Praha - Českomoravská konfederace odborových svazů podpořila zdravotnické odbory ve stávkové pohotovosti. Podle centrály nikdy nebyla situace ve zdravotnictví tak vážná. Vyzvala proto vládu v demisi, aby okamžitě začala řešit kritickou situaci nemocnic, lázní i sociálních služeb a neodsouvala ji na budoucí kabinet.
Zdravotnické odbory ve stávkové pohotovosti stupňují tlak na vládu
Na vině je podle odborů hlavně úhradová vyhláška bývalého ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09). Kritici tvrdí, že snižuje přijmy nemocnic o pět procent. Hrozí proto podle nich uzavření až 30 zařízení. „Dopady by byly obrovské, protože ve třiceti nemocnicích pracuje okolo osmi tisíc zaměstnanců a léčí se zde okolo 1 200 000 lidí,“ upozornila na brífinku ČMKOS předsedkyně Odborovéhu svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.
Odbory proto chtějí na čtvrteční tripartitě apelovat na vládu v demisi, aby situaci řešila a nenechávala vše až na vládu vzešlou z voleb. Kabinet Jiřího Rusnoka také vyzvaly, aby ještě do konce roku poskytl Všeobecné zdravotní pojišťovně (VZP) bezúročnou půjčku, ze které by mohla zaplatit nemocnicím. Zároveň by se podle nich měla změnit úhradová vyhláška, aby nemocnice dostaly i víc peněz.
Heger: Je to zneužití odborářů pro propagaci levicových stran
Vláda v demisi by měla konat už teď i podle stínového ministra zdravotnictví za ČSSD Svatopluka Němečka. „Do Senátu by měla poslat návrh legislativního opatření, které umožní odkup pohledávek pojišťoven za státními podniky, což by zdravotnictví přineslo zhruba pět miliard korun,“ řekl v rozhovoru pro ČT. Dopad na rozpočet to podle Němečka pochopitelně mít bude, zdravotnictví ale označil za prioritu: „V letošním rozpočtu jsou rezervy, které si pan Kalousek schovával na předvolební období.“
Ministerstvo zdravotnictví ale oponuje, že odbory jen straší krizí pacienty. Schváleny jsou vyšší odvody, jedná se o půjčce VZP a odkupu nedobytných pohledávek zdravotních pojišťoven. Víc podle náměstka Martina Plíška v tuto chvíli udělat nelze, dalším přiléváním peněz do zdravotnictví by stoupl státní dluh pohledávek: „V minulosti nikdy nepřišly odbory s návrhem řešení situace, blokovaly a brzdily snahy o optimalizaci a efektivnější fungování systému, když vystoupily například proti rušení nadbytečných akutních lůžek.“ Náměstek Ferdinand Polák (ODS) navíc uvedl, že s dalšími změnami by se mělo počkat až na novou vládu. „Jakékoliv zvýšení platby za státního pojištěnce je v tuto chvíli pouze nalitím peněz do neefektivního systému, který, pokud nedojde k jeho změně, bude vyžadovat další a další injekce,“ dodal.
GALERIE
videogallery_379788
Exministr Heger označil prohlášení odborů 14 dnů před volbami za čistě politickou záležitost: „Je to zneužití odborářů pro propagaci levicových stran.“ Připustil, že je systém ve finanční tenzi, není ale podle něj v žádné finanční tragédii: „Jsme pořád na špičce Evropy, pokud jde o dostupnost péče, kvalitu a medicínskou úroveň v nemocnicích.“ Za současnou situací v nemocnicích pak vidí 90. léta: „Místo toho, aby byli neúspěšní vyřazeni, tak byli dotováni a oddlužováni. Od té doby není naše nemocniční zdravotnictví úplně zdravé.“ K postupné nápravě mělo podle Hegera vést i zavedení platby za diagnózu. „Systém je zaváděn postupně, aby nemocnice nezkrachovaly. Zároveň je ale staví do většího konkurenčního prostředí. Některé ho možná jednou nepřežijí… Síť nemocnic a léčeben je ale více než hustá a kapacity je tolik, že ji okamžitě převezmou ti lepší,“ řekl ve Studiu ČT24.
Zdravotnické odbory vstoupily do stávkové pohotovosti ve čtvrtek. Nelíbí se jim, jak se politici staví k řešení situace ve zdravotnictví. Na konci letošního roku se očekává, že systém veřejného zdravotního pojištění bude v osmimiliardovém deficitu. Kabinet v demisi premiéra Jiřího Rusnoka proto navrhl senátorům zákonné opatření, kterým chce od ledna navýšit platby za státní pojištěnce o 64 korun měsíčně z nynějších 723 korun. Celkem by tak mělo příští rok do systému přitéct 4,7 miliardy korun navíc.
Podle odborů ale tak malé navýšení nestačí. Výkonná rada proto pověřila Žitníkovou, aby se dotázala předsedů politických stran, které pravděpodobně zasednou po říjnových volbách v Poslanecké sněmovně, jak konkrétně budou kritickou situaci ve zdravotnictví a v sociálních službách řešit. Dopisy s otázkami už svaz odeslal.