Praha – Negativním lustračním osvědčením a bezpečnostní prověrkou od Národního bezpečnostního úřadu se při nástupu do funkce musí prokázat každý vysoký úředník státní správy. Pro ústavní činitele – zákonodárce či ministry – ovšem tato osvědčení zřejmě nejsou povinností. To by mohlo hrát do karet šéfovi hnutí ANO Andreji Babišovi, který se momentálně u bratislavského soudu domáhá očištění, že byl ve svazcích StB coby agent veden neoprávněně a jenž ve volebních debatách připouštěl své angažmá na postu ministra financí.
Škraloup z komunismu Babišovi brány ministerstva nezavírá
Krátce po vyhlášení výsledků předčasných voleb, v nichž ANO obsadilo druhé místo se ziskem cca 19 %, Andrej Babiš svou ochotu „obětovat“ se pro resort financí zopakoval. Znovuzvolená poslankyně ODS Jana Černochová upozornila, že předsedovi hnutí ANO může případné obsazení tohoto postu zkomplikovat jeho komunistická minulost.
„Nemůže někdo Babišovi prozradit sladké tajemství, že bez negativního lustračního osvědčení může na ministerstvu financí dělat tak maximálně provianťáka párků a koblih?“ napsala starostka Prahy 2 na svém facebookovém profilu. Podobně se na Twitteru vyjádřil i šéfredaktor Lidových novin Dalibor Balšínek. „Nechci vůbec, ale vůbec nic naznačovat, ale premiér a jeho ministři potřebují čisté lustrační osvědčení,“ uvedl na sociální síti. A stejného názoru je i exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který se nechal slyšet, že Babiš se bez pozitivního lustračního osvědčení ministrem nestane. „Když jsem nastupoval na vládu, tak jsem čisté lustrační osvědčení odevzdával,“ sdělil později webu ČT24.
Ministerstvo financí
Kalouskova slova nepřímo potvrzuje také Úřad vlády, podle něhož všichni předchozí ministři potvrzení o tom, že nespolupracovali s StB a nebyli vysokými funkcionáři bývalého režimu, předkládali. „Doposud, včetně současné vlády, byla praxe taková, že všichni ministři lustrační osvědčení měli,“ uvedla mluvčí úřadu Jana Jabůrková. Problémem ovšem je, že přestože se jedná o praxi zavedenou už od dob prezidenta Havla, příslušný zákon lustrační osvědčení po členech vlády ani poslancích výslovně nepožaduje.
Lustrační osvědčení je podle zákona 451/1991 Sb. skutečně nutným předpokladem pro řadu funkcí v orgánech státní správy. Vyžaduje se ode všech, kteří jsou ve vybraných institucích do své funkce jmenováni, voleni nebo ustanoveni. Doklad tedy musí předložit například nejen soudci či generálové, ale také generální ředitel ČT nebo volení funkcionáři v akademických radách vysokých škol.
Osvědčení, které vydává ministerstvo vnitra, je dokladem, že lustrovaná osoba nebyla v období 1948 až 1989 příslušníkem StB, jejím vědomým spolupracovníkem, ale také vysokým funkcionářem KSČ, příslušníkem Lidových milicí nebo členem prověrkových komisí v letech 1948 a 1968. Pamatuje také na absolventy vysokých škol pro policisty a politické funkcionáře v bývalém SSSR.
O ministrech ani slovo
Jenže o členech vlády lustrační zákon nehovoří. Přímá povinnost ministrů před nástupem do úřadu předložit negativní osvědčení je proto více než sporná. „Je to věc výkladu. Dosud se to k žádnému správnímu soudu nedostalo, neboť k tomu nebyl důvod. Existují právní výklady, že ministr osvědčení mít musí, a existují právní výklady, že nemusí. Paragrafy to ne úplně přesně vymezují,“ připouští mluvčí Jabůrková s tím, že znění zákona je dvojsmyslné. „Na jednu stranu zákon říká, že u jmenovaných funkcí, což je i ministr, platí povinnost mít lustrační ověření, na druhou stranu ale není explicitně vyjmenováno, že se orgánem státní správy myslí i ministerstva,“ připomíná vládní mluvčí.
„Lustrační zákon se na členy vlády nevztahuje. Týká se pouze zaměstnanců státní správy a na jmenované ve smyslu zákoníku práce. Na ministry se ale zákoník práce nevztahuje, jmenování členem vlády je totiž ústavní počin,“ konstatuje náměstek vedoucího Úřadu vlády a právník Václav Pelikán s tím, že povinnost lustračního osvědčení platí jen pro běžné úředníky včetně náměstků či ředitelů ministerských odborů.
