Squatteři z vily Milada míří do Štrasburku. Ústavní soud se jich nezastal

Ústavní soud zamítl stížnost čtveřice zastánců squattingu, kteří poukazovali na údajné policejní násilí při vyklizení vily Milada v Praze v roce 2012. Do zchátralého objektu se dostali při vzpomínkové akci na historii squatu. Následný noční policejní zásah považovali squatteři za nezákonný. Teď se chtějí obrátit na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Squatteři na střeše vily Milada v Praze
Zdroj: ČT24

Squatteři se na přelomu června a července 2012 sešli u příležitosti třetího výročí vystěhování vily, která v minulosti patřila k nejznámějším českým squatům. Nejdřív byli venku, pak vnikli i dovnitř. Dům, který má soukromého vlastníka, policie vyklidila. Několik squatterů odvedla, později si stěžovali na bití v „uličce hanby“ a hrubé zacházení.

Ústavní stížnost jim zbyla jako poslední mimořádný opravný prostředek, se žalobou u správních soudů totiž neuspěli. Jejich stížnost zamítli i ústavní soudci. Podle nich policie základní práva squatterů neporušila a poskytla uvěřitelné vysvětlení, jak mohla vzniknout jejich lehká zranění.

Advokátka: Nález ÚS legitimizuje policejní násilí

Advokátka Zuzana Candigliota oponuje tím, že čerstvá zranění dokládaly lékařské zprávy a squatteři neměli důvod si vymýšlet. „Ten případ je tak jasný,“ konstatovala advokátka z Ligy lidských práv. Policisté se podle ní chovali ke squatterům násilně poté, co si na jejich pokyn lehli na zem a když je pak vyváděli ven. Advokátka se také obává, že úterní nález legitimizuje policejní násilí.

Video Policejní zásah u vily Milada v roce 2012
video

Policejní zásah u vily Milada v roce 2012

Zdroj: ČT24

Policie podle pravomocného rozsudku použila donucovací prostředky zákonným způsobem, a nikoliv bezdůvodně ani nepřiměřeně. Policisté také podle správních soudů hledali mírnější alternativu pro vyřešení situace. Účastníci akce ale odmítli opustit objekt dobrovolně před svítáním.

Policie z akce nepořídila videozáznam

Ústavní soud vyjádřil politování nad tím, že policie nepořídila z konfliktní situace úplný videozáznam. „V těchto případech tam kamery být mají z důvodu zachycení zákroku, protože samozřejmě lze očekávat, že zákrok bude vždy v těchto případech problematický,“ řekl soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

Nejde však o důvod ke zrušení rozsudku. Policie podle Ústavního soudu logicky argumentovala obavami ze zranění kameramana a poškození techniky. Vojtěch Šimíček připomněl, že před pěti lety byly technické možnosti na nižší úrovni než dnes, kdy mohou mít policisté kamery na helmě či uniformě.

Video Zprávy v 10
video

Redaktor Michal Cagala vysvětluje nález Ústavního soudu

Zdroj: ČT24

Soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček připomněl, že squatteři se na střet připravovali a lehká zranění byla na obou stranách. „Situace byla velmi dynamická, docházelo tam k boji, ke rvačce, takže ta zranění mohla být způsobena ještě předtím, než policie fyzicky dostala ty lidi do zadržení a měla je ve své moci,“ řekl v úterý novinářům soudce Tomáš Langášek, který se případem zabýval u Nejvyššího správního soudu.

Nález Ústavního soudu

Senát Ústavního soudu nerozhodl jednomyslně. Soudce Ludvík David s výrokem nesouhlasil, dva zbývající členové senátu ho přehlasovali.