Praha - S koncem února se blíží termín pro přihlášky na vysoké školy a středoškolákům tak vrcholí relativně luxusní dilema, kam se dál vydat. Obzor přitom nemusí být omezen pouze na tuzemské školy. Vystudovat na některé z prestižních zahraničních univerzit je snem mnoha mladých Čechů. Při cestě za elitním vzděláním ovšem většině z nich zásadní stopku vystaví skutečnost, že takové studium stojí horentní sumy. Bez peněz to na výběrové škole zpravidla nejde, existuje však řada způsobů, jak na ně dosáhnout.
Cesta mezi elitu není jen pro boháče. Stačí odhodlání
Studium na školách umístěných na nejvyšších příčkách celosvětového žebříčku, jako jsou Cambridge, Oxford, Harvard, Kolumbijská univerzita či Princeton, rozhodně není zadarmo. Při plánování se musí počítat nejen se samotným školným – pohybuje se až v řádech několika desítek tisíc dolarů ročně (viz. tabulka) -, ale také s náklady na pobyt v zemi, ubytování na koleji, pojištění, strava či studijní materiály a další. Nezanedbatelnými částkami jsou také ceny letenek. Celkový účet za prestižní vzdělání tak může přesáhnout jeden milion korun za akademický rok.
Za kolik na Ivy League a Oxbridge?
Harvard: 37 576 USD Brown: 42 808 USD
Princeton: 38 650 USD Columbia: 45 028 USD
Cornell: 43 413 USD Cambridge: 9 000 GBP
Oxford: 9 000 GBP London School of Economics: 8 500 GBP
Školné (tuition) za jeden akademický rok (2012/13), bakalářský program (undergraduate). Částka se často liší podle studovaného oboru.
Bakalář na Harvardu zdarma
Neplatí ale, že kdo není schopen pokrýt náklady ze svého, ten se na vysněnou školu nepodívá. Zkušenosti úspěšných absolventů potvrzují, že cesta k získání finančních prostředků sice není jednoduchá, při dostatečné trpělivosti a troše štěstí se ale dá zvládnout. „Na dobré školy existuje mnoho možností stipendií, která někdy pokryjí veškeré náklady a minimálně školné. Náklady by rozhodně neměly být důvodem, proč se nehlásit,“ tvrdí Marie Petrovická, která nedávno ukončila roční magisterský program Finanční ekonomie v britském Oxfordu.
Ty nejlepší univerzity svým studentům poskytují velmi štědrou finanční pomoc, popřípadě odpouštějí část poplatků za školu. Občas také bývají ve školách k dispozici výhodné půjčky. Stipendia obvykle pokrývají životní náklady, zpáteční letenku, zdravotní pojištění a případně další náklady. Záleží přitom, z jakých sociálních poměrů student pochází. Například americký Harvard po bakalářích, jejichž rodiče dohromady nevydělávají více než 65 tisíc dolarů ročně (přes 1,2 milionu korun), žádné školné nepožaduje. Na toto studium zdarma tak může dosáhnout většina dostatečně talentovaných českých zájemců.
Ilustrační foto
Takhle pohádkových příležitostí je ale omezené množství. Školy udělují stoprocentní stipendia jen několika vyvoleným, kteří se jim hodí a zapadají do požadovaného profilu. Výhodu mají lidé věnující se nějakému specifickému vědnímu oboru, kupříkladu aplikované matematice, anebo výrazně vynikají ve sportu či v umění. (Pro univerzity z Ivy League jsou už ovšem sportovní stipendia minulostí.)
Mecenáši podporují talentované
Ambiciózní mladí muži a ženy, kterým se nepodaří žádné stipendium získat, popřípadě jim ani poskytnutá pomoc nestačí, ovšem nemusí zoufat. V Česku se postupně rozšiřuje praxe, jež je na západ od nás zcela běžnou, kdy prosperující firmy či filantropičtí finančníci a podnikatelé rozdávají – prostřednictvím fondů a nadací – své jmění ve prospěch talentovaných.
Firmy tímto způsobem plní svou „společenskou odpovědnost“ a vylepšují si tak image, kromě pozitivního PR je ale taková investice vhodným způsobem, jak si dopředu zavázat špičkové mozky, kteří po ukončení studia zakotví právě u nich. Další peníze na stipendia nabízí zahraniční vlády (například Fulbrightův program) a mezinárodní instituce.