„Lustrační zákon nemůže omezovat pasivní volební právo, čili právo být zvolen. V exekutivě se může vztahovat na výkonné funkce, tedy na státní zaměstnance, ale nikoli na ústavní činitele včetně členů vlády či parlamentu,“ tvrdí bezpečnostní analytik Jan Schneider. Politiky podle něj „prolustrují“ voliči už jen tím, že je zvolí za své zástupce.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš
Dříve zveřejněné dokumenty nasvědčují tomu, že Andrej Babiš v 80. letech, kdy pracoval v podniku zahraničního obchodu Petrimex, se Státní bezpečností spolupracoval. Podle osobního svazku byl veden jako důvěrník a později jako agent s krycím jménem Bureš.
Sám Babiš ovšem spolupráci s StB odmítá a v současné době se kvůli tomu na Slovensku soudí. Definitivní verdikt zatím nepadl, další stání by se mělo odehrát až v lednu. Přesto i v případě, že by šéf ANO svůj spor se slovenským Ústavem pamäti národa prohrál a lustrační osvědčení by bylo pozitivní, vládní angažmá mu ze zákona zapovězeno nebude.
Podle Pelikána při posledním jmenování Rusnokovy vlády prezidentská kancelář po Úřadu vlády lustrační osvědčení od nastávajících ministrů požadovala, ale spíše ze zvyku. „Je to spíše politický požadavek, aby se prezident nevystavoval kritice, že jmenuje ministrem někoho s takovými problémy. Právní požadavek to podle mého ale není,“ tvrdí zkušený právník, jenž 18 let působil v Legislativní radě vlády.
Zda by byla zavedená praxe v případě Andreje Babiše přerušena, tak podle všeho záleží na rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana. Jeho názor ale zatím neznáme.
Bez prověrky k tajným informacím
Odhlédnuto od morálního rozměru možného pochybení v minulosti, neúspěch v soudním sporu nemusí pro Andreje Babiše znamenat ani neudělení bezpečnostní prověrky, kterou členové vlády standardně mají. Národní bezpečnostní úřad, který prověrku uděluje, sice při posuzování bezpečnostní způsobilosti osob považuje spolupráci s StB za možné riziko, samotný záznam v archivním svazku pro něj ale ještě neznamená automaticky překážku pro vydání osvědčení o spolehlivosti.
„Zákon vyžaduje, aby byla zjištěna a vyhodnocena konkrétní náplň této spolupráce. NBÚ je tedy povinen hodnotit délku, charakter a obsah této doložené spolupráce, tj. i posuzovat, zda se jednalo o spolupráci vědomou, dobrovolnou a aktivní, nebo spolupráci vynucenou,“ uvedl mluvčí NBÚ Radek Holý s tím, že až zjištěná náplň případné spolupráce může znamenat konkrétní bezpečnostní riziko.
Ilustrační foto
Koneckonců pokud by prezident Andreje Babiše ministrem jmenoval, NBÚ by se jeho osobou ani nezabýval. Žádný z ministrů totiž bezpečnostní prověrku k výkonu své funkce nutně nepotřebuje. „Členové vlády mají výjimku v zákoně a mají přístup k utajovaným informacím všech stupňů utajení, aniž by museli být držiteli bezpečnostní prověrky,“ vysvětlil Radek Holý.
Ministrovi financí bez prověrky dokonce ani nic nebrání, aby chodil na Bezpečnostní radu státu (BRS), kde se občas probírají informace strategického významu od tajných služeb. „Ministři se mohou dostat k utajovaným skutečnostem, ke kterým by se jinak normálně nedostali, jenom proto, že byli jmenováni ministrem - a prověrku nemají,“ potvrdila mluvčí vlády Jabůrková. „Člen vlády se může seznamovat i s utajenými skutečnostmi, ale musí být zároveň poučen o tom, že utajovaná informace je stále utajovanou informací a nesmí se dostat na veřejnost,“ dodal Holý z NBÚ.
Vratislav Mynář
Bezpečnostní prověrka na stupeň tajné či přísně tajné například nyní chybí hradnímu kancléři Vratislavu Mynářovi či vedoucímu Úřadu vlády Radkovi Augustinovi. Když se tudíž na Bezpečnostní radě státu probírají utajované informace, jsou oba dva vyloučeni z jednání. „Každý náměstek musí bezpečností prověrku mít a všichni musí vyhovět nějakým tabulkám. Ministr ale může klidně být ukecaný jako cedník,“ konstatuje bývalý pracovník BIS a redaktor serveru Česká pozice Jan Schneider.
Neprověření členové vlády mohou Česko bez obav zastupovat i na schůzkách Evropské unie či Severoatlantické aliance, kde se seznamují mimo jiné i s vyhrazenými či tajnými informacemi. Orgány EU a NATO po politicích prověrky nevyžadují. Pokud se ale chce poslanec ve sněmovně v rámci bezpečnostních výborů účastnit projednávání některých zákonů či norem nebo sedět v kontrolních výborech pro činnost tajných služeb, prověrku mít musí.