Vlajky pro Tibet opět vlají nad Českem. Připomínají agresi čínského režimu

Na stovkách českých radnic a desítkách škol po roce opět zavlály tibetské vlajky. Připomínají oběti povstání, které roku 1959 potlačili čínští vojáci, i současnou situaci Tibetské autonomní oblasti. Vlajky na podporu lidských práv v Tibetu visí také na budovách pěti krajů. Lidskoprávní organizace Amnesty International odpoledne uspořádala protestní shromáždění před čínskou ambasádou v Praze.

Vlajka pro Tibet před magistrátem Hradce Králové
Zdroj: ČTK Autor: David Taneček

Podle webu spolku Lungta, který v Česku kampaň Vlajka pro Tibet zastřešuje, se k akci letos připojilo víc než 730 radnic a Jihomoravský, Královéhradecký, Liberecký, Moravskoslezský a Pardubický kraj. Počet radnic je podobný jako loni, mezi kraji přibyl Moravskoslezský. Škol se loni zapojilo 97, letos počet přihlášených překročil stovku.

Z oken Poslanecké sněmovny stejně jako v předchozích letech vyvěsil tibetskou vlajku už v pátek poslanecký klub strany TOP 09, uvedl na Twitteru šéf klubu Miroslav Kalousek.

V Praze vlajku Tibetu vyvěsila většina radnic městských částí, magistrát ale ne. Nejvíce obcí se do akce letos zapojilo ve Středočeském a Jihomoravském kraji, vyplývá z webu spolku Lungta.

Ve středních Čechách letos vyvěsila tibetskou vlajku například Příbram nebo Mladá Boleslav, která se k iniciativě Vlajka pro Tibet poprvé připojila už v roce 1998. Podruhé vlajku vyvěsil Nymburk. Na jižní Moravě vlaje vlajka Tibetu na brněnské radnici, radní podobný krok schválili také ve Znojmě. Vyvěšení naopak neschválili v Hodoníně a v Břeclavi se tím ani nezabývali.

Lidská práva na prvním místě

Královéhradecký kraj vlajku vytáhl na oficiální stožár na hradeckém Pivovarském náměstí v pátek. „Lidská práva musí stát na prvním místě před kšeftem. Z pohledu Číny se Česko jeví jako dobré nástupiště pro vstup do Evropy a posilování čínského vlivu v Evropě,“ řekl náměstek hradeckého hejtmana Vladimír Derner (KDU-ČSL).

Tibetská vlajka zavlála v kraji i před desítkami městských a obecních úřadů, třeba před hradeckým magistrátem počtrnácté. Podeváté se do kampaně zapojila Správa Krkonošského národního parku (KRNAP).

Už v pátek vlajku vyvěsil také Liberecký kraj. V sobotu se připojily radnice například v Liberci či Turnově, tradičně se naopak neúčastní Jablonec nad Nisou ani Česká Lípa. Tibetská vlajka znovu vlaje rovněž na budově Pardubického kraje, pardubickém magistrátu a městských obvodů. K akci se připojila také Univerzita Pardubice.

Zástupci Moravskoslezského kraje vlajku vyvěsili v pátek, letos poprvé. „Tuto iniciativu vnímám nejen jako projevení solidarity Tibetu, ale hlavně jako symbolickou podporu všem lidem, kteří nežijí ve svobodné společnosti. Vždyť i my tuto zkušenost sami máme z nedávné doby,“ uvedl moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO). Rozhodnutí vyvěsit vlajku podle něj vzniklo jako reakce na aktuální dění ve světě i v Česku.

V Plzeňském kraji letos vyvěsila tibetskou vlajku necelá desetina z 501 obcí v regionu. Na stožáru magistrátu v Plzni oficiálně nevlaje, z okna své kanceláře ji vyvěšuje náměstek primátora Martin Baxa (ODS). Ani kraj ji na budovu na dnešní den výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci nevyvěsil. Rozhodli o tom zastupitelé.

Herman: O porušování lidských práv nejde mlčet

Před čínskou ambasádou v pražských Dejvicích se potom odpoledne sešly i iniciativy Amnesty International a sdružení Lungta a zhruba dvě stovky lidí, aby podpořily dodržování lidských práv. „Cílem setkání je připomenout si 59. výročí povstání Tibeťanů proti čínské okupaci a zároveň si připomenout, že v současnosti jsou stále porušována lidská práva v Tibetu,“ řekla Edita Kleckerová z Lungty a vyzvala české politiky, aby s Pekingem o situaci v Tibetu mluvili.

Na setkání dorazili mezi jinými socioložka Jiřina Šiklová či bývalý ministr Daniel Herman (KDU-ČSL), ten dokonce v šálu od Dalajlámy. „Svoboda a lidská práva jsou nedělitelná. Všude na světě platí pro každého, anebo neplatí. Nemám nic proti Číně, ale mám velký problém s tím, že se porušují lidská práva, že se lidem odebírá právo na svobodu slova, a to nemůžeme mlčet,“ řekl.

Lidé si přinesli tibetské vlajky a rovněž transparenty s nápisy Svoboda Tibetu, Free Tibet nebo Češi Tibet podporují. Vidět byly i fotografie Dalajlámy a bývalého prezidenta Václava Havla. Součástí byla možnost podepsat petici za propuštění Číňany vězněného Tibeťana Tašiho Wangčuka, který ve vlasti upozorňoval na nedostatek tibetského jazykového vzdělávání.

Profil

Kde se vzal v Česku zájem o Tibet?

Čínská armáda vtrhla na území nezávislého Tibetu v říjnu 1950. Po povstání 10. března 1959 tam byl nastolen systém vojenských kontrolních výborů, od roku 1965 je Tibet čínskou autonomní oblastí. Podle svědectví mnoha aktivistů a pozorovatelů jsou v Tibetu stále porušována základní práva jako svoboda slova, politické a náboženské vyznání nebo kulturní identita. V důsledku cílené migrace čínských obyvatel se Tibeťané stali ve své zemi menšinou.

Do české zahraniční politiky vnesly otázku podpory a ochrany lidských práv listopadové dny a tandem ministra zahraničních věcí Jiřího Dienstbiera a prezidenta Václava Havla, kteří měli oba jako bývalí signatáři Charty 77 zkušenost s komunistickým kriminálem. Sama Charta 77 navíc vyzývala československé úřady k dodržování tzv. helsinského aktu, jejž ČSSR signovala a který se zavazoval právě k ochraně lidských práv.

Lidskoprávní problematika se tak na začátku 90. let stala jedním z hlavních témat československé (a později české) zahraniční politiky, Václav Havel opakovaně projevoval slova podpory opozičním aktivistům v zemích s nedemokratickým režimem (Čína, Kuba) a s dalajlamou ho pojilo osobní přátelství. Díky němu se také tibetský duchovní vůdce opakovaně účastní konference o lidských právech Fórum 2000. Od akcentu na lidská práva tuzemská diplomacie začala ustupovat za vlád ODS, vztahy s Čínou ale zintenzivnil až Sobotkův kabinet.