Česko chce pozorovatelské místo v eurozóně. Jinak ztratí vliv, obává se Sobotka

Česko a další země, které neplatí eurem, by mohly mít pozorovatelský status při jednáních ministrů financí eurozóny, aby mohly ovlivňovat zásadní rozhodnutí, jež eurozóna učiní. Myšlenku představil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) velvyslancům v projevu na začátku jejich pravidelné konference. Věří, že by to podpořilo vzájemnou důvěru mezi oběma skupinami států a zabránilo tomu, aby mezi nimi vznikly příkopy. V projevu hovořil také o úzké spolupráci s Německem, zeměmi V4 či o brexitu.

Video Studio 6
video

Bohuslav Sobotka na konferenci velvyslanců: ČR je diplomaticky velmi aktivní

O pozorovatelské pozici v rámci eurozóny se zmínil Sobotka poprvé již v minulém týdnu před jednáním s představiteli Slovenska, Rakouska a Francie. Nyní upřesnil, že tak chce zabránit tomu, aby v eurozóně vznikala rozhodnutí, která budou mít dopad na Česko, ale to nebude mít možnost ovlivnit je.

„Francie či Německo budou usilovat o větší integraci, posílenou spolupráci eurozóny v celé řadě oblastí,“ podotkl premiér v projevu k velvyslancům. Pozorovatelský status by podle něj mohly mít všechny unijní země, které neplatí společnou měnou. „ČR přišla s touto myšlenkou. Status by mohly mít země, které eurem neplatí, na jednáních zemí eurozóny. Uvidíme, jestli návrh získá širší podporu,“ řekl Sobotka.

Velvyslanec ČR při Evropské unii Martin Povejšil zdůraznil, že návrh je zatím velmi čerstvý a Česko s ním dosud nestihlo seznámit evropské partnery. „Tuto myšlenku jsme začali opatrně testovat teprve během léta. Do jaké míry se ujme, je v tuto chvíli ještě předčasné odhadovat. Sám si netroufnu předpovědět, jestli to dopadne spíš pro, nebo spíš proti,“ nastínil Povejšil v Událostech, komentářích. 

Video Zprávy v 16
video

Česko chce pozorovatelské místo v eurozóně

Česko chce pozorovatelské místo v eurozóně

Povejšil: Reakce na pozorovatelské místo v eurozóně zatím nemáme

Cyril Svoboda: Tato reprezentace nás dostala v Evropě na vedlejší kolej

Podporu by mohl premiér Sobotka nalézt přinejmenším u části opozice. „Je důležité, abychom byli u společného stolu, u kterého se rozhoduje, a je dobře, že si to pan premiér uvědomuje,“ uvedl místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek.

Koncept pozorovatelské pozice má však také své kritiky. „To je jako Chytrá horákyně od Boženy Němcové, ani nahá, ani oblečená, ani nejde, ani nejede. Říkáme tím, že chceme být u stolu, chceme s ostatními mluvit, ale nehodláme převzít odpovědnost,“ komentuje návrh bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

Ekonom Jan Bureš se obává rizik, která by podle něj přineslo přijetí eura, vnímá ale i rizika, která „může přinášet i to, že stojíme a budeme stát úplně mimo debaty o tom, jak se eurozóna do budoucnosti může vyvíjet“.

EU jinak? Hledání cesty vrcholí

Bohuslav Sobotka poznamenal, že Evropská unie potřebuje reformu, což ukázalo „nezvládnutí migrační krize ze strany EU, předtím krize eurozóny, potom brexit“. Česko podle něj je aktivním účastníkem diskuse o dalším směřování EU.

„Do diskuse vstoupila ČR dvěma konkrétními prioritami. První je Evropa jako místo, které bude skutečně bezpečné pro evropské občany. Druhou prioritou je Evropa jako místo, kde se bude rychleji sbližovat životní úroveň mezi vyspělejšími a méně vyspělými zeměmi,“ uvedl Bohuslav Sobotka.

