Brno - Jak fyzická zdatnost lidí souvisí s tím, jakým způsobem a jak rychle chodí, zjišťují vědci na Fakultě sportovních studií Masarykovy univerzity v Brně. Výsledkem diagnostiky stovek lidí, které vědci stále pro svůj výzkum shání, má být sada doporučení, jak se ke svému tělu chovat, aby i ve stáří lidé chodili bez problémů.
Ukaž, jak chodíš: vědci z Brna zkoumají vliv kroků na naše zdraví
Přejit přechod na zelenou - pro mladého člověka je otázkou několika sekund, u starších a pomalejších lidí často stresová situace. Výzkum vědců z Masarykovy univerzity má pomoci tomu, aby budoucím seniorům na přejítí silnice stačila také kratší doba. „Se stoupajícím věkem se mění rychlost chůze. Nad 60 let za každých 10 roků klesá maximální rychlost chůze o 10 procent,“ uvedl vedoucí sekce kinematické analýzy z Fakulty sportovních studií MU Ján Cvečka.
Účastníci výzkumu dostanou na tělo 23 retroreflexních bodů. Data ze senzorů a speciální kamery vědcům ukáží přesný model chůze konkrétního člověka. Cílem výzkumu je najít vztah mezi chůzí, sportovní aktivitou a celkovým stavem těla. „Vyhodnocujeme celkem 109 parametrů, z toho se snažíme získat nějaké souvislosti. Mezi základní parametry patří rychlost a frekvence chůze,“ dodal Cvečka.
GALERIE
videogallery_000236875
Vědci stále shánějí dobrovolníky
Kompletní diagnostika trvá asi 50 minut, zjišťuje se mimo jiné i složení těla, tedy poměr množství vody, tuku a svalů. Účastník také provede pět pokusů přirozenou a pět velmi rychlou chůzí. Vyšetření se konají v laboratoři biomotoriky v bohunickém kampusu. Dobrovolníci přitom nezískávají finanční odměnu, benefitem pro ně je bezplatné stanovení složení těla.
K dokončení výzkumu potřebují vědci vyšetřit stovky lidí, přihlásit se může kdokoli. Výsledky by měly sloužit pro navržení nových doporučení pro různé věkové skupiny. „Jakým způsobem se hýbat, jakým způsobem trávit svůj volný čas, jak redukovat obezitu, jak vybírat vhodnou obuv,“ upřesnil manažer projektu Jan Cacek. Takový režim by měl dnešním mladým lidem pomoci k tomu, aby ve stáří neměli problém třeba právě s chůzí přes přechod.
Podrobnosti o účasti na výzkumu najdete zde.
Dlouhodobý výzkum už má také první výsledky. Z pilotní studie vyplynulo, že průměrná hodnota body mass indexu české dospělé populace se na pomyslné škále pohybuje v oblasti nadváhy a blíží se spíš k obezitě. Data ukazují, že hůř jsou na tom s množstvím tuku v těle a podílem svaloviny ženy. Překvapující pro vědce bylo to, že normy převyšují hlavně senioři.
Co je to BMI?
Index tělesné hmotnosti, obvykle označovaný zkratkou BMI (z anglického Body Mass Index) je číslo používané jako indikátor tělesné hmotnosti, umožňující statistické porovnávání váhy lidí s různou výškou. Index tělesné hmotnosti vytvořil někdy v letech 1830–1850 belgický matematik a statistik Adolphe Quetelet, proto se BMI někdy označuje také jako Queteletův index.
Index se spočítá vydělením hmotnosti daného člověka druhou mocninou jeho výšky. Do vzorečku se dosazuje hmotnost v kilogramech a výška v metrech:
BMI = hmotnost/výška2
V populaci se objevují hodnoty indexu v rozmezí od přibližně 15 (závažná podvýživa) až přes 40 (morbidní obezita). Přesné hranice mezi jednotlivými kategoriemi (závažná podvýživa, podvýživa, optimální váha atd.) se mezi různými odborníky liší, ale všeobecně je BMI pod 18,5 považováno za podváhu, která může být příznakem nějaké poruchy stravování či jiného zdravotního problému, zatímco BMI nad 25 se považuje za nadváhu a nad 30 za příznak obezity. Tyto hranice platí pro dospělé starší 20 let.
Běžně se používají následující hranice:
Kategorie
Rozsah BMI – kg/m2
těžká podvýživa
≤ 16,5
podváha
16,5 – 18,5
ideální váha
18,5 – 25
nadváha
25 – 30
mírná obezita
30 – 35
střední obezita
35 – 40
morbidní obezita
> 40
Zdroj: Wikipedie