Drtivá většina zájemců o uniformu v testech pohoří. Jejich fyzická i duševní kondice je tristní

Zhruba devatenáct tisíc Čechů mělo vloni zájem obléknout uniformu a sloužit u policie, strážníků, celníků či armády. Přes třináct tisíc z nich však neuspělo. Nezvládli pohovory, fyzické či psychologické testy, nebo neprošli zdravotní prohlídkou. Někteří pak k přezkoušení ani nedorazili. Přitom uniformovaným složkám chybí už dnes přes sedm tisíc lidí. Vyplývá to z průzkumu ČT, která oslovila velitele strážníků v sedmadvaceti největších tuzemských městech a i další ozbrojené složky státu.

„Z hlediska uchazečů o práci strážníka je to bída. Vypadá to, že současná omladina si představuje práci tak maximálně v nějakém virtuálním prostoru, v Matrixu,“ míní ředitel městské policie v Přerově Omar Teriaki.

Jen v Přerově se vloni přihlásilo sedm zájemců, pět jich dorazilo na fyzické testy, z nich postoupili k pohovorům čtyři, kde následně tři vypadli. Zbývající adept na práci strážníka pak neprošel přes psychologické testy. Výsledek je jednoduchý: stoprocentní neúspěch.

Vzrůstající agresivita, uvadající schopnost komunikovat

Obdobná čísla – byť ne tak nemilosrdná – hlásí další města. Oslovené velitele strážníků takřka bez výjimky znervózňuje nynější psychická či fyzická kondice Čechů, kteří chtějí nosit uniformu a zbraň. Například v Praze se v roce 2016 přihlásily k práci u městské policie takřka tři tisíce lidí. Výběrového řízení se zúčastnilo sedm stovek z nich. Nakonec uspělo jen nějakých 150 uchazečů. Více než dvou třetinám zájemců se staly osudné psychotesty.

Experti opakovaně upozorňují, že fyzická zdatnost mladých mužů a žen soustavně klesá. Podobné je to i s psychickou odolností. Mladí Češi jsou podle policejních personalistů nevyzrálí a nezvládají stresové situace, které by jim „ulice“ jistě přichystala. „Nejsme ochotni akceptovat u uchazečů vysokou agresivitu, nedostatečné sebeovládání, útočnost a emoční nezralost,“ doplňuje další důvody neúspěchu zájemců ředitel kladenských strážníků Stanislav Procházka.

Vysvětlení nabízí psycholog Otakar Fleischmann. „Odolnost dnešní mládeže je daleko nižší, než bývala. Jak fyzická tak psychická. To proto, že mladší generace nejsou zvyklé překonávat překážky, nemají potřebu je řešit, jsou zvyklé, že to za ně zpravidla vyřeší někdo jiný,“ říká lektor Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. „Pokud pak před překážkou stanou, nemají optimální strategii řešení, takže vesměs reagují tím nejjednodušším způsobem –agresí, buď pasivní nebo aktivní,“ doplňuje.

Podle mínění psychologů to mimo jiné způsobuje přístup rodičů, kteří své potomky rozmazlují. Proto se děti nenaučí optimálně zvládat zátěž. Svou roli pak naopak hraje i vzrůstající počet nefunkčních rodin, kde často bývá stresující prostředí a dospívající děti mohou být labilnější.

V Brně přijmou osm lidí ze sta. Přitom zde chybí desetina strážníků

Jakub Ghanem, mluvčí brněnských strážníků, kde se mimochodem úspěšnost uchazečů pohybuje kolem pouhých osmi procent, říká, že mnoho mladých lidí nepovažuje za potřebné se na výběrové řízení připravit. „Zatímco dřív žadatelé poctivě trénovali třeba i půl roku nebo celý rok, podstatná část současné mladší generace má k testům podstatně volnější přístup. Tomu odpovídá vysoké procento neúspěšných žadatelů,“ dodává.

Přitom městská policie nové lidi zoufale potřebuje. Jen v oslovených sedmadvaceti městech je už nyní podstav pět stovek strážníků. U Celní správy pak chybí téměř sedm set lidí a u státní policie přes sedmnáct set policistů a armádě přes čtyři tisíce vojáků. Vedle toho však právě armáda a policie České republiky chce v následujících letech výrazně posilovat. Jen policie plánuje do pěti let obsadit další čtyři tisíce nových míst. Zejména u pořádkové a dopravní služby a u cizinecké policie.

A že by bylo málo zájemců si zatím zrovna policisté – na rozdíl od jiných bezpečnostních sborů – stěžovat nemusí. „Průměrně se k nám hlásí šest tisíc lidí ročně, nicméně buď z určitých důvodů nedojdou zájemci k přímému přijímacímu řízení nebo nějakou část přijímacího řízení nesplní.

Vloni tak do služby nastoupilo celkem 1621 policistů, kteří podmínky splnili. Úspěšnost u psychologického vyšetření pak činila 46 procent,“ dodává mluvčí policejního prezidia Ivana Nguyenová.

V případě armády jsou čísla podobná. Podle mluvčí generálního štábu Vlastimily Cyprisové zpravidla nesplní více než polovina uchazečů podmínky zdravotní způsobilosti, v níž je zahrnuto i psychologické vyšetření, a každý desátý pak nezvládne zkoušku fyzické zdatnosti.