Praha – Vláda zřejmě upraví svou strategii v boji proti sociálnímu vyloučení, konkrétně v oblasti rušení praktických (dříve zvláštních) škol. Na veřejném slyšení v Senátu to řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková. Reagovala tak na petici, ve které se rodiče dětí vyslovili pro zachování praktických škol. O jejich omezení vláda uvažuje kvůli kritice mezinárodních institucí, jimž vadí, že se vztahují na romské děti.
Budoucnost „zvláštních“ škol v mlze, vláda jim zřejmě změní jízdní řád
„Shodli jsme se napříč všemi účastníky, tedy jak zástupci vlády a ministerstva školství, tak petenty, že v tuto chvíli by bylo rušení praktických škol opravdu katastrofou. Jejich role je nezastupitelná,“ uvedl k jednání v Senátu stínový ministr školství za ČSSD Marcel Chládek.
Strategii boje proti sociálnímu vyloučení přijala vláda v září 2011; v jejím rámci by mělo postupně dojít k omezení praktických škol a děti, které tyto školy navštěvují, by se nově měly integrovat do tříd v běžných základních školách. Hlavním cílem strategie je zabránit možné diskriminaci zdravých romských dětí, které můžou chodit do běžné školy.
Kabinet svou strategií reagoval hlavně na kritiku mezinárodních institucí. Původně se měly školy rušit od roku 2015, z finančních důvodů se ale termín posunul na rok 2017. V následujících dvou letech se chce ministerstvo zaměřit na to, jakým způsobem pracují pedagogicko-psychologické poradny, a zamezit tomu, aby byly v praktických školách umísťovány děti, které nemají lehké mentální postižení, ale jsou jen sociálně znevýhodněné.
Senát podle Chládka nabízí celou diskusi znovu otevřít. „Pozveme zástupce jak úřadu vlády, tak ministerstva školství, ke kulatému stolu,“ uvedl s tím, že téma bylo dosud podceňováno a ministr školství Josef Dobeš, za jehož působení v čele MŠMT strategie vznikla, prý vlastní text ani nečetl.
POHLED STOUPENCŮ:
Na podporu zachování praktických škol vznikla v loňském roce petice, kterou během šesti týdnů podepsalo více než 76 tisíc rodičů a učitelů. Podle signatářů by měly být praktické školy vnímány jako školy pro děti s problémy v učení, které nediskriminují, ale jsou rovnocennou alternativou základního vzdělávání pro žáky a rodiče těchto dětí.
Zastánci škol podporují inkluzivní vzdělávání, musí ale být akceptovány individuální zvláštnosti žáků a jejich speciální vzdělávací potřeby. „Bez dostatečného finančního a personálního zabezpečení nesplňuje inkluze žáků ze základních škol praktických svůj účel a ohrožuje vzdělávání všech dětí. A tím je ohrožena i budoucí konkurenceschopnost naší země,“ píše se v petici.
Podle posledních vyjádření ovšem ministerstvo školství rušení praktických škol nechystá a ani o něm ve strategii explicitně nehovoří. To potvrdil koncem loňského roku také premiér Petr Nečas. Podle dnešního vyjádření náměstka ministerstva školství vláda zrušení praktických škol ani neřídit nemůže, rozhodující slovo mají podle něj samosprávy.
POHLED KRITIKŮ:
Podle kritiků hrozí, že stát segregovaným školstvím vychovává další generaci, která bude v budoucnu závislá na sociálních dávkách. Zpráva ombudsmana z loňského června totiž konstatuje, že 35 procent žáků praktických škol tvoří Romové. „Naskýtá se otázka, proč to tak je. Sám ombudsman tvrdí, že je to v důsledku přetrvávající diskriminace a segregace,“ konstatovala autorka výzkumné zprávy o vzdělávání Romů z Amnesty International Barbora Černušáková.
Opakuje se tak výhrada, kterou již před šesti lety vznesl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten potvrdil, že romské děti jsou v českém školském systému nepřímo diskriminovány, a stát tehdy musel odškodnit 18 mladých Romů z Ostravy, které pod různými důvody úřady vyloučily z běžných škol. V reakci na výhrady mezinárodních institucí také vznikla výše zmíněná vládní strategie.
Podle Černušákové by postupně mělo dojít i k transformaci praktických škol do škol běžných. Děti ze sociálně znevýhodněného prostředí ale mohou potřebovat podporu, které se jim v běžných školách nedostává, a proto by měl být zajištěn např. větší počet asistentů.
K myšlence postupného začleňování žáků praktických škol do řad ostatních školáků se přiklání i sociální demokracie. Celý proces inkluze je ale také podle stínového ministra školství Chládka ovšem nejdřív nutné materiálně a personálně zabezpečit.
GALERIE
videogallery_305587