Praha - Šéf rezortu školství Petr Fiala dnes představil plán, který odborná veřejnost napjatě očekávala a jenž zlomil vaz několika jeho předchůdcům - na zkvalitnění tuzemského vzdělávacího systému. Kroky, které mají státu přivést kvalitní učitele a zároveň úspěšné a na pracovním trhu uplatnitelné studenty, ministr shrnul do deseti bodů. Polovina se týká základního a středního vzdělání, druhá pětka chystaného vysokoškolského zákona. Vyléčí Fialův lék chronické problémy zdejšího školství?
Fialův plán na kvalitní vzdělání - 10 bodů, které otřesou školami?
„Cesta ke kvalitnímu vzdělávacímu systému vede přes kvalitní učitele, méně administrativy, více času na žáky a studenty a lepší podmínky pro strategický rozvoj vysokých škol,“ zdůraznil při představování plánu Petr Fiala. Ministr proto slibuje snížení byrokratických nároků na učitele či snahu zatraktivnit matematiku a technické obory dětem už od útlého věku.
„Jsou to přesně ty problémy, které nynější systém vzdělávání trápí nejvíce,“ ocenil vládní návrhy nezávislý expert na vzdělávání Tomáš Feřtek. Řadu uvedených opatření nicméně chystali už Fialovi předchůdci a neuspěli. Změny chce současný ministr prosadit i pomocí větší diskuse s odbornou veřejností, což naopak mnozí šéfové rezortu nedělali.
2x5 kroků ke zkvalitnění českého školství
1) Zajistit stejné kvality výuky pro všechny
2) Posílit zájem dětí o matematiku, přírodní a technické obory
3) Vypracování modelových osnov pro učitele
4) Zvýšit prestiž učitelského povolání
5) Snížit nutnou byrokracii pro školy
6) Profilovat a diverzifikovat vysoké školy
7) Změnit systém akreditací
8) Podpora vzájemné spolupráce mezi VŠ
9) Podpora otevřenosti VŠ k zahraničním a externím spolupracovníkům
10) Zavedení tzv. kontraktového financování VŠ
Stínový ministr školství Marcel Chládek za opozici si na následné tiskové konferenci stěžoval, že Fialou navržené kroky jsou málo konkrétní. „Pokud má být tento materiál skutečným výsledkem více než osmiměsíční práce nového ministra, pak jde pro české školství o skutečně špatnou zprávu,“ podotkl senátor ČSSD. Feřtek však ministerské plány vidí pozitivněji a naopak jim vyčítá přílišnou ambicióznost. „Jde především o to, co se stihne za necelé dva roky života, které vláda má. Některé termíny, které si Fiala stanovil, jsou velmi náročné,“ upozornil.
Ilustrační foto
Zářným příkladem je transformace financování regionálního školství, kterou ministerstvo hodlá předložit do letošního června. Stát by rád pod heslem „stejná kvalita výuky pro všechny“ sebral kompetenci regionálním samosprávám, které státní příspěvky na žáka dosud přerozdělovaly podle svého. "Jestliže ministerstvo chce, aby normativ na žáka (finanční částka určená státem, pozn. red.) dorazil stejnému typu škol stejně, znamená to omezení pravomocí krajů," vysvětluje Feřtek. Nyní zřizovatelé škol inkasují od státu peníze podle počtu žáků v kraji a sami pak určují výši příspěvku pro každou jednotlivou školu.
Je otázkou, zda s tímto opatřením budou hejtmani, kteří jsou nyní navíc příslušní opozici, souhlasit. Pokud ne, Fiala se může dostat do konfliktu se Svazem měst a obcí. Nešlo by přitom o banalitu. Právě spor se svazem slučujícím zřizovatele základních a středních škol výrazně podlomil kolena Fialovu předchůdci Josefu Dobešovi.
Napříště finanční pětiletka
Při zlepšování atmosféry na tuzemských školách je podobně klíčovou otázkou postavení učitelského stavu. Typickým příběhem většiny učitelů je, že se jejich plat i po třicetileté praxi zvýší velmi nepatrně, například o tři tisíce korun měsíčně. Tato vyhlídka do českého školství samozřejmě nepřitahuje mladé a ambiciózní osobnosti.
Učitelka
Změnit to má právě navrhovaný kariérní systém, jenž by měl platit od roku 2015. Měl by nejen nastavit jasná kritéria pro navyšování platu školských zaměstnanců, ale také zajistit, aby měli kantoři na základě vlastních schopností a atestací možnost střídat různé funkce a stoupat na profesním žebříčku výš. „Fór kariérního systému je v tom učinit učitelskou kariéru plastičtější, aby přitáhla někoho, kdo nechce po třiceti letech práce dělat to stejné, co v pětadvaceti, když začínal,“ poznamenal Feřtek.
Opět ale záleží, zda bude nový systém doplněn i odpovídajícím balíkem peněz. Že by kabinet v zájmu splnění Fialova desetibodového plánu ve státní kase našel nové prostředky, nelze vzhledem k proklamované rozpočtové odpovědnosti očekávat.
Premiér Petr Nečas způsob financování osvětlil již při dnešním společném brífinku s Fialou. Naznačil, že řada regionálních škol by měla být kvůli nízké naplněnosti uzavřena. „Platit menší počet kvalitních pedagogů vyšším platem je cíl,“ řekl předseda vlády.
GALERIE
videogallery_306164
Další z bodů, tentokrát týkající se zavedení pětiletého kontraktového financování, by mohl pomoct vyřešit jeden z nejpalčivějších problémů vysokého školství v Česku, kterým je nepředvídatelnost přítoku peněz.
V současné době se peníze z eráru do vysokých škol příliš neliší od systému financování základních či středních škol. I pro vysoké školy totiž platí princip: čím víc studentů přijmete, tím víc dostanete peněz. Školy jsou tak motivovány k pravidelnému hromadnému náboru studentů - zároveň totiž netuší, kolik aspirantů na titul se jim podaří v dalším akademickém roce přilákat.
Státní garance dopředu vyjednané částky na několik let dopředu bez ohledu na počet přijatých studentů může tuto finanční nejistotu narušit. Pětiletý horizont nabízí vysokým školám vizi a dostatečnou stabilitu. „Pokud budou mít rektoři a děkani jistotu určitého balíku peněz, mohou potom lépe plánovat budoucí rozvoj,“ vysvětlil Feřtek.
V květnu chce dále ministerstvo předložit i novelu vysokoškolského zákona, na níž pracuje už řadu měsíců. Vysoké školy by se měly rozdělit na vědecké, vzdělávací a profesně orientované instituce. A nastavit by se také měly podmínky pro slučování škol včetně soukromých.