Téměř polovina učitelů je ohrožena takzvaným syndromem vyhoření. Průzkum Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy mezi dvěma a půl tisíci pedagogy ukázal, že pětina z nich má dokonce střední až závažné příznaky těchto psychických potíží a potřebovala by odbornou péči.
Polovině učitelů hrozí vyhoření. Na vině je nízká prestiž profese i potíže s rodiči žáků
Polovině učitelů hrozí vyhoření (zdroj: ČT24)
„Cítila jsem, že toho mám všeho nějak hodně a musím na chvíli odejít, že prostě už nemůžu učit,“ popisuje pedagožka Marie Hronková situaci, kdy předloni po osmi letech učení musela najednou skončit. Jestli to bylo vyhoření, doteď přesně neví. Do školy se sice po pauze vrátila, ale už ne naplno. Není třídní a učí jen angličtinu.
Syndromem vyhoření se přitom podle průzkumu cítí ohroženo čtyřicet osm procent učitelů. Devatenáct procent pedagogů už má dokonce střední až závažné příznaky. Šedesát procent učitelů pak zažívá dlouhodobý stres.
Může za to nadbytečná administrativa, potíže nejen s žáky, ale i s jejich rodiči, nízká prestiž povolání a nízké platy. Problémy také mají ti učitelé, kteří neumí takzvaně vypnout nebo se realizovat i jinak než ve škole.
Hodně proto záleží i na vedení školy samotné. Ředitel ZŠ Lyčkovo náměstí v Praze 8 Jan Korda proto u svých pedagogů podporuje například další vzdělávání, nabízí jim i možnost zkusit si učit jiný předmět nebo se zbavit třídnictví.
Žádné projevy vyhoření podle průzkumu necítí jen šestnáct procent učitelů. „Vyučující, kteří jsou profesně spokojeni, cítí zejména podporu v rámci školy. Mají dobré vztahy s vedením a dobré vztahy v rámci pedagogického sboru,“ uvedla vedoucí výzkumu pedagogické fakulty Irena Smetáčková.
Ministerstvo školství se snaží situaci změnit vzděláváním učitelů, zvyšováním jejich platů i prestiže. „Současný ministr by v budoucnu rád zvýšení platů viděl v tarifní i netarifní části, aby ředitelům uvolnil ruce pro motivaci dobrých pedagogů,“ poznamenala mluvčí ministerstva Jarmila Balážová.
Srovnání průměrné mzdy učitelů
Vyhoření učitelů měl zabránit i návrh, aby se mohli po patnácti letech ve škole půl roku jen vzdělávat. Sněmovnou ale neprošel.
Platy učitelů jsou v Česku stále nízké, což souvisí i s nízkou prestiží profese. Školské odbory požadují, aby v roce 2020 výdělek učitelů dosahoval 130 procent průměrné mzdy. Svůj záměr podpořily peticí za kvalitní vzdělávání, kterou podepsalo 23 tisíc lidí. Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) podle odborářů kantorům slíbil, že v roce 2021 budou mít plat 46 tisíc korun.