Ghett přibývá. Podle Babiše by pomohlo vyvlastnění vybydlených domů

Počet sociálně vyloučených lokalit se od roku 2006 téměř zdvojnásobil. Stát by do budoucna mohl pomoci městům a obcím s výkupem domů v sociálně vyloučených lokalitách. Podle premiéra v demisi Andreje Babiše by to mohlo být užitečné v boji proti byznysu s chudobou.

Zatímco v roce 2006 bylo v Česku 310 vyloučených lokalit, v roce 2014 jejich počet vzrostl na 606. Zvýšil se ve všech krajích, nejhorší situace je v Ústeckém kraji, k největšímu nárůstu však došlo mezi roky 2006 až 2014 v Karlovarském a Moravskoslezském kraji.

„Je pravda, že vlády od 90. let ten problém ignorovaly a neřešily a později se k němu začali někteří politici spíše populisticky hlásit, ale ve skutečnosti jsme řešení problému neviděli. V Česku stále chybí zákon o sociálním bydlení,“ uvedl ředitel Institutu pro sociální inkluzi Martin Šimáček.

90’ ČT24: Problematika sociálně vyloučených lokalit (zdroj: ČT24)

Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) přitom v pondělí na návštěvě Ústí nad Labem a tamních vyloučených lokalit uvedl, že by stát do budoucna mohl pomáhat s výkupem zničených domů, které slouží k byznysu s chudobou. „Nechápu, jak toto můžou lidi dopustit. Když je vlastník neznámý, je potřeba to vyvlastnit. To musí magistrát udělat,“ řekl premiér.

Podle Babiše je prioritou v postižených lokalitách zastavení byznysu s chudobou. Při něm majitelé domů vydělávají na přemrštěných nájmech, které nájemníci platí ze sociálních dávek. „Je absurdní, pokud sem chodí lidé z východního Slovenska, aby ti šmejdi, kteří obchodují s chudobou, na tom vydělali. To je absurdní situace, to musíme změnit,“ doplnil Babiš.

Podle ministryně práce a sociálních věcí v demisi Jaroslavy Němcové (ANO) je možností dotační program, který by obcím pomohl i s výkupem. „Budeme muset vytvořit fond, aby obce mohly stavět, vykupovat, nebo předělávat brownfieldy,“ dodala ministryně.

Ministerstvo již dokončilo novelu zákona o státní sociální podpoře, která by měla podle Němcové obchod s chudobou ztížit a zamezit vzniku dalších vyloučených lokalit. Počítá mimo jiné s tím, že se zastropuje výše nájemného. Úřady by také měly provádět místní šetření, aby bylo jasné, na jaké byty posílají dávky.

„V žádném případě nemám pocit, že vláda ví, co činí. Novela zákona o státní sociální podpoře, kterou vláda připravuje, tak jak jsem se s ní mohl seznámit, situaci ve vyloučených lokalitách zhorší,“ řekl v pondělním pořadu Devadesátka České televize Šimáček.

„Současná vláda zatím připravila koncept, podle kterého by chtěla obnovit, řekněme, státem zřizovaná ghetta,“ upozornil. Navíc prý v případě uskutečnění vládního návrhu hrozí, že bude více lidí kvůli nedostupnosti příspěvku ohroženo chudobou. „To není řešení sociálního vyloučení, ale jeho prohlubování a uvrhávání do rizika sociálního vyloučení i těch, kteří ve vyloučených lokalitách ještě vůbec nejsou,“ dodal.

Podle něj jsou to často právě starostové, kteří mají tendenci ty nejchudší ze svého území vytlačovat, a ne s nimi konstruktivně pracovat ve smyslu sociálního bydlení jako takového.
„Praxe sociálních pracovníků v terénu je taková, že vidíme, že s pravidelnou podporou sociálního pracovníka a také s dobře nastavenými politikami od obce a státu se těm lidem může dařit lépe. Tito lidé sami nemají šanci ten problém vyřešit,“ uvedl.

„Vůbec nechápu, že stát doposud nezajistil, aby děti z vyloučených lokalit v nich už dál nezůstávaly, nebyly vazaly byznysu s chudobou, toho, že se doposud nepodařilo definitivně změnit segregující školství a toho, že se nějaký starosta rozhodne, že tuto část obyvatel vytlačí někam na okraj,“ řekl Šimáček.

„Domnívám se, že celá řada obcí se brání používání nástrojů, které jsou osvědčené. Ne všichni starostové nebo představitelé obcí si uvědomují, jak velký problém mají. Nebo ho nechtějí řešit,“ sdělila v Devadesátce místopředsedkyně TOP09 Markéta Pekarová Adamová.

„V Česku máme šestnáct sociálních dávek, na Slovensku jen tři. Jsou tak nepřehledné a myslím si, že také často zneužívané. Před volbami je vždy slibů hodně, ale nikdy nakonec k ničemu nedojde, takže nezbývá, než doufat,“ uvedla v Devadesátce starostka Trmic na Ústecku Jana Oubrechtová (STAN).

Podle poslankyně za SPD Terezy Hyťhové nemá řada nezaměstnaných zájem svoji situaci řešit. „Klíčové by bylo přenesení odpovědnosti na místní samosprávy. Dát jim tak dostatek pravomocí řešit bydlení a pořádek v těchto lokalitách. Dnes obce takové pravomoce nemají. Například aby registrovaly, jestli lidé žijí řádný život, platí nájem a mají zájem pracovat,“ uvedla členka Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Hyťhová.

Martin Šimáček z Institutu pro sociální inkluzi k tomu upozornil: „Nechci, aby to vyznělo, že ti lidé jsou oběti nějaké zlovůle nebo systému, ale ten systém se na tom třicet let podílel. A situace se zhoršuje. Představme si na sobě, jaké to je, když přijdu o práci a nemohu ji čtvrt roku najít. Nebo když jsem jenom zadlužený. V exekuci je každý desátý Čech. To jsou tak nesnadné situace, že si s nimi málokdo poradí. Lidé ve vyloučení jsou v podobných situacích desítky let a kombinovaně. Do toho stavu se řada z nich dostala vlivem nesystémové privatizace bytů v devadesátých letech. Města masivně vyháněla lidi z území, kde je nechtěla. Stát ten problém spoluzpůsobil a teď chce říct, že si za něj ti lidé mohou sami.“

Podle Šimáčka navíc čísla nezaměstnanosti ukazují „velice neblahý jev“. „Když se chlubíme čísly zaměstnanosti, jsme jedni z nejhorších v Evropě v podílu dlouhodobé nezaměstnanosti,“ upozornil a dodal, že v Česku je jedno z nejdražších bydlení v Evropě.