Praha - K prodlužování vazby v některých případech přispívají složitá pravidla soudního procesu. Řekla to vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v Otázkách Václava Moravce. Nález Ústavního soudu, který reagoval na délku vazby exposlance Davida Ratha, podle ní naznačuje, že soudy by mohly vyřešit jednotlivá obvinění v případu postupně, a tím vazbu zkrátit. S tím ale Bradáčová nesouhlasí, podle ní nemá státní zástupce možnost volit jiný způsob řízení.
Bradáčová: Procesní pravidla jsou příliš složitá, kauzy se tak vlečou
S argumentací Ústavního soudu v případě Davida Ratha tak Bradáčová souhlasí v tom, že vazební věci mají být projednány rychle a bez jakýchkoliv průtahů. I veřejnost chce podle ní znát důvod, proč řešení této kauzy trvá tak dlouho. „Je to způsobeno procesními pravidly, která máme v České republice, a je velmi těžké vybalancovat všechny zásady, které vedle sebe stojí,“ dodala.
Podle současných pravidel tak není možné například vybrat ze zjištěných trestných činů ten nejzávažnější a nechat ho samostatně posoudit soudem, jak je možné například v jiných zemích. „Statní zástupce je povinen okamžitě stíhat všechny skutky, které se dozví. Nedává mu to prostor stíhat z deseti jeden trestný čin, a až bude odsouzen pachatel, tak bude stíhat zbylých devět. Nebo je možná stíhat nebude, protože už to nebude účelné,“ dodala. Nejen kvůli tomu bude podle ní nutné procesní předpisy upravit. „Nevyhneme se tomu, přehodnotit trestní řízení a vystavět ho na modernějších zásadách,“ dodala.
Ústavní soudkyně Ivana Janů čte rozhodnutí Ústavního soudu, které rozhodlo o stížnosti Davida Ratha ohledně délky jeho vazby.
Na jedné straně je tak zapotřebí vést rychlý proces v případě, že jde o vazební řízení, na druhé není snadné dostát všem povinnostem, které soudce v řízení má. „Bohužel, trestní řízení prošlo desítkami novel za poslední leta, ale ty novely jsou stavěny na starých zásadách ze šedesátých let,“ podotkla.
Počet vazebně síthaných osob přitom podle Bradáčové klesá od roku 2001, kdy byla přijata novela trestního řádu zpřísňující podmínky pro uvalení vazby. Zatímco tehdy bylo ve vazbě 1008 lidí, v roce 2012 jen 570. I tam je pokles ve srovnání s předchozím rokem, kdy bylo ve vazbě 690 lidí.
To, že procesní situace je složitá nejen pro účastníky řízení, ale i pro samotné soudce, si myslí i prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník. V občanském soudním řízení by se podle něj měl připravit nový procesní předpis, který se ale stále nenalézá ani v novém trestním zákoníku. „Trestní řád je z roku 1961 a občanský soudní řád je z roku 1963 a byl novelizován odhadem sto dvacetkrát. (…) Soudce tak soudí každého půl roku podle trochu jiného předpisu,“ podotkl Lichovník.
OVM: Obviněných ve vazbě ubývá (zdroj: ČT24)
Lichovník: Požadavek na rychlost soudů opadne, pokud se bude týkat vás
Aby mohla být justice spolehlivá a rychlá, potřebuje podle Lichovníka finanční injekci. „S tlakem na rychlost je třeba zacházet opatrně. Myslím, že něčí požadavek na rychlost narazí v okamžiku, kdy se to bude týkat jeho samotného. A tam potom převáží požadavek na kvalitu rozhodnutí,“ uvedl. Soudy se navíc výrazně prodlužují možností podat si odvolání a proces neurychlí ani samotné dokazování, které je podle Lichovníka sešněrováno poměrně tvrdými pravidly.
David Rath
Rozhodování o vazbě je tak těžké vždy a nejvíce v první fázi. „Je to rozhodnutí, které se dělá, aniž má soudce nějakou dokonalou povědomost o tom, co vlastně je kladeno za vinu. Důkazní situace je teprve na začátku a má být rozhodnuto o tom, že někdo má být omezen ve své osobní svobodě,“ konstatoval Lichovník. Pro něj samotného bylo rozhodnutí Ústavního soudu v případě Davida Ratha překvapivé. „Nemyslím si ale, že by to bylo něco obecného, že by rozhodnutí o vazbě byla nedostatečně odůvodněná,“ podotkl.
Bradáčová naopak soudním verdiktem zaskočena nebyla. „Pro mě ten nález není překvapivý z pohledu argumentace,“ dodala. Záleží totiž především na tom, kolik důkazů státní zástupce představí. „Tentýž senát složený z těchto tří soudců rozhodoval 15. srpna a shledal vazbu důvodnou,“ dodala s tím, že současné rozhodnutí soudu mluví o jednom. „Senát sám nezpochybnil důvody vazby. On jenom řekl, že musí být precizněji odůvodněné a s nárůstem vazební lhůty musí soud přihlédnout k plynutí času a že se vazební důvody oslabují,“ uvedla. Jiný senát může mít na tutéž věc ale úplně jiný názor. Podle Bradáčové je tak klidně možné, že v budoucnu proti sobě budou stát dva nálezy Ústavního soudu.
Ústavní soud 2. ledna vyhověl stížnosti Davida Ratha na délku jeho pobytu ve vazbě. Podle soudců justice loni při prodlužování vazby porušila Rathova základní práva. Soud tak zrušil červnové usnesení vrchního soudu a otevřel Rathovi cestu k odškodnění. Rath ale údajně o odškodnění neuvažuje, je prý důležitější, zda soud měl zmanipulované důkazy.
GALERIE
videogallery_405460