Každoročně se tímto způsobem rozdělí desítky milionů korun. Například nadace nejbohatšího Čecha Petra Kellnera loni na stipendia vyčlenila kolem 10 milionů korun (rozdala mezi 50 studentů). Stejný obnos už třetí rok pravidelně nabízí i uhlobaron Zdeněk Bakala (loni vyjelo 21 studentů), Krskova nadace minulý rok na stipendia věnovala jeden milion, rok předtím dvojnásobek (2 a 11 stipendií). Fulbright vysílá do Ameriky deset až dvacet českých studentů, přičemž do každého investuje kolem půl milionu korun.
Konkrétní podmínky pro přiznání stipendia se značně liší. Některé nadace poskytují finanční pomoc jen těm, kteří se už na školu dostali a chybí jim peníze, u dalších mohou o peníze žádat ti, kteří se podat přihlášku teprve chystají. Obecně ale platí, že uchazeči musí mecenášům prostřednictvím čestného prohlášení či úředních dokumentů (daňové přiznání rodičů, potvrzení od zaměstnavatele atd.) prokázat, že si studium za vlastní prostředky dovolit nemohou. Tu a tam může nadace uhradit veškeré náklady sama (Fulbright), většina nadací ale očekává, že se stipendisté na financování svého studia budou nějakým způsobem podílet. Buďto z vlastních zdrojů, anebo seženou další sponzory.
Ilustrační foto
To je i případ Marie Petrovické, první studentky, která získala peníze od Nadačního fondu Martiny a Tomáše Krskových. "Už ve chvíli, kdy mě škola přijala, jsem věděla, že mi byla v rámci tzv. EU Scholarship odpuštěna polovina školného. Druhou polovinu mi poté zaplatila Krskova nadace," vzpomíná mladá žena na svou cestu na oxfordskou Saïd Business School s tím, že náklady na život v Británii si hradila sama.
Nadace a fondy: kde hledat podporu
Se studiem na školách v Americe nejlépe pomůže Fulbrightova komise, která uděluje stipendia studentům i učitelům, kteří chtějí odjet do USA studovat, vyučovat nebo provádět výzkum. Výhodu mají ti, kteří už mají v hlavě konkrétní projekt, na kterém by tam chtěli pracovat.
Nadace poskytuje v rámci svého programu „Scholarship“ stipendia umožňující studium na předních zahraničních univerzitách, a to zejména (ale ne výlučně) v USA nebo Velké Británii. Podporováno je spíše ucelené studium než kratší (např. semestrální) pobyty.
Nadace nejbohatšího Čecha Petra Kellnera nabízí v rámci projektu Univerzity stipendia mimořádně talentovaným mladým lidem ze sociálně znevýhodněného prostředí, kteří chtějí studovat na prestižní zahraniční vysoké škole.
Nadační fond Martiny a Tomáše Krskových
Fond nabízí každoročně deseti českým studentům technických oborů, přírodních věd, ekonomie, historie a politologie financování studia na některé z nejlepších světových univerzit.
Programovou oblastí nadace je vzdělávání. Účelem je podporovat vědu, kulturu a umění českého národa, talentované a sociálně potřebné vysokoškolské studenty.
Nadace finančníka George Sorose se zaměřuje na budování občanské společnosti. Vysokoškolští studenti technických a ekonomických oborů zde mohou žádat o finanční pomoc pro studium na prestižních univerzitách.
Stipendium Husovy nadace je určeno k podpoře svobodného a nerušeného bádání v podobě samostatného studia nebo výzkumu v zahraničí nebo na domácích institucích.
Nadační fond manželů Livie a Václava Klausových
Nadace poskytuje stipendium studentům ve věku do 26 let, kterým studium ztěžuje jejich sociální situace nebo zdravotní handicap.
Účelem nadace je všestranná podpora vzdělávání. Jednou z jejích činností je podpora stipendijních programů a studijních pobytů v České republice a v zahraničí.
Program doplňkových stipendií „Za vzděláním do zahraničí“ je novým projektem od roku 2008. Stipendijní program nabízí doplňkové financování pobytů v zahraničí za podmínky, že stáž je již z velké části finančně kryta jiným programem.
Fond mobility Karlovy univerzity
Karlova univerzita může svým studentům uhradit část nákladů spojených se studiem na zahraniční univerzitě v délce jeden až dva semestry.
