Poslanci podpořili skrytou identitu inspektorů ČOI i zrušení neplacených přesčasů u policie

Kontroloři České obchodní inspekce zřejmě budou moci kvůli své bezpečnosti při některých akcích používat skrytou identitu včetně krycích dokladů. V odůvodněných případech se dostanou také do uzamčených prostor. Poslanci to navzdory kritice schválili. Podpořili také, aby policisté a příslušníci dalších bezpečnostních sborů nemuseli sloužit ročně 150 hodin přesčasů bez nároku na náhradu.

Video Události
video

Události: Kontroloři ČOI budou mít větší pravomoci

Právo používat skrytou identitu chce ČOI získat pro inspektory kvůli kontrolám autobazarů nebo předváděcích akcí. Vychází z toho, že se často musejí prokázat občanským průkazem třeba při sjednávání smluv. Z toho pro ně může plynout nepřiměřené riziko. „Nepovažuji za spravedlivé a etické, abychom tomu inspektory vystavovali,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD). 

Využití skryté identity se bude týkat především kontrol, kde inspektoři musí poskytovat osobní údaje. „Na předváděcích akcích žádají před vstupem organizátoři běžně občanský průkaz, znají tak pravou identitu inspektorů a vytváří si seznam, který si případně rozešlou. Podruhé již inspektora dovnitř nevpustí například pod záminkou, že už je plno,“ vysvětlil mluvčí ČOI Jiří Fröhlich.

„V Královéhradeckém kraji v jednom autobazaru inspektor prokázal nekalou obchodní praktiku, následně druhý den mu někdo vypálil zahradu,“ uvedl Fröhlich jeden z příkladů, kdy se inspektor ocitl kvůli zveřejnění své identity v ohrožení. Jindy mají pracovníci inspekce například propíchané pneumatiky u aut.

Video Studio ČT24
video

Mluvčí ČOI Jiří Fröhlich: Bez skryté identity nemůžeme provádět kontroly efektivně

Sněmovna nevyhověla požadavku šéfa sněmovního bezpečnostního výboru Romana Váni (ČSSD), aby možnost skryté identity odmítla. „Žádný jiný správní orgán nemá možnost využívat skryté identity,“ řekl Váňa. Proti byla i další členka výboru Jana Černochová (ODS). „Toto prolomení dalšího tabu považujeme za naprosto nepřiměřené,“ uvedla.

Petr Bendl (ODS) poukázal na obavy ze zneužití krycích dokladů inspektory. Květa Matušovská (KSČM) uvedla, že tyto doklady bude vydávat ministerstvo vnitra na základě žádostí ministerstva průmyslu a ČOI. Navíc je bude mít jen maximálně dvacet inspektorů. 

Inspektoři by mohli i do zavřených stánků

Inspektoři by podle novely mohli za určitých podmínek také vstupovat do uzamčených prostor podnikatele. „Získají pravomoc do těchto objektů v případě, že je velké podezření, že jsou tam nebezpečné výrobky nebo padělky,“ upřesnil ministr průmyslu a obchodu.

Při kontrolách na tržnicích se podle inspekce běžně stává, že první kontrolovaný stánkař varuje ostatní. Někdy prodejci zavírají stánky už ve chvíli, kdy inspektoři vystoupí z auta. Pak už mohou kontrolovat jen to, co stánkařům zbyde venku.

„Jakmile se objevíme, stánky se uzavírají, prodejci se rozprchnou, nikomu nic nepatří, nikdo nemá doklady,“ popisuje zkušenosti ředitel odboru kontroly ČOI Milan Zahn.

ČOI by také podle návrhu mohla jednodušeji zjišťovat informace o provozovatelích e-shopů, které nelze běžnou cestou zjistit a nelze je tedy kontaktovat. Nově by o ně mohla žádat například majitele webhostingových služeb, který by měl ze zákona povinnost jí je poskytnout.

Pokud novela projdou Senátem a podepíše ji i prezident, měla by se inspekce nových pravomocí dočkat v listopadu.

Neplacené přesčasy policistů skončí 

Další významná změna ruší povinných 150 hodin přesčasů ročně, které mají předepsáno příslušníci bezpečnostních sborů bez nároku na náhradní volno nebo odměnu, s výjimkou vyhlášených krizových stavů.

Pokud budou členové bezpečnostních sborů sloužit nově proplácené přesčasy, rozpočtové náklady se odhadují na 210 milionů korun ročně. Odhad ale vychází z toho, že příslušníci si budou za přesčasy většinou vybírat náhradní volno.

Předloha předpokládá náborové příspěvky od 30 do 150 tisíc korun. Příslušníci by je měli dostávat po půl roce. Pokud by sloužili aspoň šest let, nemuseli by je vracet. Novela by měla podle ministerstva vnitra zvýšit atraktivitu služby v bezpečnostních sborech. Kromě policie se týká hasičů, celníků, Vězeňské služby, Generální inspekce bezpečnostních sborů a zpravodajských služeb. 

Sněmovna nad rámec vládní předlohy zvýšila úmrtné. Na návrh Zdeňka Ondráčka (KSČM) bude činit dvanáctinásobek měsíčního služebního příjmu místo nynějšího trojnásobku. Na návrh bezpečnostního výboru vzroste základní částka jednorázového odškodění pozůstalým. Ondráček navíc prosadil zvýšení rizikových příplatků v ochranné službě, a to až o 4000 korun. 

Nováčci u bezpečnostních sborů by nově měli být přijímáni na zkušební dobu. Nyní je totiž podle předkladatelů velmi obtížné propustit nově přijatého příslušníka, u kterého se v prvních měsících služebního poměru ukáže, že nemá nutné předpoklady.

Sněmovna nezúžila nynější pravomoci strážníků a ti tak budou moci nadále měřit rychlost vozidel i mimo domovské obce na základě veřejnoprávních smluv.  

Poslanci přijali také změnu rozpočtového určení daní – od příštího roku by tak obce získaly více peněz z vybrané DPH na úkor státu. Jejich podíl na vybrané DPH by se zvýšil z nynějších 21,4 procenta na 23,58 procenta. Ročně by si tak obce mohly polepšit zhruba o 8,5 miliardy korun.