnohledem než další členové vlády. „Jemu a jeho ministrům bude pod prsty nahlíženo mnohem důkladněji než ostatním. Právě proto, zda tam neexistuje upřednostňování nějakých zájmů,“ řekl Jelínek ve studiu ČT24.
Kult odbornosti nebo politická politika?
Z úst Miloše Zemana zaznívá, že on jako prezident je za vládu spoluzodpovědný, a proto má do jejího složení co mluvit. A zdůrazňuje odbornost jednotlivých kandidátů. Nicméně podle děkana Právnické fakulty UK Aleše Gerlocha ústava nestanoví odbornost či kvalifikaci jako předpoklady pro kandidáty na ministry. Politolog Lukáš Jelínek připouští, že ministři by měli být znalí svých rezortů, ale kult odbornosti zpochybňuje. Navíc připomíná, že tento princip nepřišel do politiky jen s Milošem Zemanem a vládou Jiřího Rusnoka, která se vydává za vládu odborníků, přestože i její ministři se dopustili řady přehmatů, ale volání po „manažérském řízení státu“ je slyšet i z protestních hnutí jako je ANO či Úsvit.
V případě koaličního vládnutí je podle Jelínka politická zdatnost mnohem důležitější: „Je to schopnost přijímat kompromisy, vyjednávat, přijímat konsenzuální řešení, zasypávat příkopy tam, kde se nenadále vyhloubí, a zároveň komunikovat tu komplikovanou vládní politiku s veřejností,“ vysvětlil Lukáš Jelínek ve studiu ČT24.
Miloš Zeman a Jiří Rusnok
Politolog Aleš Balcar ve studiu ČT24:
„Odborné vlády tady nebyly nikdy v minulosti. Stačí se vrátit o pár let zpátky. V roce 2010 ministerstvo životního prostředí připadlo na základě koaličního vyjednávání ODS. Přestože TOP 09 měla k dispozici Bedřicha Moldana, ODS obsadila to místo Pavlem Drobilem, který chtěl dýchat za český průmysl.“
Koaliční partneři spoléhají na Sobotku
Koaliční strany se dohodly, nedbaly na náznaky z Hradu a předložily svoji vizi a nyní se uvidí, jak se s tím prezident vyrovná. Výsledek nejspíš záleží na tom, jak se Sobotka se Zemanem dohodne. A předsedové zbývajících koaličních stran spoléhají právě na šéfa ČSSD. „Doufám, že pan Sobotka svým šarmem přesvědčí pana prezidenta, že je to správná nominace,“ nechal se slyšet Andrej Babiš. A také Pavel Bělobrádek přisvědčil, že je to věc pana Sobotky a pana prezidenta.
Jenže prezident a Sobotka přesto, že se z minulosti velmi dobře znají, nejsou naladěni na úplně stejnou notu. Miloš Zeman mu stejně jako Vladimíru Špidlovi a Lubomíru Zaorálkovi nemůže zapomenout, že ho podle médií nepodpořili při tajné prezidentské volbě v roce 2003.
Bohuslav Sobotka (ČSSD)
Politolog Lukáš Jelínek:
„Sobotka patří mezi obnovitele sociální demokracie po roce 1989, zatímco Zeman do strany přišel až na popud Vladimíra Špidly v době, kdy se rozpadalo OF, takže z tohoto hlediska je Sobotka bytostnějším sociálním demokratem než Zeman.“
Sobotka přišel do ČSSD s radikálními levicovými názory, přičemž Zeman spíše s liberálními hodnotami inklinoval ke středovým stranám, připomíná politolog Jelínek. „Časem se ale Zeman stal tím nejpevnějším, nejzásadovějším levicovým politikem a Sobotka naopak spíš ustupuje ze svých dřívějších názorů: vstoupil do Špidlovy vlády, která inklinovala ke středu, a dnes sám sestavuje vládu, která je opět koaliční a která opět nebude čistě levicová a patrně z ní bude zaznívat celá řada takových těch lehce pravicových liberálních akcentů,“ vysvětlil Jelínek ve Studiu ČT24.
Jmenování vlády ale může oddálit nejen Zemanovo váhání, ale i pracovní kalendář hlavy státu. Příští týden čeká prezidenta návštěva Karlovarského kraje. A pokud se bude chtít osobně seznámit s každým z budoucích ministrů, může se termín protáhnout až do února - a to se Zeman chystá do Ruska na zahájení olympijských her do Soči. Odhadnout, kdy ve Strakově akademii vystřídají úřednické ministry ti političtí, je velmi obtížné.
GALERIE
videogallery_405977