O přeměně EU hovořili před velvyslanci také dva ministři zahraničí – český Lubomír Zaorálek (ČSSD) a portugalský Augusto Santos Silva (PS). Shodli se, že by obě země mohly spolupracovat na vytváření nové podoby Unie, protože mají podobné zájmy.

„Problém Evropy je v tom, že se dlouho vyvíjela jako příliš technokraticko-byrokratický projekt, který není vybaven na hledání a budování politických kompromisů. My se musíme naučit toto v ní dělat. Když přijde krize, projeví se to velmi silně, jako bychom ztratili schopnost spolu normálně mluvit,“ řekl Lubomír Zaorálek velvyslancům. Podle něj by proto měla být česká diplomacie schopná formulovat zájem státu v rámci Evropské unie, aniž by ji tak rozbíjela.

Augusto Santos Silva míní, že pro obě země je důležité zachování jednoty EU. „Evropská unie v těchto dnech čelí důležitým výzvám a připravuje se na rozhodnutí, která definují blízkou budoucnost naší společné Unie,“ poznamenal.

Český premiér se chce v rámci Evropské unie zasadit o její otevírání dalším zemím, upozornil přitom, že „nadšení pro další rozšiřování v západní části EU klesá“. Zmínil se přitom o východní části Balkánu. 

Video Studio ČT24
video

Lubomír Zaorálek: V tomto státě jsme zažili pády říší, které vypadaly stabilně a pevně

Spolupráce s Německem a Slovenskem jsou pro Sobotku nejvýše

V projevu na zahájení tradiční týdenní porady velvyslanců hovořil premiér zejména o spolupráci se sousedními zeměmi. Na první místo vyzdvihl strategický dialog s Německem. „Má zcela konkrétní výsledky,“ upozornil s odkazem na nedávné zvýšení priority stavby vysokorychlostní železnice z Drážďan na české hranice v dokumentech spolkového ministersva dopravy nebo na spolupráci ve vědě a výzkumu.

Úspěšně podle Sobotky funguje i Visegrádská skupina. „V4 sehrála důležitou roli v rámci EU při debatě o řešení migrační krize a důležitou a konstruktivní roli při definici nových cílů a směrů pro budoucnost EU poté, co se musíme vypořádat s brexitem,“ uvedl předseda české vlády. Zdůraznil přitom česko-slovenské vztahy, které považuje za „důležitou osu, možná i páteř fungování V4“. Připomněl, že obě země se vedle Visegrádské skupiny angažují v nově vytvořeném Slavkovském formátu, jehož členy jsou Česko, Slovensko a Rakousko.

Představitelé zemí Slavkovského formátu mají za sebou jednání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, Sobotka přitom chce vztahy s Paříží dále utužovat. „Snažíme se hledat témata pro spolupráci na půdě EU. Jsem rád, že prezident Macron potvrdil, že na jaře přijede do ČR,“ poznamenal. Macron by měl v Praze podepsat akční plán spolupráce na další čtyři roky. Sobotka proto vyzval diplomaty, aby se soustředili na přípravu jeho konkrétního obsahu.

Sobotka: ČR má ve světě lepší pověst

Premiér Sobotka se setkal s ministrem Zaorálkem znovu později odpoledne, aby společně zhodnotili činnost rezortu zahraničí. Předseda vlády uvedl, že Česko má v zahraničí lepší pověst než před čtyřmi roky. Za nedostatek naopak označil skutečnost, že se nepodařilo zvýšit zastoupení Čechů v evropských institucích.

Zaorálek při hodnocení činnosti ministerstva označil za úspěch rozvoj ekonomické diplomacie nebo skutečnost, že se ministerstvo zasazuje o Čechy, kteří se v zahraničí dostali do nesnází. Sobotkovi poděkoval za podporu a spolupráci, bez koordinace činnosti s premiérem by podle vlastních slov nemohl nikdy dosáhnout žádného významného úspěchu.