Neurolog Václav Vojta vracel dětem možnost pohybu i radost. Narodil se před sto lety

Světoznámý dětský neurolog Václav Vojta je objevitelem reflexní metody diagnostiky a léčby dětské mozkové obrny. Díky ní mohou lékaři zavčas odhalit hybné poruchy, a určit tak nejúčelnější terapii. Lékař, který od roku 1968 žil v německém Mnichově, zde pokračoval ve své praxi, přednášel po celém světě a vychoval řadu následovníků. Do Česka se mohl vrátit až po sametové revoluci. Profesor se narodil před sto lety, 12. července 1917.

Video Studio 6
video

Před 100 lety se narodil neurolog Václav Vojta

„Profesor Vojta vymyslel rehabilitační princip, kterým se dá získat přístup k vrozeným pohybovým vzorům v centrálním nervovém systému. Našel způsob, jak zaktivovat pohyby, které dítě nedovede a nepoužívá spontánně, ale zároveň v mozku jsou zakódovány,“ vysvětlila ve Studiu 6 výuková fyzioterapeutka z kliniky rehabilitace Fakultní nemocnice v Motole Blanka Vlčková.

Vojtova metoda, čili metoda reflexní lokomoce, se používá k léčbě hybných poruch u dětí i dospělých. Cílem je vracet do funkce svaly, které člověk při pohybu nedokáže vědomě používat. Metoda aktivuje oslabené a nepoužívané svaly a umožňuje souhru protilehlých svalových skupin.

Podklady pro svoji metodu získal Vojta dlouhodobým pozorováním zdravých novorozenců a kojenců a srovnáváním jejich hybnosti s hybností dětí s dětskou mozkovou obrnou. Na základě těchto podrobných studií identifikoval určité body opory a určité reflexní zóny, které jsou předpokladem každé zdravé lokomoce (schopnosti a dovednosti pohybu pomocí svalů). Díky tlaku na tyto reflexní zóny, vyvolané v přesně daných pozicích s opěrnými body, je pak vyvolána samovolná pohybová aktivita.

„Když Vojta diagnostikoval děti, tak je rozdělil do čtyř skupin. Ve třetí, středně těžké, která patří k terapii, zjistil ze svých retrospektivních studií, že pokud se dítě nedostane k terapii, tak má šanci 50 procent, že bude v pořádku. Pokud se k terapii dostane, tak šance, že se hybná porucha nevyvine a dítě bude v pořádku, je 95procentní,“ uvádí Vlčková.

Vojtovy poznatky posloužily i pro rozvoj dalších metod

Vojta po promoci na lékařské fakultě v roce 1948 nastoupil jako asistent na neurologické klinice profesora Kamila Hennera. Zlomovým bodem byl rok 1954, kdy se začal věnovat v lázních Železnice výhradně dětským pacientům. Od roku 1956 vedl oddělení dětské neurologie na 4. klinice Fakulty všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. V roce 1961 pak Vojta nastoupil na Fakultní polikliniku na pražském Karlově náměstí, kde vedl semináře u hybně postižených dětí.

V roce 1968 emigroval do západního Německa, kde nejdříve pracoval jako vědecký pracovník Ortopedické kliniky v Kolíně nad Rýnem. Dále rozvíjel poznatky v oboru a vedl kurzy pro lékaře, fyzioterapeuty a lektory Vojtovy metody. Do Dětského centra v Mnichově Vojta odešel v roce 1975 a působil zde až do roku 1995, kdy ukončil svoji aktivní lékařskou službu. Do důchodu však lékař fakticky neodešel, nadále působil v Mnichově a přednášel.

Vojta, rodák z malé obce Mokrosuky na Klatovsku, spolu se svými německými kolegy v roce 1984 založil Vojtovu společnost, která pořádá výzkum a organizuje školení lokomočního principu v diagnostice a terapii po celém světě. Od roku 1989 se profesor podílel také na výuce lékařů a fyzioterapeutů v Česku. Vojtův princip a jeho profesní poznatky se staly inspirací a základem pro rozvoj dalších diagnosticko-terapeutických metod.

Během svého života publikoval přes 100 vědeckých prací. Jeho kniha Mozkové hybné poruchy v kojeneckém věku (poprvé z roku 1974) byla přeložena do mnoha světových jazyků. V roce 1992 vyšla poprvé publikace Vojtův princip. Obě knihy vyšly i v češtině.

Od roku 1992 pravidelně přednášel až do konce života na Neurologické klinice Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kde mu byla roku 1996 předána obnovená habilitace a byl jmenován mimořádným profesorem neurologie a dětské neurologie.

Vojta, který zemřel 12. září 2000 v Mnichově ve věku 83 let, byl nositelem několika státních a odborných vyznamenání i řady akademických titulů. V roce 1974 mu byla například udělena Cena Heinricha Heineho, nejvyšší vyznamenání Německé ortopedické společnosti. Byl nositelem Spolkového kříže za zásluhy, vysoká vyznamenání mu byla propůjčena v Japonsku a Koreji, v roce 2000 získal od Václava Havla medaili Za zásluhy in memoriam. V práci svého otce a v propagaci Vojtovy metody dnes pokračují i profesorovy děti – Václav, Štěpán a Veronika. 

V Česku existuje už od roku 1995 společnost RL-Corpus, která působí jako terapeutická a výuková společnost a jako jediná v zemi vlastní mezinárodní certifikát k výuce Vojtovy metody. Od roku 2005 má certifikát k výuce od ministerstva zdravotnictví.

„Plníme tak odkaz profesora Vojty, který si v první řadě přál, aby se v ČR udělala škola pro Vojtovu metodu. Za dobu svého působení společnost vyškolila více jak 700 fyzioterapeutů a lékařů a úspěšně vyléčila a léčí řadu pacientů dětského i dospělého věku,“ uvedla ředitelka Věra Skaličková-Kováčiková.