Poslanecký návrh na zákaz kožešinových farem od roku 2019 se možná vrátí ze Senátu do sněmovny s pozměňovacím návrhem. Senátní hospodářský výbor doporučil prodloužit období pro zrušení farem do konce roku 2022 a zvýšit kompenzace chovatelům. Naopak senátní zdravotnický výbor zákaz farem podpořil.
Senát možná prodlouží lhůtu pro likvidaci kožešinových farem
Senát se bude návrhem na zákaz farem zabývat na své schůzi, která začíná ve středu. Pokud zákon vrátí do sněmovny, budou se jím poslanci zabývat na své zářijové schůzi, která je zatím poslední řádnou schůzí před volbami.
Senátní zdravotnický výbor naopak zákaz farem podpořil, podle senátora ČSSD Jana Žaloudíka to nikdo nezpochybňoval. Senátor nicméně očekává, že v horní komoře se povede ještě debata nad mírou kompenzací pro majitele rušených farem.
Senátor Jan Veleba (SPO) v hospodářském výboru navrhl zákaz zamítnout, to ale výbor neschválil. Veleba svůj návrh zdůvodnil hlavně tím, že budoucí rozsah kompenzací rušeným farmám není podle schválené podoby možné předjímat. Vymezení podmínek pro poskytnutí kompenzačního příspěvku je podle jeho názoru amatérské. Vyjádřil také obavu, co se stane s jinými chovy, například s chovy prasat nebo slepic.
Podobně se vyjádřil Karel Kratochvíle (ČSSD). Podle jeho slov „budeme poslouchat vegetariány, jak je báječný život bez masa“. Ptal se také, komu se otevře trh, pokud Česko kožešinové farmy zakáže. Předseda výboru Jan Hajda (ČSSD) uvedl, že pokud by Senát tento zákon přijal, bude to „nejhorší negativní návrh“ z celé EU. Nezařazený senátor Ladislav Kos zákaz nazval diletantským způsobem vyvlastnění.
Hajda pak předložil pozměňovací návrh, který výbor doporučil schválit. Kromě posunu termínu likvidace farem na prosinec 2022 v něm navrhl zvýšit kompenzaci za jednoho chovaného norka až na 6000 korun. Zástupce předkladatelů a předseda sněmovního výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch (ČSSD) označil Hajdův návrh za nepřijatelný.
Provozovatelé farem by podle sněmovnou schválené verze mohli žádat kompenzace od státu. Dostat by je měli zpravidla v případě, pokud chov zahájili před koncem loňského června. Podrobnosti způsobu a rozsahu kompenzace má stanovit vyhláškou ministerstvo zemědělství. Výše příspěvku by neměla přesáhnout roční čistý zisk z chovu za posledních pět let.
Zákaz podpořila výrazná většina poslanců
Novela zákona o ochraně zvířat proti týrání, jejíž schválení ve sněmovně začátkem června podpořilo 132 ze 161 přítomných poslanců, má zakázat „chov a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin“. Netýkala by se tedy například chovu králíků nebo nutrií.
Poslaneckou novelu podepsalo 50 poslanců, tedy čtvrtina členů dolní komory. Argumentovali etickými důvody i tím, že podmínky na farmách, byť splňují standardy, neodpovídají potřebám divokých zvířat. Petici za přijetí zákazu podepsalo zhruba 46 000 lidí.
Oponenti se obávají mimo jiné toho, že zákaz povede ke vzniku nelegálních chovů mimo kontrolu Státní veterinární správy. Argumentovali také tím, že se chov pouze přesune do Polska či Norska, kde jsou podle nich kvůli kožešinám chovány miliony zvířat ročně.