Liberální městští voliči jsou specifickou skupinou. Zpravidla hlasují většinově jinak než zbytek republiky. Teoreticky by tedy měl – zejména v těch největších městech – bodovat Jiří Drahoš. Bylo to tak?
Od městských voličů se čekalo, že posílí Drahoše. Zeman však zalovil i tam
Vyzyvatel současného prezidenta v krajských městech většinou skutečně zvítězil, ale poměrně překvapivě to byla výhra těsná. Samozřejmě když si odmyslíme Prahu, Brno – kde Drahoš dominoval – a naopak Zemanovy bašty Ostravu a Ústí nad Labem. Zkrátka Miloš Zeman dokázal ve druhém kole zmobilizovat voliče i v místech, kde měl mít jeho soupeř teoretickou převahu.
Klíčová byla vysoká volební účast. O hodně vyšší, než v kole prvním. A vyšší, než v jiných důležitých plebiscitech. Hlasovali i lidé, kteří k urnám normálně nechodí. Michal Škop ze sdružení KohoVolit.eu přitom odhadl, že Zemanovi dalo hlas 440 tisíc lidí, kteří před dvěma týdny zůstali doma. Naopak u Drahoše to bylo dvaapůlkrát méně.
„Obecně platí, že typický nevolič je méně vzdělaný člověk žijící ve městě. Vypadá to, že Zeman dokázal přitáhnout právě tyto lidi. A proto byl ve většině velkých měst poměrně vyrovnaný výsledek,“ míní sociolog Tomáš Kostelecký.
A stalo se to pravděpodobně i v Praze, kde byl rozdíl mezi finalisty největší v rámci všech 77 tuzemských okresů (38 procentních bodů). Zemana volilo přes 200 tisíc Pražanů.
Velká města v „Zemanovských“ krajích
Nicméně v Česku je situace ohledně velkých měst složitější. A to zejména kvůli tomu, že mezi sedmnáct sídel s více než 40 tisíci voliči patří i Havířov, Kladno, Most, Opava, Frýdek-Místek a Karviná. Jde převážně o města ležící v regionech, které lze označit za bašty současného prezidenta. A výsledky to potvrzují – ve všech Zeman Drahoše ve finále prezidentské volby přetlačil a ve čtyřech z nich dokonce propastným rozdílem.
Shrňme to: celkem získal Jiří Drahoš v sedmnácti největších tuzemských městech zhruba 900 tisíc hlasů. Ovšem polovinu z nich v Praze. Miloš Zeman téměř 690 tisíc. Když se podíváme na podíl, který si rozdělili kandidáti v jednotlivých městech, tak jsou čísla opačná – 53 procent pro Zemana.
Klíčové pro těsné finále – kde celkový rozdíl mezi vítězem a poraženým byl asi jen 150 tisíc hlasů – byla tedy vysoká volební účast spojená s mobilizací nevoličů, kteří dali přednost obhájci prezidentského postu. Ve městech, okresech, kde mohl mít Drahoš znatelnou výhodu, ale i v tradičně „Zemanovském“ Slezsku či severozápadních Čechách.
Jak volila prezidenta velká města