Devět lidí se chce stát českým prezidentem. Stejný počet kandidátů usiloval o Pražský hrad i v historicky první přímé volbě v roce 2013. Miloš Zeman tehdy porazil Karla Schwarzenberga. Poslanec a čestný předseda TOP 09 byl hostem pořadu 90′ ČT24, který se věnoval právě volbě hlavy státu. Schwarzenberg uchazečům poradil, že především musí říci svůj názor a stát si za ním. Koho bude volit, se rozhodne až během předvolební kampaně.
Kdo jasně neřekne svůj názor, má malé šance, radí Schwarzenberg kandidátům na prezidenta
Karel Schwarzenberg hostem pořadu 90' ČT24 (zdroj: ČT24)
Podle čestného předsedy TOP 09 je kandidátů na prezidenta „přehršel“. Upozornil, že větší roli bude hrát jen několik z nich a hlasy se budou tříštit, což nepovažuje za dobré. „Prezidentská volba je vážná věc, musíme přemýšlet, koho budeme volit. To nemůžeme dělat jen podle osobní sympatie, nýbrž taky podle reálných možností, které dotyčný kandidát má,“ soudí Schwarzenberg.
Z těch, kteří se o Pražský hrad utkají, zná nejlépe Pavla Fischera, který působil jako velvyslanec v Paříži a politický ředitel na ministerstvu zahraničí, jež v minulosti vedl právě Schwarzenberg. Fischera označil za přemýšlivého a zásadového. „Úkoly hlavy státu se mu nemusí vysvětlovat, vyzná se v zahraniční politice. To jsou velké výhody,“ míní.
Označit Fischera za nejvhodnějšího z uchazečů ale Schwarzenberg zatím nechce. Upozornil, že do prvního kola voleb zbývá ještě více než šest týdnů. „Podívám se, jak uspějí, jakou povedou kampaň, za které zásady se postaví, a podle toho se rozhodnu,“ popsal svou voličskou strategii.
Říci názor a lišit se
Těm, kteří chtějí prezidenta Miloše Zemana vyzvat na souboj o Hrad, poradil, aby se inspirovali jeho velkou pílí. „Jak při předešlé volbě, tak teď dělá měsíce kampaň. Navštívil všechny kraje, všechna městečka,“ uznal pracovitost současné hlavy státu.
Krom toho by se podle něj měli kandidáti snažit, aby byli rozpoznatelní a bylo jasné, za čím stojí. „Dokud neřekne jasně svůj názor, nepostaví se za něj, a neliší se od ostatních kandidátů, tak má malé šance,“ formuloval doporučení pro všechny aktéry lednové volby.
Přímé volby nelituje
Právě Karel Schwarzenberg neuspěl při historicky první přímé volbě českého prezidenta v roce 2013. I tehdy se o funkci ucházelo devět lidí. V prvním kole těsně zvítězil Miloš Zeman o 0,8 procenta hlasů, aby v druhém kole získal na svou stranu 2 miliony a 700 tisíc voličů, tedy téměř 55 procent všech, kdo odevzdali svůj hlas.
Schwarzenberg byl v roce 2011 místopředsedou vlády, která přímou volbu prosadila, čehož zpětně nelituje. „Přímá volba prezidenta se v Rakousku osvědčila, na Slovensku osvědčila, proč by se neměla osvědčit u nás?“ položil čestný předseda TOP 09 řečnickou otázku.
Podle Schwarzenberga je způsob, jímž je prezident vybírán, přeceňován. Vhodný i nevhodný kandidát může být zvolen přímou i nepřímou volbou, konstatoval. „Pamatuji se také na poslední nepřímou volbu, to byla druhá volba Václava Klause. To bylo strašné, popravdě řečeno,“ zavzpomínal na rok 2008.
Hájit ústavu
Někteří odborníci od zavedení přímé volby odrazovali s tím, že rozkolísá ústavní systém a role, které jednotliví činitelé mají. „Naše ústava je celkem odolná, musí se ovšem respektovat,“ míní Schwarzenberg. „Když prezident, ať je přímo, či nepřímo zvolený, ústavu nerespektuje a ústavní zvyklosti považuje za nedůležité, pak se dostáváme do kritické situace. To ale může dělat každý prezident,“ poznamenal.