P. Sobotka v Nerudovce: Je třeba stále připomínat tehdejší protesty

Praha – Česká republika si dnes připomíná 65. výročí komunistického převzetí moci v bývalém Československu. K prvním vzpomínkovým akcím patřilo shromáždění v pražské Nerudově ulici, v místě, kde policie brutálně zastavila studentský pochod, který mířil k prezidentu Benešovi s požadavkem, aby prezident komunistům neustupoval. "Je třeba stále připomínat, jak se tehdy studenti postavili proti komunistům," řekl na pietní akci předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS), který v tehdejších protestech vidí i jistou paralelu s akcemi studentů, kteří se v poslední době postavili proti komunistickým krajským radním. Shromáždění pořádaného senátory v čele právě se Sobotkou se zúčastnili i pamětníci pochodu.

Pamětníci studentského pochodu v roce 1948 se na shromáždění pozastavovali nad volebním výsledkem KSČM v podzimních regionálních volbách. „Všichni dnes vědí, co komunismus znamenal. Přesto se najdou lidé, kteří sáhnou po lístku pro komunistickou stranu při volbách a vhodí ho do schránky. Je to prostě zdrcující,“ uvedl František Šedivý z Konfederace politických vězňů. Šedivý a Jiří Navrátil z Pražského akademického klubu 48 ocenili nynější postoj části studentů zejména na jihu a západě Čech, kteří se postavili proti tomu, že komunisté v krajských radách dostali na starost školství.

Dneska jsou to opět studenti, kteří jediní si uvědomují, o co jde. Přejeme jim víc štěstí, než jsme měli my,„ zdůraznil Navrátil. Podle Šedivého si tito mladí lidé uvědomují, že Česko se ubírá správnou cestou. Sobotka se zase pozastavil nad tím, jak podle něho malé podpory se studentům dostalo od rodičů, známých i “takzvaných uznávaných osobností".

Studenti v únoru 1948 uskutečnili pochod na Pražský hrad hned dvakrát, při tom prvním, který se konal 23. února, je od zásahu policie zachránil prezident pozorující pochod z okna Hradu, druhému protestu 25. února se už policie zabránit snažila, až 25 tisíc studentů se ale přes zábrany dostalo a postupovalo dál směrem na Hrad, ke střetu s policisty tak došlo právě v Nerudově ulici.

Pamětní deska v Nerudově ulici
Zdroj: ČT24/www.ustrcr.cz

Kromě vzpomínkové akce v Nerudově ulici si lidé komunistický puč připomínají i protesty proti účasti KSČM v krajských radách a neochotě strany vyrovnat se s minulostí. Očanské iniciativy chystají rovněž protestní shromáždění s názvem Nedovolme návrat komunistů, které se má v pozdním odpoledni uskutečnit na Staroměstském náměstí v Praze. O pár hodin dříve si pražská KSČM a Svaz mladých komunistů připomenou výročí u hrobu Klementa Gottwalda na pražských Olšanech.

V pět hodin odpoledne se pak na pražském Staroměstském náměstí uskuteční demonstrace s názvem Nedovolme návrat komunistů k moci, kterou pořádá platforma protikomunistických iniciativ bez-komunistu.cz. Podle organizátorů se na akci budou připomínat zločiny komunistického režimu, akce má ale také upozornit na návrat komunistů do veřejných funkcí a její součástí bude i průvod k sídlu ČSSD, která podle organizátorů protestu umožnila návrat komunistů do krajských rad. „Komunismus nepatří do 21. století - komunismus s tím vším, co znamenal a co provedl, by měl být uzavřen v historii v kapitole 20. století,“ myslí si vedoucí iniciativy bez-komunistu.cz Petr Marek.

Schwarzenberg: Téma komunismu se překvapivě aktualizovalo

Výročí únorového převratu v roce 1948 připomínají kromě pietních a protestních shromáždění i projevy politiků. Na konferenci - Komunismus včera a dnes - promluvil dopoledne ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. „Téma komunismu se překvapivě aktualizovalo. Vládnou v krajích a připravují se, že budou také vládnout po roce 2014. Názor Sociální demokracie i našeho budoucího pana prezidenta je, že by se měli komunisté na vládě podílet, ať už by podporovali menšinovou vládu, nebo by byli součástí vládní koalice, takže máme opravdu plný návrat komunistické strany do české politiky. To neznamená, že bychom z toho měli mít paniku, už nejsou tak silní jako v roce 1948,“ myslí si Schwarzenberg.

Mezi voliči KSČM přibývá mladých lidí

Jestliže v minulosti členská základna KSČM spíše vymírala, v posledních dvou letech zaznamenali sociologové nárůst počtu členů této strany mezi mladší generací třicátníků a nově i lidí pod třicet let. Skalní jádro komunistů ale stále tvoří spíše lidé starší, voličské jádro komunistů si plně uvědomuje, koho volí, a s jejich názory souhlasí. Zbytek voličů KSČM pak jsou lidé, kteří se chtějí vymezit proti vládě a na české politické scéně nevidí jinou alternativu, protože největší opoziční stranu si spojují spíše s různými skandály a zdiskreditovanými politiky a nevěří ani nově vzniklým malým stranám, které se do korupčních afér také rychle zapojily. Komunisté, kteří neměli za posledních 23 let možnost podílet se na vládě, jsou tak pro některé lidi poslední v uvozovkách čistou stranou, kdy žádný z jejich politiků není přímo spojen se žádným výrazným skandálem.

Přestože ze sociologických průzkumů nevyplývá, že by lidé chtěli opravdu ve velké míře vrátit staré pořádky, mají podle posledního průzkumu STEM komunisté podporu 11,3 procenta voličů a jsou i v koaličních radách devíti krajů. Petici, ve které je iniciativa Bez komunistů vyzývá k odchodu, už podepsalo 25 tisíc lidí.

Únorový převrat 1948, který byl za minulého režimu nazýván Vítězným únorem, bylo převzetí moci komunistickou stranou po zřejmě komunisty vyprovokované vládní krizi. Prezident Beneš přijal 25. února 1948 demisi 12 nekomunistických členů vlády a zároveň jmenoval ministry podle přání tehdejšího komunistického premiéra Gottwalda. Československo se prakticky dostalo do područí Sovětského svazu. Tato etapa skončila až na podzim 1989.