Kontakty na další možnosti získání stipendia přináší Dům zahraničních služeb, Národní Informační centrum pro mládež, portál info.edu.cz, popřípadě ministerstvo školství. Užitečné informace, zejména o finanční pomoci ze zahraničí, můžete najít na serveru Braintrack.
Podobně jako při přijímacím řízení na školy, také o peníze mecenášů bojují ti nejlepší z nejlepších. Každoročně se u nadací a fondů schází desítky i stovky žádostí. Například Nadaci OSF se v roce 2010 do konkurzu přihlásilo 31 uchazečů, u štědřejšího Bakaly to bylo ve stejném roce 147 (rok 2012: 238 žádostí), o Fulbrightovo stipendium se pravidelně hlásí 20–40 studentů. Konkurence mezi uchazeči je značná, výborné výsledky v dosavadním studiu a jazykové schopnosti jsou „pouhými“ nutnými podmínkami.
Jasná vize o budoucnosti, ochota pomáhat ostatním
Při náročném výběrovém řízení je nezbytné, aby kandidát na peníze kromě způsobilosti zvládnout studium také mecenáše přesvědčil, že s dosaženým vzděláním dokáže patřičně naložit. To se zjišťuje v esejích, které jsou součástí žádosti o grant, a při pohovorech. „Bylo to velmi příjemné a přátelské, výběrová komise byla profesionální. Bavili jsme se o tom, proč chci studovat daný obor, o současných tématech a o mých plánech do budoucna,“ popisuje své dojmy ze závěrečného interview u Bakalovy nadace Zuzana Picková, momentálně studující mezinárodní vztahy na Cambridge.
Studentka
„Při rozhodování o udělení podpory posuzujeme nejen kvalitu uchazeče a jeho přihlášky, ale i to, jak uchazeč pobyt v zahraničí využije,“ říká studijní poradce Fulbrightovy komise Jakub Tesař. „Snažíme se také odhadnout, zda budou jednou ochotni a schopni vrátit společnosti to, co od ní dostali,“ doplňuje ho předsedkyně správní rady Nadace Zdeňka Bakaly Michaela Maláčová.
Tato nadace přitom klade důraz na angažovanost v dobrovolnické činnosti. „Přestože umíme zprostředkovat pomoc v různých organizacích, očekáváme, že si studenti sami najdou příležitost, jak pomáhat druhým. Žádné formální důkazy této činnosti ale po našich stipendistech nevyžadujeme,“ vysvětluje Dita Fuchsová a dodává, že prvořadým kritériem při hodnocení uchazečů přesto zůstává jejich talent a studijní předpoklady.
Studentské půjčky: v Česku zatím spíš ne
V případě, že žadatelům o finanční pomoc nevyjde žádná z popisovaných možností, neznamená to konečnou. Studenti mohou hledat peníze u nadací působících v zemi, kam se na univerzitu hlásí, nebo si prostředky na školné prostě půjčí z banky. Absolventi ovšem potvrzují, že často je jednodušší získat studentskou půjčku v zahraničí než u nás. V cizině jsou tyto půjčky zpravidla úročeny nízkými sazbami a poskytují je nejen banky, ale i charitativní organizace, nadace či dokonce stát. V USA či Velké Británii se tak stává běžnou praxí, že absolventi vycházejí ze školy zadlužení a banky k nim takto přistupují.
Peníze
V tuzemsku se mají věci poněkud jinak. České banky ke studentům přistupují jako k rizikovým klientům s horší platební schopností a mladým proto nejraději nabízejí kreditní karty nebo kontokorenty. „Studentské půjčky mají v nabídce čtyři největší banky – Komerční, České spořitelny, Raiffeisenbank a UniCredit Bank. Jejich skutečnou výhodou je oproti klasickým úvěrům nižší úroková sazba,“ popisuje současný stav na bankovním trhu Dagmar Prajzlerová, manažerka poradenské společnosti Partners.
Zlepšení situace v tomto ohledu lze očekávat po případném zavedení školného na českých vysokých školách, kdy se zvýší poptávka studentů po půjčkách, které jim pomohou studia zaplatit. Hlavním rozdílem mezi trhem v Česku a v zahraničí je fakt, že na studia si zatím nelze půjčit od státu.